Letošní skutečně nabitý program v
Tetíně odstartuje v pátek 15. září od 19:30 letním kinem, ve kterém se bude promítat film Zátopek. Hlavní program je pak naplánován na
sobotu 16. září. Na své si přijdou vyznavači
zábavy i ti, které láká
původní význam poutních slavností. Hrát bude živá hudba nejrůznějších žánrů, nebudou chybět trhy, přednášky, divadlo, program pro děti a mnoho dalšího. Na Tetíně bude vystavena relikvie (paže kněžny Ludmily) zapůjčena z
Litoměřic od 13 do 18 hodin. Neodmyslitelnou součástí oslav bude poutní mše v kostele sv. Ludmily. Vstup na všechny akce je
zdarma.
Kromě koncertů si návštěvníci letos užijí
Tetínský trh a pouť, dále pak oblíbenou
burčákovou slavnost, několik historických přednášek, divadlo a další program pro děti. V rámci hudebního programu zazní i koncert Karla Plíhala.
Na pouti se bude také čepovat unikátní
pivo Tetínský Bořivoj, které se vaří z místního sladu.
Jako každý rok se uskuteční poutní mše v
kostele sv. Ludmily, letos ji bude celebrovat biskup Václav Malý.
Svatoludmilskou pouť uzavře
nedělní program v podobě výstavy Petra Hejného a tradičního „Vymetání půdy“ u kostela sv. Jana Nepomuckého, od 10 do 17 hodin můžete navštívit trhy a pouťové atrakce.
Zaparkovat svá vozidla můžete během pouti zdarma u tetínského fotbalového hřiště, od kterého bude také po celý víkend zajištěna kyvadlová doprava zdarma. Zároveň bude posíleno spojení linek autobusu mezi zastávkami nádraží Beroun a Tetín náves.
Mučednická smrt svaté Ludmily
Svatá Ludmila, jež je označována jako
Matka českého národa, nalezla na
Tetíně v roce
921 svou mučednickou smrt. Česká kněžna a babička knížete svatého Václava (narozena kolem roku 860), je vůbec nejstarší českou světicí. Pocházela ze
starobylého knížecího rodu a kmene
Pšovanů. Stala se manželkou prvního českého doloženého přemyslovského knížete Bořivoje I. Spolu s ním také přijala v roce
874 křest z rukou samotného svatého Metoděje.
V roce 906 se její
syn Vratislav I. oženil s Drahomírou. Z manželství se narodili dva synové, starší
Václav (budoucí český kníže) a mladší
Boleslav. Vratislav svěřil
výchovu synů do rukou babičky Ludmily, což potvrdilo i kmenové shromáždění po Vratislavově smrti. Matka Drahomíra, ctitelka pohanských tradic, měla na výchovu synů
zcela jiný pohled než jejich babička Ludmila a po smrti knížete
spory obou žen vzrostly.
Ludmila se nakonec podřídila a své
snaše výchovu vnuků předala. Navíc se sama odebrala v létě roku 921 z
Prahy na své hradiště
Tetín. Drahomíra se však možného Ludmilina návratu bála a rozhodla se věc vyřešit jednou pro vždy – na
Tetín poslala dva
vrahy,
vikingské bojovníky Tunnu a Gommona (Vikingové neboli Varjagové často vstupovali za slušný žold do služeb Přemyslovců). Na
Tetín dorazili v
pátek 15. září 921 s oddílem svých bojovníků. Podle legendy severští surovci
Ludmilu ležící na loži
strhli na dlažbu – a než ji
uškrtili jejím vlastním
závojem (popř. šálou či šátkem), umožnili zbožné ženě ještě poslední modlitbu. I když je kněžna
prosila, aby byla probodnuta, Vikingové jejímu přání
nevyhověli.