Morzinský palác, zvaný též u Mouřenínů, je jedna z nejvýznamnějších staveb pražského vrcholného baroka stojící v Nerudově ulici, na Malé Straně v Praze. V současné době v objektu sídlí velvyslanectví Rumunské republiky.
Jednu z
nejvýznamnějších staveb pražského vrcholného baroka vystavěl pro Václava hraběte z Morzinů v letech 1713–14
Jan Blažej Santini Aichel. Spolu s protějším
Thun-Hohenštejnským je Morzinský palác považován za
vrcholné Santiniho dílo na poli palácové architektury. Santini musel nejprve sloučit celkem čtyř výstavné renesanční měšťanské domy a poradit si teď se značně rozlehlým průčelím. Mavíc tu byl ještě jeden problém, a to úzká a navíc dost strmá Nerudova ulice, která se navíc nepravidelně zalamuje.
Palác je tvořen
dvoupatrovou budovou směrem do Nerudovy ulice. Uvnitř se nachází dva dvory s kašnami a zahrada. Ostatní křídla jsou jednopatrová a svírají dva dvory s kašnami, k zadnímu traktu pak přiléhá
zahrada. V průčelí se nachází
balkon, který podpírají heraldické
postavy Maurů či Mouřenínů (znak roku Morzinů), nad portály jsou umístěna alegorická
busta Den a Noc a na atice stojí
sochy čtyř dílů světa. Tuto sochařskou výzdobu realizoval mistr české barokní plastiky
Ferdinand Maxmilián Brokoff.
Ve 40. letech 18. století tu jako kapelník morzinovské kapely působil
mladý J. Haydn. Po vydání tolerančního patentu v roce 1781 byla v paláci
první protestantská modlitebna v Čechách, zřízená generálem jízdy Wurmsem. Morzinům patřil palác až do roku 1881. V současnosti objekt využívá
vláda Rumunska pro své velvyslanectví. Podle pověsti
sochy Maurů v noci ožívají a procházejí se po
Praze.
Na domě je umístěna
deska rumunského národního hrdiny Michala Chrabrého, prince olašského, moldavského a sedmihradského, který tyto země na krátkou dobu sjednotil, a který bojoval proti Turkům.