Monumentální pražský
chrám sv. Víta, Václava a Vojtěcha nemá v Čechách mnoho konkurentů. Tato
pokladnice umění v sobě propojuje historii architektury od 14. do 20. století a může se pyšnit nejrůznějšími unikáty. Hlavní program
velikonočních oslav se koná právě zde, proto bude během Velikonoc pro turistické prohlídky platit
omezený provoz. Ve čtvrtek 28.3. i v pátek 29.3.2024 bude možný poslední vstup do katedrály turistům v 15:40, 30.3. v 16:40, 31.3. v 16:10 a na Velikonoční pondělí je již vstup bez omezení.
Zelený čtvrtek a Velký pátek
Na Zelený čtvrtek 28. března bude pražský arcibiskup Jan Graubner od 9:30 hodin hlavním celebrantem eucharistické slavnosti
Missa chrismatis v
katedrále sv. Víta, při níž obnoví kněží své závazky vyplývající ze svátosti svěcení
. Večerní mše na památku Večeře Páně se koná
od 18 hodin.
Na
Velký pátek 29. března budou v katedrálním presbytáři
od 8 hodin probíhat
zpívané latinské denní chvály. Účastníci se poté přesunou tichým průvodem do
kostela Všech svatých, který zůstane od 9 do 17 hodin otevřen pro celodenní rozjímaní o utrpení Páně. V
kostele Všech svatých povede katedrální farář v 15 hodin křížovou cestu. Během obřadů, při kterých budete od
18 hodin v katedrále sv. Víta uvedeni do
tajemství utrpení a smrti Pána Ježíše Krista, zazní Saety, tradiční andaluské velkopáteční zpěvy, a úryvky z díla Peri Pascha, které napsal kolem roku 170 po Kristu biskup Melitón ze Sard.
Bílá sobota
Na Bílou sobotu 30. března si od 8 hodin můžete přijít poslechnout
zpívané ranní chvály Bílé soboty. Účastníci ranních chval se poté přesunou tichým průvodem do
kostela Všech svatých, který zůstane od 9 do 16 hodin otevřen veřejnosti
pro celodenní rozjímaní u "Božího hrobu".
Ve
Svatovítské katedrále bude od
20:30 hodin probíhat
liturgie Velké noci – Velikonoční vigilie, v níž křesťané od pradávna slaví Ježíšovo vítězství nad smrtí. Během obřadů slavených podle starobylé tradice zazní
biblická čtení v některých světových jazycích a bude udělena svátost křtu a biřmování.
Neděle Zmrtvých vstání Páně a Pondělí velikonoční
Nedělní oslavy
Zmrtvýchvstání Páně 30. března jsou poslední velikonoční svátostí. Začnou v 8:30 mší svatou, při dopolední pontifikální mši od 10 hodin pokropí pan arcibiskup
věřící křestní vodou. Další mše se uskuteční v 15:30 hodin v kostele Všech svatých,
zpívané nešpory v latině budou v katedrále sv. Víta podbíhat od 17 hodin. Na
Pondělí velikonoční (1. dubna) je připravena běžná mše v 7 hodin ráno v
katedrále sv. Víta.
Další velké Velikonoční oslavy budou probíhat v
kostele Nanebevzetí Panny Marie na Strahově, kde lze slyšet nádherné
gregoriánské chorály (v neděli 31. 3. od 18:00 do 19:20) nebo v chrámu
Matky Boží před Týnem (vigilie 30.3. ve 20:30; slavnost Zmrtvýchvstání Páně 31.3. od 9:30, 11:00 a 21:00).
Objevte ukrytá tajemství katedrály sv. Víta
Že je
katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha největším a nejvýznamnějším pražským chrámem, ví snad každý návštěvník hlavního města. Mistrovské dílo snoubící v sobě umění
středověkých stavitelů i moderní stavební prvky vyvolává dodnes obdiv i úžas. Ty nejpozoruhodnější detaily a zajímavosti však musíte hledat uvnitř katedrály.
Například
náhrobek sv. Jana Nepomuckého naproti stejnojmenné kapli je
největší prací z drahého kovu v Čechách. Dalším unikátem je kruhové okno nad západním vstupem do katedrály – svým průměrem 10,5 metru patří k
největším rozetám u nás. Kruhová růžice je vytvořena 261 kamennými prvky a 27 000 kusů barevného skla.
Královská oratoř vestavěna do horní části chrámové předsíně byla postavena pro Vladislava Jagellonského. Zajímavostí jsou zde věrně provedené
proplétající se sukovité větve, které jsou typickým motivem 15. století především ve Francii. Jedinečná síťová klenba nad kněžištěm je dílem Petra Parléře. Tento typ klenby byl v katedrále sv. Víta použit vůbec
poprvé na evropském kontinentě.
Centrem
chrámu a zároveň nejstarším místem katedrály je nádherně vyzdobená
Kaple sv. Václava s hrobem sv. Václava, patrona České země. Z kaple vedou schody do Korunní komory, kde jsou uloženy
české korunovační klenoty. Skvosty z ryzího zlata, bohatě zdobené drahými kameny a perlami – Svatováclavská koruna ze 14. století, Královské žezlo a Říšské jablko z 16. století.
V prvním poschodí
zvonové věže katedrály visí
zvon Zikmund –
největší a nejtěžší zvon v celé ČR. Není bez zajímavosti, že se na zvon o váze 14 000 kg dodnes
ručně zvoní. V 18. století byl chrám při pruském obléhání
Prahy poničen dělostřeleckým bombardováním. Prusové tehdy nechali střílet na katedrálu dle odhadu okolo
22 000 koulemi! Na pilíři
kaple sv. Ostatků ve výšce asi tří metrů je jedna z nich zavěšena. V místech pod koulí, na mramorovém soklu kaple, je dodnes ponecháno
rozbité místo, jako ukázka toho jak byla celá katedrála zničena.