Nejstarší jezuitské kolej České republiky
První jezuitská kolej v našich zemích vznikla při kostele sv. Klimenta na Starém městě pražském v roce 1555, když Jezuité přišli do Čech upevnit katolickou víru. Na ploše dvou hektarů byl v letech
1653–1726 vystavěn jezuitských řádem rozsáhlý, raně barokní komplex budov s názvem
Klementinum, který sloužil jako jezuitská kolej. V komplexu byly vybudovány učebny a rozlehlé sály. Dále zde sídlila jedna z tehdejších
největších knihoven a také zde byla provozována jedna z nejvýznamnějších
tiskáren své doby.
V roce 1722 byla v
Klementinu založena významná
astronomická observatoř, v roce
1751 zde bylo otevřeno
muzeum matematiky. Dalším významným rokem je rok 1752, kdy začala být v Klementinu prováděna hydrometeorologická měření a pozorování. Dnes zde sídlí
Národní knihovna České republiky a v jejích studovnách pročítají vzácné tisky badatelé a studenti. V nitru barokní stavby najdete
Astronomickou věž,
Zrcadlovou kapli a Barokní knihovní sál s bohatou freskovou výzdobou.
Jediné místo na světě, kde se nepřetržitě sleduje počasí
Observatoř v barokní astronomické věži je umístěna na střeše
Klementina a mapuje klima v centru
Prahy. Za počátek ucelené klementinské řady měření se považuje rok
1775. K pravidelnému odečítání a měření teploty vzduchu sloužily tzv. "
mannheimské hodiny", podle kterých se zapisoval
průběh počasí vždy v 7, ve 14 a v 21 hodin během dne.
Astronomická věž v
Klementinu je vysoká
68 metrů a je z ní nádherný výhled na historické centrum Prahy do všech světových stran. Meteorologická pozorování pokračují v Klementinu dodnes, již více než 250 let. Vůbec nejvyšší absolutní naměřená teplota
+37, 8 °C tu byla zaznamenána
27. července 1983, nejnižší
-27,6 °C 1. března 1785.
Do knihovny i na věž se podíváte s průvodcem
Návštěvníci
Klementina jsou zváni na
komentovaný prohlídkový okruh nabitý skvosty architektury, umění i vědy. Navštívíte
barokní knihovní sál s překrásnou freskovou výzdobou a cenným astronomickými a geografickými glóby, 68 metrů vysokou
Astronomickou věž i
Meridiánovou síň, kde se v dobách našich předků určovalo poledne. Vystavena je i
faksimile Vyšehradského kodexu, bohatě iluminovaného románského evangelistáře, který pravděpodobně vznikl v době korunovace Vratislava II. na prvního českého krále (1085). Prohlídky se
konají denně (včetně víkendů a státních svátků) od 10 hodin do 18 hodin,
poslední prohlídka začíná v 17:00. Dospělí zaplatí za vstupenku 300 Kč, děti a senioři nad 65 let 200 Kč a děti do 6 let mají vstup zdarma.
Je možné si objednat i
speciální balíčky: soukromou prohlídku barokní knihovny a Astronomické věže, romantický večer pro dva s přípitkem na věži nebo fotografování večerní
Prahy.
Věž větrů: vůbec první meterologickou stanici hledejte v Řecku
Věž větrů stojí v
Athénách, u východního vstupního prostoru na Římskou agoru. Elegantní
osmistěnná věž z mramoru byla podle všeho první meteorologickou stanicí na světě. Stavba je připisována syrskému astronomovi
Adroníkovi z Kyrrhu. Na svém místě stojí již od 1. století před Kristem. Fungovala jako
sluneční hodiny,
vodní hodiny,
kompas a větrná korouhvička. Kupci podle času z věže řídili otevírací dobu svých obchodů a kontrolovali, kdy jim dorazí zboží.
Největší záhadou zůstává, jak h
odiny pracovaly v noci. Jedna z teorií počítá s jistým druhem hydraulického mechanismu, který byl
poháněn tekoucí vodou z potoka kolem Akropole. Po křesťanské éře padla památka do rukou Osmanů a sloužila jako muslimský svatostánek. Poté byla využívána jen jako skladiště starožitných předmětů.
Kompletní rekonstrukce byla zahájena teprve v roce 2014 a skončila roku 2016. Od té doby je zpřístupněna veřejnosti.
Zajímavosti z Klementina aneb víte, že…
- barokní knihovna byla poprvé otevřena roku 1722 pro účely jezuitské univerzity a je zde uloženo přes 20 tisíc svazků převážně cizojazyčné teologické literatury.
- meteorologická měření probíhají v Klementinu pravidelně od roku 1775 až dodnes.
- poledne změřené v Meridiánové síni bylo od roku 1842 doprovázeno máváním praporu z ochozu věže, od roku 1891 pak ještě výstřelem z děla.
- část starých tisků by la zapůjčena společnosti Google na digitalizaci.
- v době budování Klementina působili v Praze za vlády Rudolfa II. astronomové jako Tychon Brahe nebo Johannes Kepler.