#světovéČesko a přírodní rezervace Soos: malý český Yellowstone

7. října 2020

Soos přírodní rezervace Yellowstone Františkovy Lázně dům příroda muzeum kuchyně Česko Island Idaho Wyoming Montana Mývatn jezírko

Název Soos sice zní nezvykle a exoticky, přesto označuje místo ryze české: patří národní přírodní rezervaci kousek od Františkových Lázní. A pozor: nejde o hustou omáčku ani naléhavé volání o pomoc, oblast připomínající islandskou krajinu prý získala své jméno z chebského německého nářečí, v němž soos znamená močál. Správně se Soos vyslovuje tak, jak čtete: s oběma „o“, tedy nikoli sós nebo sús.

Uložit

Navštívit

3,7 z 5 (4x hodnoceno)

1 nejméně / 5 nejvíce

Popularita článku: 26 %

</> Embedovat

Fascinující hra barev, kterou jinde neuvidíte: přírodní rezervace Soos a Grand Prismatic Spring, Velký duhový pramen v národním park Yellowstone

Tahle zvláštní krajina nestojí za vidění jen kvůli podivnému jménu, ale hlavně proto, že jde o skutečný unikát, který jinde v Česku nenajdete. Ba co víc, Soos je jednou z mála našich přírodovědných památek, které významem přesahují rámec střední Evropy. Světoběžníkům pak neobvyklé místo připomíná Island nebo národní park Yellowstone.

Bahenní sopky, syčící pára a Ďáblova kuchyně: přírodní rezervace Soos a geotermální oblast Námafjall na Islandu

Minulost rezervace: silnice, železnice i těžba rašeliny

Jen o pár kilometrů dál leží Františkovy Lázně, nejmenší z měst západočeského lázeňského trojúhelníku s půvabnou starosvětskou atmosférou. Právě tam v minulých staletích putovala rašelina, vytěžená v prostoru dnešní rezervace: používala se na topení i k lázeňské péči. V 19. století se připojila těžba jílů a také křemeliny pro výrobu žáruvzdorných cihel, firma Mattoni z ní do roku 1936 vyráběla minerální soli a slatinný louh.

Jako první se ochrany dočkal Císařský pramen, roku 1877 prohlášený za veřejný léčivý pramen; v okruhu přibližně dvou kilometrů v jeho okolí dokonce bylo vyhlášeno ochranné pásmo se zákazem těžby. První návrh na ochranu celého území se objevil roku 1887, nicméně těžba na Soosu pokračovala až do poloviny 20. století. K vyhlášení přírodní rezervace došlo v roce 1964, ale ještě v sedmdesátých letech sloužila část rezervace jako pastvina a do šedesátých let se tu kosila takzvaná čalounická tráva.

Rezervace je domovem pro řadu vzácných a ohrožených druhů mokřadních a slanomilných rostlin a živočichů, ukrývá také množství minerálních pramenů. Stopy lidské činnosti jsou tu ale patrné dodnes; rezervaci protíná silnice i koleje důlní úzkorozchodné dráhy, po níž se dřív přepravoval vytěžený keramický jíl. Nejcennější částí prochází naučná stezka s povalovým chodníkem, takže mofety i minerální prameny, slané močály a slaniska či křemelinový štít, jehož velikost a mocnost je ojedinělá v rámci celé Evropy, lze obdivovat pohodlně za každého počasí.

Nové návštěvnické centrum

Kromě naučné stezky si u rezervace můžete prohlédnout i záchrannou stanici pro zraněné a hendikepované živočichy a malé muzeum, věnované vzácné rezervaci a paleontologii; součástí jsou i modely prehistorických ještěrů v životní velikosti. Novinkou roku 2020 je návštěvnické centrum s pokladnou a badatelnami i nové sociální zařízení, které objevíte u vstupu do rezervace, v budoucnosti by tu měl vzniknout i Dům přírody podobný Domu přírody na Kladské anebo muzeum vody.

Rezervace Soos je přístupná celoročně, v letních měsících je velkým lákadlem zejména pro rodiny s dětmi úzkorozchodná dráha Kateřina, po které jezdí důlní vláčky. Z velké části tratě, po které se dřív vozily keramické jíly a hlíny, se nabízí výhled na měsíční krajinu rezervace.

Nejslavnější barevné jezírko a ďáblova kuchyně

Připomíná vám Soos národní park Yellowstone? Jeden z nejstarších parků v USA byl vyhlášen již v roce 1872 a rozprostírá se na území tří států – Wyomingu, Montany a Idaha. Dosahuje rozlohy 8 980 kilometrů čtverečních a najdete v něm přes 10 000 horkých pramenů a gejzírů, což je více než polovina z celkového počtu po celém světě. K nejznámějším atrakcím parku patří gejzír Old Faithful a Grand Prismatic Spring, Velký duhový pramen s fantasticky barevným jezírkem.
První zprávy o něm pocházejí z dob po roce 1839, kdy jej objevili lovci kožešin, ale trvalo poměrně dlouho, než lidí odhalili jeho další tajemství. Velké duhové jezírko je asi 90 metrů dlouhé, 50 metrů hluboké a hraje všemi barvami. Kouzelná podívaná závisí na teplotě vody a jejím chemickém složení; v zimě bývá voda zelená, v letních měsících oranžová a červená. Navíc se odtud otvírají fantastické výhledy do okolí: jezírko totiž leží v nadmořské výšce 2 200 metrů, takže je téměř povinnou zastávkou pro všechny návštěvníky parku.
Zvláštní krajina přírodní rezervace Soos, rozbrázděná erozí a pokrytá žlutou a bílou vrstvou vysrážených minerálních solí, leckomu připomíná také Island a geotermální oblast Námafjall nedaleko jezera Mývatn. Je to rozlehlá planina, kde doutnají a bublají ložiska síry, všude čpí typický puch zkažených vajec a země pod nohama žhne. Námafjall v překladu znamená Ďáblova kuchyně, a s trochou fantazie si dovedete představit, že kolem vás pod zemí skutečně bublají čertovské hrnce. Ostatně menší syčící vývěry oxidu uhličitého v takzvaných mofetách, lidově zvaných bahenní sopky, jsou k vidění i na Soosu.