Na šumavském pohraničí žije zhruba 110 rysů!

Rysí populaci žijící na česko-bavorsko-rakouském pomezí dlouhodobě sledují odborníci ze tří států. Kromě Česka se do projektu s názvem 3Lynx zapojilo také Německo a Rakousko. Odborníci zjišťují, kolik rysů na tomto území žije a jaký je roční přírůstek.

Národní parky Šumava a Bavorský les spolupracují na výzkumu rysa ostrovida již od devadesátých let a od roku 2009 plošně využívají metodu tzv. fotomonitoringu – využití fotoaparátů s automatickou spouští, která umožňuje individuální rozeznání jedinců. Oblast monitoringu i tým výzkumníků se díky přeshraničním projektům (Trans-Lynx a 3Lynx) v posledních letech postupně rozrůstá. Fotopasti nyní pokrývají území nejen obou národních parků, ale i navazující oblast Pošumaví, Bavorska a Horního Rakouska. V letech 2013 až 2015 to bylo území rozsáhlé 7600 km², od roku 2018 dokonce 13 000 km² (oblast od Českého lesa až po Novohradské hory, včetně rakouské a bavorské strany). V letech 2013 až 2015 zaznamenali výzkumníci zhruba 60-80 samostatných jedinců (nepočítají se tedy koťata, o které ještě pečuje rysice). Monitoring z let 2017 a 2018 dokonce prokázal přítomnost minimálně 110 rysů. Nárůst početnosti částečně odpovídá většímu rozsahu sledovaného území, ale i přesto výzkumníci potvrzují, že populace rysa mírně roste.

Dospělý rysí kocour obývá teritorium o rozloze zhruba 350-450 km², kočka pak 120-150 km², hustota populace se pohybuje mezi 1-1,6 jedince/100km². Podle výzkumů téměř žádní rysové nežijí celý život v jednom státě, ale putují desítky kilometrů. Proto je třeba, aby tři země na monitoringu a ochraně spolupracovaly. Například rys Luděk se narodil mezi Prachaticemi a Boleticemi, dále se přesunul až k Linci a následně jej fotopasti zachytily v Novohradských horách. Ani zde ale nezůstal natrvalo: postupně se posunul na pravý břeh Lipna, kde je výzkumníci sledovali až do konce podzimu 2018. Od té doby se bohužel již na fotopastech neukázal.

Na území národních parků se rysům poměrně daří. Každý rok zde pracovníci NP Šumava zaznamenávají jejich rozmnožování, a jak ukazuje společný fotomonitoring, rysové se tu dožívají vyššího věku než jedinci sledovaní v rámci projektu Trans-Lynx mimo národní parky. Pouze území národních parků ale k záchraně celé populace rozhodně nestačí. Je třeba zajistit dobré podmínky pro jejich přežití i mimo chráněná území. Největší ohrožení pro rysy představují pytláci a autodoprava.
 

Znáte rysa ostrovida? Poznejte ho v divočině!

Rys ostrovid je středně velká kočkovitá šelma s tmavě žlutým až hnědým kožichem s černými skvrnami, krátkým ocasem a typickými štětičkami na špičatých uších, současně je to největší kočkovitá šelma žijící v Evropě. Přední tlapy má mírně větší než zadní a v zimě mu slouží jako sněžnice. Rysí stopa je tak kulatá bez otisků drápů, které vytahuje jen výjimečně, převážně jen při lovu. Hmotnost dospělého samce se pohybuje mezi 18 až 25 kg, samice váží 12 až 16 kg. Jejich výška je 60-75 cm.

A proč ostrovid? Za denního světla dokáže zpozorovat myš na vzdálenost 70 m, zajíce na 300 m a srnčí zvěř přibližně na 500 m, jeho zrak je stejně vynikající i v noci.

Má též vynikající sluch a díky štětičkám na konci uší zřejmě lépe rozpozná směr odkud přichází zvuk, to je pro něj životně důležité vzhledem ke způsobu jeho lovu. Loví menší kopytníky jako jsou srnci, méně jeleny, divoká prasata, hlodavce nebo lišky. Pozoruje zvěř nejčastěji z vyvýšeného místa, pak se připlíží do její bezprostřední blízkosti, překvapí ji a pronásleduje na vzdálenost 20 – 50 metrů. Pokud se mu ji nepodaří dostihnout, nechá ji být.

Ačkoliv je setkání s rysem v NP Šumava velkou vzácností, s trochou štěstí se vám to může podařit nedaleko Kvildy. V rysím výběhu tam totiž žije rys David a jeho družka Kate. Davida jako čtyřměsíční kotě porazilo auto. Poté prodělal mnoho operací a zvykl si na lidi, takže návrat do přírody nebyl možný. Rysice Kate pochází původem z Německa, kde se narodila už v zajetí. Oba dnes žijí spokojeně v půlhektarovém lesním výběhu, kam vede naučná rysí stezka.

Putovní výstava o sblížení lidí a velkých šelem Šumavy

Národní muzeum otevřelo v Muzeu české loutky a cirkusu v Prachaticích výstavu s názvem Sblížení: Lidé a velké šelmy Šumavy. Výstava, kterou připravilo Hnutí Duha, vypráví (až se po zpřísněných opatřeních znovu otevře) půl století starý příběh ochrany unikátní šumavské přírody a jejích divokých obyvatel. V hlavní roli se představí tajemná a krásná šelma – rys ostrovid.

Těšit se můžete na rozsáhlou a kvalitní fotodokumentaci téměř půlstoletí dlouhého příběhu návratu velkých šelem na Šumavu. Díky ukázkám nových technologií pro monitoring vzácných zvířat nahlédnete „pod ruku“ výzkumníkům, kteří se již 25 let zabývají jejich sledováním.  Mapové infografiky ukazují, jak se rysi šířili v Pošumaví a představí zajímavé životními příběhy proslulých rysích tuláků, kteří se léta pohybují na české-bavorsko-rakouském pomezí. Expozice přibližuje i aktuální stav velkých šelem v České republice i jejich další osud v naší přírodě. Výstava bude otevřena až do 22. listopadu 2020.