ÚvodAktuality#světovéČesko a palácové zahrady Malé Strany: neobjevený barokní klenot Prahy
Příroda

#světovéČesko a palácové zahrady Malé Strany: neobjevený barokní klenot Prahy

  • 8. června 2021
Pražské baroko, to nejsou jen paláce na Starém Městě, kostel sv. Mikuláše nebo sochy na Karlově mostě, ale i místa dokonale skrytá před rušnými ulicemi. Vypravte se s portálem Kudy z nudy do malostranských palácových zahrad, do konejšivé zeleně plné romantických zákoutí, nádherných výhledů a barokních zákoutí.
Krásné výhledy, barokní terasy a tichá zákoutí: palácové zahrady na Malé Straně v Praze a zahrady villy D’Este v italském Tivoli      
Palácové zahrady v Praze
Tivoli
Malostranské palácové zahrady anebo zahrady pod Pražským hradem: říká se jim různě, ale místo zůstává stejné. Pásmo vzájemně propojených barokních zahrad se táhne nad Malou Stranou po jižním úbočí Pražského hradu, v místech, kde kdysi bývaly hradby, zahrady a vinice. Jmenují se Velká a Malá Pálffyovská zahrada, Kolovratská, Malá Fürstenberská a Ledeburská zahrada.
 

Prohlídka palácových zahrad



Předchůdkyněmi palácových zahrad pod Pražským hradem bývaly skromnější renesanční libosady, místa pro rozmanité kratochvíle a soukromá potěšení, které ovšem značně utrpěly za třicetileté války při vpádu Švédů na Malou Stranu. Nové barokní zahrady se staly prestižním obrazem jejich vlastníků z řad šlechticů i bohatých měšťanů. Na jejich kompozici a provedení se podíleli významní architekti a umělci své doby, namátkou Jan Blažej Santini či Giovanni Battista Alliprandi. Dodnes můžete obdivovat bohatou zahradní architektonickou výzdobu: ozdobná schodiště, balustrády, vyhlídkové terasy, oranžerie, gloriety a pavilonky, propojené do malebných celků. Objevíte tu i sluneční hodiny, kašny a fontánky.

Celková rozloha přesahuje sedm tisíc metrů čtverečních, schodů, schodišť, teras a stupňů je tu nepočítaně. Připravte se na to, pokud vás pobolívají kolena, prohlídka palácových zahrad a všech jejich zákoutí představuje poměrně slušný fyzický výkon.
 

Kuželník, hodiny a vyhlídková věžička



Čeho byste si měli všimnout? Třeba Kolowratské zahrady, která se nachází na parkánu starých pražských hradeb; středověký původ má i zeď, která odděluje Kolowratskou zahradu od Velké Pálffyovské zahrady. V ní prý kdysi stával kuželník a podle Josefa Dobrovského i Františka Palackého byla oblíbeným místem procházek. Velká Pálffyovská zahrada má osm výškových úrovní, propojených v ose střídavě tunelovými a odkrytými schodišti. Na druhé terase u slunečních hodin v barokním portálu si můžete procvičit znalost římských číslic: ve stuze je nápis Claret in orbe dies, ac teatras, hora pete umbras aneb Jasný po světě den nechť chmurné stíny zahání. Červená písmena nápisu čtená jako římské číslice dávají letopočet vzniku zahrady 1751.

Změnou prošla Malá Fürstenberská zahrada: barokní terasovou zahradu italského typu přestavěl současně s palácem pro hraběnku Marii Barboru Černínovou rozenou ze Schaffgotsche v letech 1784–1788 Ignác Jan Palliardi. Na dlouhém, ale velmi úzkém pozemku tehdy vznikla působivá rokoková terasová zahrada. Typické pro ni jsou pnoucí růže a impozantní schodiště; vede od glorietu vymalovaného Antonínem Tuvorou až k vyhlídkovému altánu s válcovou věží, z níž se otvírá fantastický výhled na velkou část historického centra Prahy.
 

Co tu roste aneb malá přehlídka barokní flóry



palácových zahradách si na své přijdou milovníci botaniky: na sluncem zalitých, k jihu obrácených svazích dodnes objevíte tu a tam vinnou révu, společnost jí dělají například mandloně, levandule, fíkovníky, kdouloně, brsleny, čilimníky, dřezovec, ibišky, hortenzie, mahonie, mišpule či vistárie. V nádobách jsou vysázeny citrusy, oleandry a muškáty, daří se tu popínavým růžím, za povšimnutí stojí také cedr a geometricky upravené jehličnany. Malá Pálffyovská zahrada vás navzdory svým půvabům překvapí tím, že má užitkový charakter: na horní opěrné zdi se pne vinná réva, terasy jsou osázené hrušněmi, jabloněmi a višněmi, za strmým schodištěm v horní části je dokonce malá zahrádka léčivých rostlin.
 

Obnova zničené barokní krásy

Krása barokních zahrad od 19. století zvolna zanikala a časem se palácové zahrady ocitly na pokraji zkázy: opěrné zdi se rozpadaly, terasy byly neudržované a zarostlé plevelem. V posledním desetiletí 20. století se naštěstí podařilo tento unikátní zahradní klenot zachránit, a i když tu a tam ještě probíhá další fáze úprav, zahrady jsou opět obnovené, osázené a přístupné v téměř plné kráse.

Při jejich obnově byl velmi cenným pomocníkem Langweilův model Prahy z let 1826–1836, který s mimořádnou péčí dokumentoval jejich vzhled; ten si můžete prohlédnout v Muzeu hlavního města Prahy.
 

Co se vyplatí vědět?

  • Všechny palácové terasové zahrady bývají otevřené od dubna do října, kdy se tu také konají koncerty, divadelní představení a různé společenské akce. V zimním období jsou pro veřejnost uzavřeny, stejně jako za špatného počasí. Část zahrad s kapacitou přibližně 700 osob se dá pronajmout pro svatby a společenské akce.
  • Samotné paláce přístupné nejsou, do zahrad se ale dostanete jednoduše: od stanice metra Malostranská se vydáte po Valdštejnské ulici a přibližně po 200 metrech vstoupíte branou na nádvoří Kolowratského paláce. Jde to jediný možný vstup, z Pražského hradu ani dalších navazujících zahrad se do rozlehlého komplexu vejít nedá.
  • Zlákaly vás palácové zahrady k návštěvě dalších zahrad v historickém centru Prahy? Pak se zajděte podívat třeba do nedaleké Valdštejnské zahrady v areálu Senátu, do zahrad Pražského hradu anebo do Černínské zahrady; nachází se vedle Černínského paláce a využívá ji ministerstvo zahraničí, přístupná pro veřejnost bývá jen mimořádně. Pokračovat můžete do vinice a zahrady Strahovského kláštera a pak na Petřín.
  • Nezapomeňte na Vrtbovskou zahradu na úpatí Petřína, označovanou za klenot mezi barokními zahradami v celé střední Evropě. Oázou ticha a klidu na Malé Straně jsou rovněž Vojanovy sady, které vznikly z části někdejší ovocné zahrady založené po zboření biskupského dvorce roku 1248.
  • Pro malostranské zahrady byla vzorem italská renesance, a tak se seriál #světovéČesko nemohl vypravit jinam než do Itálie, a to do městečka Tivoli na úpatí Sabinských hor nedaleko Říma. Villa d´Este nese jméno kardinála Ippolita d´Este, který si v polovině 16. století nechal bývalý benediktinský klášter přestavět na soukromou rezidenci. Ve stejné době vznikla i terasová zahrada, která podobně jako zahrady pod Pražským hradem během staletí měnila svou tvář. Vedle řady malebných zákoutí a barokních plastik, cypřišů, kapradin, platanů, citrusů a pnoucích růží je tu něco, co by slušelo i malostranským zahradám: řada vodních prvků. Ty zásobuje vodou řeka Anione.
Ledeburská zahrada pod Pražským hradem Příroda

Ledeburská zahrada pod Pražským hradem

Ledeburská zahrada je součástí komplexu Palácových zahrad na jižním svahu Pražského hradu. Jedná se o barokní zahradu italského typu, která prošla za dobu své existence řadou oprav a úprav. Výstavba zahrady započala přibližně v roce 1710 a nahradila starší, renesanční zahradu.

Královská zahrada Pražského hradu Příroda

Královská zahrada Pražského hradu

Původně renesanční Královská zahrada z roku 1534 se stala jedním z mála klidných míst v centru Prahy. Zahradu na místě původních středověkých vinic založil Ferdinand I. Habsburský. Nachází se nedaleko letohrádku královny Anny.

Praha – Malá Strana Památky

Praha – Malá Strana

Jedna z nejstarších a nejhezčích částí Prahy se rozkládá mezi Vltavou a Pražským hradem. Ve spleti romantických dlážděných ulic se spoustou malebných domů, paláců a kostelů čeká celá řada dalších atraktivních míst, namátkou ostrov Kampa, barokní chrám sv. Mikuláše nebo barokní palácové zahrady.

Poznejte historické centrum Prahy

Poznejte historické centrum Prahy

Prahu provází pověst jednoho z nejkrásnějších měst světa už od středověku. Unikátní historické jádro společně s Pražským hradem, Karlovým mostem a množstvím kostelů, paláců a zahrad je zapsáno do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Praha je, ale také město s neopakovatelnou atmosférou, romantické a kypící životem, majestátní a lehce tajemné, zároveň však přátelské a blízké.

Clam-Gallasův palác v Praze Památky

Clam-Gallasův palác v Praze

Mohutná budova Clam-Gallasova paláce v Husově ulici na Starém Městě pražském leží na křižovatce důležité středověké spojnice Pražského hradu s centrem Starého Města, zvané též Královská cesta, a prastaré komunikace vedoucí k Vyšehradu.

Praha 1

Praha 1

Jedinečná atmosféra uliček Starého Města a Malé Strany s galeriemi a kavárnami, vznosné barokní kostely, paláce a palácové zahrady, starobylý Karlův most, ostrov Kampa obtékaný Čertovkou, a nad tím vším Pražský hrad s katedrálou sv. Víta – to je historické centrum a srdce hlavního města, Praha 1.

Zahrady pod Pražským hradem Příroda

Zahrady pod Pražským hradem

Na jižním svahu hradčanského návrší pod Pražským hradem se rozkládají Palácové zahrady, které jsou spojnicí mezi Pražským hradem a Malou Stranou. Tvoří je celkem pět zahrad a Galerie Ledeburské zahrady. Vstup do zahrad je z Valdštejnské ulice přes Kolowratské nádvoří.

Nejdelší barokní palácová stavba v Česu – Černínský palác

Nejdelší barokní palácová stavba v Česu – Černínský palác

Černínský palác na Loretánském náměstí v Praze je nejdelší barokní stavbou v Česku. Jeho průčelí měří 150 metrů. Barokní palác slouží od roku 1934 jako sídlo Ministerstva zahraničních věcí ČR. Založil jej v roce 1669 Jan Humprecht Černín z Chudenic, císařský vyslanec v Benátkách.

Procházka Prahou za sochami Matyáše Bernarda Brauna

Procházka Prahou za sochami Matyáše Bernarda Brauna

Jméno barokního sochaře Matyáše Bernarda Brauna je nesmrtelné stejně jako jeho sochy na Karlově mostě, v Klementinu či Vrtbovské zahradě. Vrcholným Braunovým dílem je pak impozantní sochařská galerie v areálu zámku a špitálu ve východočeském Kuksu.

Vrtbovská zahrada – nejkrásnější barokní zahrada v Praze Příroda

Vrtbovská zahrada – nejkrásnější barokní zahrada v Praze

Na svahu Petřína můžete navštívit jednu z nejkrásnějších a nejvýznamnějších barokních zahrad v Praze, Vrtbovskou zahradu. Tvrdí se o ní dokonce, že je jednou z nejkrásnějších zahrad svého druhu na sever od Alp.

Letohrádek královny Anny v Praze – Belveder Kultura

Letohrádek královny Anny v Praze – Belveder

Na východním okraji Královské zahrady na Pražském hradě (nesprávně Belveder) dal vybudovat v letech 1538 – 1560 Ferdinand I. Královský letohrádek, zvaný také Letohrádek královny Anny. Letohrádek je nejčistší vlašská renesanční architektura mimo italskou půdu.

Starý královský palác na Pražském hradě Památky

Starý královský palác na Pražském hradě

Od svého založení na konci 9. století palác narůstal a měnil se do své současné podoby. Původní dřevěné stavení s kamennou podezdívkou přestavěl na počátku 12. století kníže Soběslav na kamenný románský palác. Jeho zbytky se zachovaly v podzemí dodnes.

Prohlídky Senátu Parlamentu České republiky ve Valdštejnském paláci Památky

Prohlídky Senátu Parlamentu České republiky ve Valdštejnském paláci

Senát Parlamentu ČR sídlí v Praze 1 na Malé Straně a patří mu tři paláce: Valdštejnský, včetně Valdštejnské zahrady, Kolovratský a Malý Fürstenberský palác. V opravdu reprezentativních prostorách těchto paláců se konají pravidelné prohlídky, které určitě stojí za návštěvu.

Rožmberský palác na Pražském hradě – Ústav šlechtičen Památky

Rožmberský palác na Pražském hradě – Ústav šlechtičen

Součástí areálu Pražského hradu je také Rožmberský palác, ve kterém v minulosti působil ústav, vychovávající z mladých urozených dam opravdové šlechtičny.

Velkopřevorský palác v Praze Památky

Velkopřevorský palác v Praze

Velkopřevorský palác je jednou ze staveb patřících k areálu maltézských rytířů. Má románské základy; budova na jeho místě pravděpodobně vznikla již ve druhé polovině 12. století, v době kdy byl tento prostor darován Vladislavem I. johanitům – pozdějším maltézským rytířům.

Jelení příkop pod Pražským hradem Příroda

Jelení příkop pod Pražským hradem

Jelení příkop je přírodní rokle, kterou teče potok Brusnice. Jméno "jelení" má příkop proto, že zde byla nejen v době vlády Rudolfa II. chována lovná zvěř. Otevřen je celoročně, vždy od 10:00 hodin do soumraku.

Oranžerie v Královské zahradě Pražského Hradu Příroda

Oranžerie v Královské zahradě Pražského Hradu

Z původní fíkovny a oranžerie určené k pěstování exotického ovoce a středozemní flóry, se nedochovalo nic. Mohou za to švédská vojska, která Královskou zahradu dokonale zpustošila. Až po roce 1989 došlo k obnově skleníku, který dnes opět slouží k pěstování rostlin pro Pražský Hrad.

Morzinský palác na Malé Straně v Praze Památky

Morzinský palác na Malé Straně v Praze

Morzinský palác, zvaný též u Mouřenínů, je jedna z nejvýznamnějších staveb pražského vrcholného baroka stojící v Nerudově ulici, na Malé Straně v Praze. V současné době v objektu sídlí velvyslanectví Rumunské republiky.

Hartigovská zahrada Příroda

Hartigovská zahrada

Hartigovská zahrada patří mezi Jižní zahrady Pražského hradu. Leží jižně pod zahradou Na Valech. Najdete zde hudební pavilón a sochařskou výzdobu v podobě antických božstev. Hartigovská zahrada není veřejnosti přístupná.