Podobně jako řada jiných věcí by ani Zemanovy filmy nevznikly, nebýt
Tomáše Bati a jeho obuvnického impéria ve
Zlíně. Vlastní filmovou techniku začaly Baťovy závody využívat pro krátké reklamy už ve 20. letech, během roku 1935 pak na
zlínském Kudlově během neuvěřitelných devíti měsíců od prvního výkopu vyrostly podle návrhů architekta Karfíka
filmové ateliéry. V roce 1943 sem nastoupil
Karel Zeman, kouzelník filmového plátna a geniální průkopník trikových filmů, který proslavil českou kinematografii 20. století po celém světě a za své dílo získal řadu cen a uznání na prestižních filmových festivalech. Na Kudlově pracoval po boku řady dalších osobností; působila tu například scenáristka, režisérka a animátorka
Hermína Týrlová, skladatel filmové hudby
Zdeněk Liška, filmovou kariéru tu zahájil také režisér a scénárista
Oldřich Lipský. Zlínští filmaři zpracovávali materiál, který natočili na svých cestách po světě
Hanzelka se Zikmundem, a v roce 1955 se právě ze zlínských filmových ateliérů vydal
Karel Zeman na svou Cestu do pravěku.
Cesta do pravěku
„Šlo mi o jedno,“ říká
Karel Zeman o svém prvním filmu kombinujícím hranou, animovanou a loutkovou složku,
„ukázat fantastický svět, který vytvořila příroda před mnoha miliony let. A film mi tuto možnost nabízel.“ O
Cestě do pravěku se říká, že předběhla dobu o několik desítek let. Film vypráví o čtyřech chlapcích, kteří se na loďce vydají 500 milionů let zpět proti proudu řeky času, protože chtějí najít trilobita v prvohorním moři. Cestou se setkávají s dávno vyhynulými zvířaty, která nikdy nikdo živá neviděl: na plátně ožívají dinosauři a ještěři, mamuti, ptáci a jiná zvířata. Českým čtenářům neunikne zřejmá inspirace
ilustracemi Zdeňka Buriana, odborným poradcem filmu byl
paleontolog Josef Augusta.
I když výsledek samozřejmě odráží paleontologické znalosti takové, jaké byly v polovině 20. století a Cesta do pravěku je z pohledu dnešních dětí prastará, malé diváky dodnes baví: svědčí o tom i
nová digitalizovaná kopie, která mistrovské dílo Karla Zemana vrátila na filmová plátna v jasnějších a kontrastnějších barvách. Díky
projektu Čistíme svět fantazie, na němž se podílely
Nadace české bijáky, Muzeum Karla Zemana a
Česká televize, dostaly v minulých letech novou šanci kromě
Cesty do pravěku také další Zemanovy filmy, a to
Baron Prášil a
Vynález zkázy.
Muzeum Karla Zemana v Praze
Na Cestu do pravěku se můžete podívat nejenom v televizi nebo kině, ale online také na webu
Muzea Karla Zemana. Navštívit můžete samozřejmě i samotné
muzeum: objevíte ho v historickém centru
Prahy pár kroků od
Karlova mostu. Interaktivní a hravá expozice připomíná filmové scény a malé ateliéry, kde si přímo mezi kulisami vyzkoušíte stejné trikové postupy jako Karel Zeman. Můžete se plavit v ponorce z
Vynálezu zkázy, vznášet se na létajícím stroji a projít se s
Baronem Prášilem po Měsíci, seznámíte se také s originálními loutkami i dosud nepublikovanými fotografiemi z dalších Zemanových filmů. Cesta do pravěku je rovněž jednou z motivačních her, volně umístěných v expozici. Je určená pro malé dobrodruhy přibližně od čtyř do sedmi let, kteří se společně s filmovými hrdiny vydají proti proudu času do světa dinosaurů. Za správně vyřešený úkol získají samolepku, kterou si nalepí do své mapičky, odměnou pak bude trilobit, kterého si každý cestovatel může vybarvit dle vlastní fantazie.
Jaká byla Cesta do pravěku?
Jirka, Toník, Petr a Jenda aneb
Vladimír Bejval, Petr Herrmann, Josef Lukáš a
Zdeněk Husták, hlavní hrdinové Cesty do pravěku, se po letech sešli ve
Zlíně na
filmovém festivalu jako pánové kolem sedmdesátky. Na natáčení vzpomínali jako na
báječné prázdniny, které si užívali se vším všudy. Nemuseli chodit do školy, o pauzách se mohli dívat na grotesky a King Konga, a při natáčení se vypravili dokonce k moři na Rujanu. Výjezd z jeskyně na začátku filmu se točil na zamrzlém rybníku v
Jindřichově Hradci, kulisou pro scény v ledových krách byla
přehrada Souš v
Jizerských horách, do močálů se filmový štáb vydal na
Třeboňsko. Lodička proplouvá také přírodní rezervací
Osypané břehy v meandrech
řeky Moravy u
Strážnice, divokou řeku si zahrál
slovenský Váh, klidnou vodu pak
přehrada Fryšták u Zlína.
F
ilm byl vyznamenán na
Mezinárodním festivalu v Benátkách a získal řadu dalších cen. Měl velký úspěch v zahraničí a v New Yorku ho dokonce promítalo 96 kin najednou; to se žádnému tuzemskému režisérovi předtím ani potom už nepodařilo. A mimochodem, podle vzpomínek syna Pavla si profesor Augusta nechal model stegosaura z filmu přivézt po natáčení k sobě na fakultu a pak dlouhá léta zdobil jeho pracovnu.
Karel Zeman, Cesta do pravěku a Jurský park
- V první desítce nejlepších českých sci-fi se objevují i další Zemanovy filmy, například adaptace dobrodružného románu Julese Verna Vynález zkázy. Film vycházel z klasických Benettových a Rouxových ilustrací verneovek, tedy principu ocelorytiny, a jde o mistrovské dílo, které bylo uvedeno na světové výstavě EXPO 58 a pro Československo získalo Velkou cenu.
- Na rozdíl od Vynálezu zkázy, pro který si režisér záměrně vybral méně známé herce, se v dalším ceněném Zemanově filmu Baron Prášil objevuje řada známých herců, například Werich, Kopecký, Hrušínský, Brejchová, Höger či Záhorský.
- Předlohou pro Jurský park, americký vědeckofantastický film režiséra Stevena Spielberga z roku 1993, byl nevydaný román amerického spisovatele Michaela Crichtona, kterou autor nabídl filmovým studiím.
- Film se natáčel na Havaji, na oblíbených ostrovech Oahu a Kauai; kromě Jurského parku se tu natáčela i původní verze King Konga, slavný Avatar či jeden z dílů Pirátů z Karibiku. Točilo se i v Kostarice, interiéry pak ve studiích Universal a Warner Bros.
- Při premiéře se u nás skutečně vedly vášnivé debaty, zda Steven Spielberg při tvorbě Jurského parku z Cesty do pravěku opisoval či nikoliv. Jisté je, že slavný režisér Zemanovu tvorbu obdivoval a fascinovalo ho, jak mohl Karel Zeman takový film vytvořit už v roce 1955 bez počítačů a moderní techniky.
- Dětský časopis ABC dnešním čtenářům představuje film Cesta do pravěku jako Jurský park vašich prarodičů.
- Ozvěnu Cesty do pravěku najdete i v jedné z úvodních scén seriálu Simpsonovi, kde je krátký souboj stegosaura s ceratosaurem, inspirovaný scénkou ze Zemanova filmu, dokonce i s podobným hudebním motivem.
- Cesta do pravěku inspirovala také německého sochaře Franze Grusse: začal vytvářet plastiky pravěkých zvířat, které se později staly základem pro oblíbený Saurierpark / Dinopark v Kleinwelce u Budyšína.