Městečko
Bouzov leží v severovýchodním výběžku
Drahanské vrchoviny poblíž soutoku říčky Třebůvky a potoka Špránku. Na kopci nad ním se tyčí mohutný
romantický hrad Bouzov.
Sice vypadá jako ze středověku, ale takovou podobu má jen něco málo přes sto let. První zmínka pochází už z roku 1317, kdy tu byl pánem Búz z Búzova. V řadě majitelů ale najdeme i významnější majitele, například
markraběte Jošta nebo
krále Jiřího z Poděbrad. O něm se říká, že se možná právě tady v roce 1420 narodil, ale nevíme to jistě: o titul rodného hradu se vedle
Bouzova ucházejí také
Poděbrady, Hořovice, Kunštát a
Litice.
Jak se staví středověký hrad
Časté střídání majitelů skončilo v roce 1696: od té doby byly osudy hradu spojené s
Řádem německých rytířů. Na své lepší časy si ale
Bouzov musel ještě hodně dlouho počkat: rytíři využívali hlavně lesy, pivovar a palírnu, doly na železnou rudu, hamry a hospodářství s chovem ovcí a krav, samotný hrad podle dobových rytin a fotografií ještě v druhé polovině 19. století připomínal zříceninu. Teprve v roce 1895 se nový velmistr řádu Evžen Habsburský rozhodl proměnit ruinu v reprezentativní sídlo.
Projekt svěřil do rukou
německého architekta Georga Josefa Hauberissera (1841–1922), který měl s historizujícími stavbami bohaté zkušenosti. V pouhých pětadvaceti letech se svým návrhem vyhrál
soutěž o novou mnichovskou radnici, projektoval také kostely v Norimberku a dalších městech. Celá stavba přišla na 15 milionů rakouských korun a záhy po dokončení stavebních prací v roce 1912 rytíři zpřístupnili část hradu pro veřejnost. Vstupné bylo pouze symbolické a hrad už tehdy lákal spousty návštěvníků. Podobně jako
Sovinec se i Bouzov stal řádovým muzeem, velmistr Evžen tu ale umístil především své soukromé sbírky obrazů a uměleckých předmětů.
Výzdoba hradu, park a ztracená rozhledna
Nejenom architektura, ale i výzdoba hradních interiérů je inspirovaná pozdní gotikou a ranou renesancí. Kromě znaků řádu na mnoha místech objevíte postavy patronů Řádu německých rytířů –
Panny Marie, sv. Jiří a svaté
Alžběty Durynské (1207–1231). Dcera uherského krále Ondřeje II. a sestřenice sv. Anežky České byla uherská princezna, která se provdala za durynského vévodu Ludvíka, brzy ovdověla a věnovala se péči o chudé a nemocné. Svatořečena byla již roku 1235.
Na ploše před hradem, kde se během přestavby skladovalo dřevo, vyráběly cihly a stály tu provizorní dílny, vznikl po dokončení oprav
park. Podél cesty k hradu byla vysazena
lipová alej, vznikla
neobarokní kaple Panny Marie i několik staveb, které dnes už bohužel neexistují, od kuželny a střelnice až po
dřevěnou rozhlednu zvanou Maxmiliánova varta na nedalekém
kopci Bakule; zničena byla po druhé světové válce.
Prohlídky běžné i neobvyklé
Hlavní prohlídka interiérů s krásným
Rytířským sálem, loveckou síní, zbrojnicí nebo
novogotickou kaplí s náhrobními kameny středověkých řádových mistrů trvá přibližně hodinu, s dětmi se můžete vypravit do
sklepení s princeznami, draky a dalšími pohádkovými postavami. Pokud se chcete na hrad podívat pořádně z výšky – a také vidět místo, odkud odletěli „létající“ švec Jíra s princeznou Jasněnkou – musíte si vybrat
prohlídkový okruh Výstup na věž Hlásku; jiná trasa na věž a její ochoz zkrátka nevede.
Lákavé jsou i
netradiční prohlídky hradních příkopů anebo
speciální prohlídky míst, která nejsou zařazena v běžných okruzích: navštívit tak můžete například hospodářské zázemí hradu, místnosti, kde žilo služebnictvo, sklepy nebo půdy.
10 hradních a pohádkových zajímavostí
- Přímo v Bouzově pod hradem najdete Areál historické zábavy s obřím modelem Trojského koně, kde si vyzkoušíte střelbu z kuše či luku a další dobové zbraně. Na jižním okraji obce leží svah, kde si můžete zajezdit na minikárách.
- Z Bouzova se dá podniknout výlet po modré značce údolím říčky Javoříčky do Javoříčka, obce vypálené těsně před koncem druhé světové války. Historii připomíná památník, naučná stezka a několik pomníků, o kousek dál pak leží Javoříčské jeskyně, skalní brána a Zkamenělý zámek.
- Řád německých rytířů (přesněji Česká provincie Řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě) byl založen v roce 1190 v Akkonu, přístavním městě v dnešním Izraeli, jako špitální bratrstvo. Od roku 1204 začal na pozvání českého krále Přemysla Otakara I. působit i v českých zemích, za první republiky řád rozvíjel obsáhlou vzdělávací a charitativní činnost. Dnes kromě České republiky působí na Slovensku, v Rakousku, ve Slovinsku a v Itálii.
- V hradním příkopu na Bouzově rytíři chovali tři medvědy; jmenovali se Pätz, Mätz a Wamba. Řádu je věnoval následník trůnu František Ferdinand d’Este sídlící na Konopišti.
- Romantický zámek Neuschwanstein zasazený v krásné krajině bavorských Alp nad městečkem Füssen má pověst nejromantičtějšího a nejpohádkovějšího zámku „šíleného krále“ Ludvíka II. (1845–1886). Stavěl se mezi lety 1868 a 1892, kombinuje několik slohů, od románského přes gotický až po byzantský, a krále stál šest milionů marek.
- Král miloval opery Richarda Wagnera, sály Neuschwansteinu proto zdobí obrazy a umělecká výzdoba inspirovaná Wagnerovými díly.
- Ludvík II. neměl rád jen středověk, ale i moderní vynálezy: Neuschwanstein proto měl centrální horkovzdušné vytápění, tekla tu horká a studená voda, toalety měly automatické splachování, král přivolával sloužící elektrickým zvonkem a v jedné z komnat měl dokonce telefon, jeden z prvních v celém Bavorsku.
- Podivínský král stavěl zámek sám pro sebe; nepřijal tu ani jednu návštěvu a dokonce si přál, aby byl po jeho smrti zbořen. Nebyl totiž určen obyčejným lidem.
- Nakonec si Ludvík II. svůj vysněný zámek příliš neužil a kvůli předčasné a dosud nevyjasněné smrti ve Starnberském jezeře ho ani neviděl v dnešní podobě.
- Nejhezčí výhledy na Neuschwanstein i do okolí se nabízejí z mostu Marienbrϋcke, který vede nad hlubokou strží s vodopádem. Od zámku leží necelou čtvrthodinu chůze.