Na
kopec Hvězda s nadmořskou výškou 959 metrů se dostanete po asi kilometr dlouhé značené cestě z
Příchovic, o kousek dál je to z
Kořenova nebo z Pasek nad Jizerou. Krásné výhledy na panoramata
Jizerských hor a
Krkonoš si vychutnáte už cestou vzhůru, o ty nejhezčí se ale samozřejmě postará
krásná kamenná rozhledna s poetickým jménem Štěpánka. Za pěkného počasí dohlédnete například na
Zvičinu i
vrch Mužský v
Českém ráji, vidět bývá
Bezděz, Ralsko, Ještěd či
Lužické hory.
Rozhledna Štěpánka a sen knížete Rohana
Společně s
rozhlednou na vrchu Žalý patří
Štěpánka patří k nejstarším rozhlednám
Krkonoš a
Jizerských hor. Stavět se začala už v roce 1847, kdy na vrch Hvězda vystoupal tehdejší zemský správce arcivévoda
Štěpán Habsbursko-Lotrinský. Kraj navštívil kvůli výstavbě císařské silnice z
Liberce do
Trutnova, a kníže
Kamil Rohan (1800–1892) na jeho počest dal vybudovat rozhlednu. Pojmenoval ji
Stephanshöhe, Štěpánova výšina.
Než ji ale stihl dokončit, arcivévoda odešel do Uher, rok poté abdikoval a stáhl se do ústraní. Pro knížete Rohana, který chtěl stavbou posílit své postavení ve Vídni, i pro rozestavěnou Štěpánku to byla špatná zpráva: na Hvězdě v té době stály pouze kamenné základy s gotizujícími opěráky a vyhlídkovou terasou, kam turisté chodili pozorovat východy a západy slunce.
Temná věštba
Možná to ale všechno bylo trochu jinak. Podle místních povídaček kníže stavbu přerušil kvůli věštbě staré cikánky: ta mu předpověděla, že brzy po dokončení věže zemře. Nedokončená rozhledna tak stála v lesích nad
Příchovicemi několik desítek let. Kníže se prý skutečně dokončení věže bál, a tak se teprve v roce 1888 obci Příchovice podařilo za 400 zlatých odkoupit pozemek i se zbytky věže.
Německý horský spolek dal vypracovat plány nové věže od
profesora Brausenwettera z
Liberce, stavět se začalo 1. května 1892. Stavební mistr Hájek z Rokytnice využil stavební materiál z původní stavby, kdy na dolní část přistavěl štíhlou osmibokou věž z cihel a pískovcových kvádrů.
Slavnostní otevření Štěpánky se konalo 14. srpna 1892 – a věštba se vzápětí skutečně naplnila. Kníže Rohan se slavnostního otevření nezúčastnil, a zemřel jen měsíc po dokončení stavby 13. září 1892 na
zámku Sychrově v požehnaném věku 91 let. Už dva roky předtím ale utrpěl mozkovou mrtvici, z níž se už nikdy docela nevzpamatoval. Je docela dobře možné, že v té době mu téměř padesát let stará věštba už byla docela lhostejná.
Kamenný kříž a symbolická vzpomínka na padlé
V okolí
Štěpánky je ještě jedno zajímavé místo, rovněž s poněkud temnou minulostí: na prostranství severně od rozhledny několik kamenných menhirů připomíná zaniklé vesnice, na hraně svahu nad údolím se tyčí
velký kamenný kříž. V roce 1944 ho tu vztyčili němečtí vojáci jako památku na své padlé kamarády, po osvobození ale Češi rozstříleli svastiku v jeho středu a kříž shodili ze stráně dolů.
Místní spolek v roce 2011 zbytky sesbíral a znovu sestavil kříž dohromady. Obnovená památka ale budí emoce: tvar totiž kopíruje takzvaný Železný kříž, vyznamenání udělované hitlerovskou Třetí říší německým vojákům za odvahu a statečnost. Jedněm připomíná fašistické Německo a rádi by kříž odstranili, pro jiné ale je především památkou na zmařené životy obyčejných vojáků a současně symbolem tolerance a dobré vůle. Ať tak či onak, prostranství u Štěpánky je magické místo, hojně fotografované a mimořádně oblíbené.
Stavba stíhaná osudem
- Podobná věštba jako Štěpánku provázela Korintský průplav v Řecku. Přes šest kilometrů dlouhý vodní kanál protíná Korintskou šíji, která spojuje Peloponés s pevninským Řeckem, a propojuje tak Korintský a Saronský záliv v Egejském moři.
- Ačkoli se Korintský průplav stavěl podobně jako Štěpánka v letech 1881 až 1893, jeho vybudováním se zabývali stavitelé již ve starověku, první pokusy se datují do 7. století před Kristem. O něco později pak filozof Apollonius z Tyany pronesl temné proroctví, že kdo se pokusí kanál vybudovat, bude stižen strašlivou nemocí. Kletba se naplnila více než vrchovatě a každý z římských vládců, který se kanálem zabýval, dopadl špatně: Gaius Julius Caesar, Caligula i Nero.
- Kanál je sice funkční, ovšem kvůli hloubce pouhých osm metrů a šířce od 21,3 do 24,6 metrů se využívá hlavně pro turistické výletní plavby, pro větší nákladní lodě je nepřekonatelnou překážkou. Až 90 metrů vysoké a téměř kolmé stěny navíc narušují časté sesuvy půdy, jejichž vinou kanál bývá pravidelně zavřený.