Sto let zámku od prvního otevření Opočno: nové prohlídkové trasy, víc místností i exponátů

O městě Opočně v Královéhradeckém kraji se mluví jako o malém Českém Krumlovu. Stalo se krajským historickým městem roku 2020 a dokonce dvakrát vyhrálo v soutěži Památka roku: ocenění se dočkala kostnice a márnice v prostoru mariánského kostela a také historický dům, který velice citlivě opravil soukromý majitel. Opočno také má dvě pěkná náměstí – jedno z nich pojmenované po zdejším rodákovi, slavném malíři Františkovi Kupkovi (1871–1957) – obklopené spletí malebných uliček. Jimi musíte projít, pokud chcete navštívit hlavní klenot Opočna, krásný renesanční zámek s krajinářským parkem.


 

Prohlídky zámku Opočno se mění

Colloredo-Mansfeldové otevřeli zámek Opočno pro návštěvníky už v roce 1922. Do soukromých prostor se tehdy samozřejmě lidé nepodívali, otevřené byly jen obrazárny a zbrojnice – i to ale byla v tehdejší době výjimka.



Ke 100. výročí zpřístupnění nachystali v Opočně velkou reinstalaci, v níž se zámek vrací dokonce ještě o pár let hlouběji do historie, a to do časů před první světovou válkou. Inspirací byl soupis inventáře z roku 1910 a také dobové fotografie. Podle nich se nyní zbrojnice, rytířský a lovecký sál a další prostory upravují.
Jiný nebude jen směr jednotlivých prohlídkových tras, ale také příběhy rodiny Colloredo-Mansfeld, které uslyšíte od průvodců. Nová prohlídková trasa se připravovala tři roky a zdaleka nespočívala jen v důkladném úklidu: z dvaačtyřiceti zámeckých místností jich devatenáct uvidíte vůbec poprvé. Sedm místností se dočkalo restaurování stropů, výmaleb nebo výměny podlah, další interiéry na opravu zatím čekají.
 

Sbírky z cest po světě, zbraně a obrazy

Dosud zámkem procházely tři trasy, jedna delší a dvě krátké. Od letošního dubna budou sice jen dvě, ale prohlédnete si víc místností i předmětů. Mimochodem, těch má zámek téměř 17 tisíc, ale k vidění dosud byla zhruba polovina. Od jara se počet vystavených exponátů zvýší přibližně o pět tisíc kusů.
Prohlídka prvního patra nabídne africké sbírky z cest tehdejšího majitele zámku, knížete Josefa II. Colloredo-Mansfelda, soukromé pokoje knížete a jeho manželek, Josefova bratra Jeronýma a jeho ženy Berthy rozené Kolowrat-Krakowské, knihovnu či zámecké obrazárny.



Milovníci novinek určitě zvolí novou trasu druhým patrem, která dokumentuje života majitelů zámku na konci 19. a začátku 20. století. Prohlídka zahrnuje návštěvu soukromých pokojů sourozenců knížete Josefa II., pokoj služebné, cestu přes arkády a také pokoje čtyř synovců, které bezdětný kníže adoptoval. Součástí této trasy je prohlídka rodového muzea se sbírkou předmětů dovezených v letech 1904–1906 z cest po Severní Americe, a také rytířský a lovecký sál s rozsáhlou sbírkou zbraní.
 

Park s čínským pavilonem

Na návštěvu Opočna si vyhraďte dostatek času, protože by byla škoda navštívit zámek a neprozkoumat rozlehlý krajinářský park. Užitnou a okrasnou zahradu tu zřídili už Trčkové z Lípy, rod, který se Opočnu postaral o jeho krásnou renesanční tvář. Na začátku 19. století proměnil Rudolf Josef Colloredo-Mansfeld (1772–1843) okrasnou zahradu v anglický park s romantickými stavbami, vodopády a empírovým palmovým skleníkem. Na břehu Dolního zámeckého rybníku také dodnes stojí dřevěný altán aneb čínský pavilon, na několika místech v parku objevíte vyhlídky na panorama zámku, hladiny rybníků a vzdálená podhůří Orlických hor a Krkonoš. Na park navazuje obora s daňky, muflony a jeleny Dybowského.


 

Letohrádek, míčovna a krytá chodba

Největšího rozmachu panství dosáhl Jan Rudolf Trčka z Lípy s manželkou Marií Magdalénou rozenou z Lobkovic. Jenže jejich syn Adam Erdman byl zavražděn spolu s Albrechtem z Valdštejna roku 1634 v Chebu a císař vzápětí veškerý majetek Trčků v hodnotě asi pět milionů zlatých zkonfiskoval. Krátce předtím ještě Trčkové stihli poblíž zámku nad údolím Zlatého potoka postavit letohrádek, a to v duchu severské pozdní renesance podle vzoru Místodržitelského letohrádku v pražské Královské oboře v Bubenči. Místní kuriozitou je krytá chodba, propojující letohrádek s kostelem Nejsvětější Trojice a zámkem; měří 270 metrů. V sousedství letohrádku současně vznikla panská míčovna, v 19. století upravená pro potřeby panské sýpky, hned vedle v Zámecké ulici pak stojí rodný domek malíře Františka Kupky.
 

Příběh o knížeti, který bydlel v hladomorně

Z vyhlídek v parku nad údolím Zlatého potoka a také od Horního zámeckého rybníka je vidět zvláštní stavbu, která se od renesančních zámeckých budov dost liší: Studniční věž. Je dalším objektem, který chce správa zámku Opočno zpřístupnit k mimořádným prohlídkám, možná už letos. Věži je nejviditelnějším zbytkem gotického hradu, na jehož základech renesanční stavba vyrostla. Říká se jí Hladomorna a ve skutečnosti v jejích horních patrech na přelomu 19. a 20. století bydlel kníže Josef Colloredo-Mansfeld. Pod kruhovou místností s klenutým stropem a kachlovými kamny je přibližně 40 metrů hluboký prostor, který dosahuje až ke dnu zámeckých rybníků v parku. Stahovala se tam voda, která napájela obyvatele původního středověkého hradu: proto název Studniční věž.


 

Víte, že…?

• Colloredo-Mansfeldové jsou starý italsko-rakouský rod, jeho příslušníci přišli do českých zemí během třicetileté války. Setkat se můžete s několika verzemi jejich jména: píšou se s pomlčkou i bez pomlčky, Mannsfeld i Mansfeld. Paradoxně na začátku byla chyba v jednom dokumentu, kde ve jménu Mansfeld písař jedno n vynechal, a tak se podle toho od té doby píší i Mansfeldové.
• Do Opočna se lidé rádi jezdí podívat na Svátky růží, tedy prohlídky zámku provoněné bohatými historickými vazbami ze stovek květin, v létě se tu odehrává pouť Porcinkule a každoročně na podzim mezinárodní setkání chovatelů a cvičitelů dravců.