#světovéČesko a Safari Park ve Dvoře Králové: od zookoutku až po africké a lví safari

Rok po skončení druhé světové války otevřeli ve Dvoře Králové nad Labem zookoutek s liškami, jezevci, srnami či strakami. Předchůdce dnešního Safari Parku vznikl v bývalé květinové zahradě Neumannovy vily a na začátku měl rozlohu necelých pět hektarů. Už v roce 1950 se z bývalého skleníku stal pavilon exotické zvěře s opicemi, ptáky nebo lvem jménem Rémus, ve stejném roce začaly vznikat i výběhy pro kopytníky. Zvířat rychle přibývalo a areál se začal postupně rozrůstat.
 
Když se v čase přenesete o 75 let do dnešní doby, máte před sebou moderní Safari Park, v mnoha směrech výjimečný areál, který každý rok navštíví stovky tisíc Čechů i cizinců. Nikde jinde v Česku nemůžete obdivovat například drily černolící, buvoly pralesní, gazely Thomsonovy či pávy konžské. Nikde jinde také neuvidíte větší smečku lvů, za nimiž se můžete vypravit vlastním autem nebo speciálním Afrika truckem. Zkrátka není divu, že Safari Park ve Dvoře Králové se řadí mezi nejnavštěvovanější místa Královéhradeckého kraje a také mezi turisticky nejatraktivnější místa v České republice.
 

Africký odkaz Josefa Vágnera

V zoologickou zahradu světového významu se Safari Park proměnil především díky legendárnímu řediteli Josefu Vágnerovi (1928–2000). Pocházel z podkrkonošské vesničky Ždírnice nedaleko Hostinného a odmalička chtěl být lesníkem. Studoval lesnickou školu v Trutnově a lesnickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Praze, dělal správce lesů v Brdech a nakonec se v roce 1965 klikatými cestičkami dostal na místo, které ho celosvětově proslavilo.
 
I přes snahu předchozího ředitele Františka Císařovského v době Vágnerova nástupu tehdejší Východočeská zoologická zahrada ničím nevybočovala z průměru jiných menších středoevropských zoo: měla necelých pět hektarů a síť pěšin lemovanou klecemi, sedmadvacet zaměstnanců a jediným dopravním prostředkem byla motocyklová rikša.
 
V následujících letech Vágner cestoval po československých i zahraničních zoologických zahradách a postupně začal připravovat koncept safari, kde by se africká zvířata volně pohybovala po rozlehlých výbězích ve stylu jejich původní domoviny. Vzorem mu prý byla jedna ze západoněmeckých zoo, kde návštěvníci areálem projížděli speciálními autobusy, případně vlastními auty.
 

Zvířata z Afriky

Během svého ředitelování Vágner uspořádal osm expedic do Afriky, z nichž dovezl více než tisíce zvířat. Během desítek let existence se v Safari Parku narodilo přes osm tisíc afrických kopytníků, mnoho z nich poprvé v rámci Česka. Ve Dvoře Králové tak vznikla nejvýznamnější genetická banka afrických zvířat mimo jejich původní domovinu. Z odkazu Josefa Vágnera Safari Park čerpá dodnes, když pokračuje v unikátních chovech a vrací řadu druhů zpět do jejich původního domova, namátkou antilopy koňské, buvoly kaferské, adaxy či přímorožce šavlorohé.
 
Světový věhlas má i záchranný chov nosorožců černých, kteří se vrátili z Králova Dvora do Tanzanie a Rwandy, a snaha o záchranu nosorožců bílých severních. Na světě už žijí zřejmě jen dvě samice těchto nosorožců, kdy se obě narodily právě v Safari Parku. Nosorožce bílé severní nerozmnožila žádná jiná zahrada světa a přežití druhu nyní závisí na snaze světových expertů týmu BioRescue, který je koordinován právě dvorským Safari Parkem.
 

Jedeme na safari!

Do roku 1983, kdy byl Josef Vágner ředitelem královédvorské zoo, se Safari Park rozšířil na plochu přibližně 70 hektarů, vznikl Výzkumný ústav pro ochranu genofondu a také unikátní Galerie Zdeňka Buriana zachycující vývoj života na Zemi od prvohor přes druhohorní veleještěry a čtvrtohorní dobu kamennou až po současnost. Původně ji mělo tvořit 34 pláten, malíř však do své smrti v roce 1981 stihl vytvořit jen 22 obrazů a galerii tak dioplnila Burianova díla, vytvořená pro jiné zákazníky.
 
Safari sice bylo na konci roku 1982 téměř dokončeno, ale kromě několika výběhů navazujících na starou zoo zůstalo ještě několik let prázdné. Zvířata se sem stěhovala v několika etapách, návštěvníci se sem poprvé mohli podívat v květnu 1989. Na trase dlouhé kolem pěti kilometrů můžete zblízka pozorovat zebry, antilopy nebo hejna pelikánů. Safari Park jako jediný v Evropě umožňuje navštívit safari i po setmění. V roce 2016 se dokonce Africké safari stalo kulturní památkou, podobně jako sbírka obrazů Zdeňka Buriana.
 
Nezůstalo ale u jediného safari: v roce 2015 nabídku zážitků rozšířilo Lví safari, jediná atrakce svého druhu u nás a ve střední Evropě s přibližně kilometr dlouhou trasou.
 

Neumannova vila a zvířecí rekordy

Starý zookoutek dnes nepřipomíná téměř vůbec nic, snad s výjimkou Neumannovy vily: právě v ní je umístěna sbírka Burianových obrazů a neobvyklé muzeum koster a kostí. Sídlo, které si nechal v letech 1905–1906 postavit Richard Neumann, majitel mechanické tkalcovny M. B. Neumann a synové a tiskárny ve Dvoře Králové, bylo znárodněno po druhé světové válce. Do vily se tehdy nastěhovalo Městské muzeum s galerií (dnes sídlí v centru města), později se budova stala součástí Safari Parku.
 
Za zmínku stojí některé zvířecí rekordy, například rok 1972, kdy ve Dvoře Králové žilo 46 žiraf, vůbec největší žirafí stádo na světě. V roce 1959 byl otevřen výběh ledních medvědů; ti tu žili až do konce tisíciletí. Ve stejném roce zoo začala chovat lidoopy a v roce 1961 se ve Dvoře Králové objevily šimpanzí samice Bonnie a Babeta, které tu žijí dodnes. V roce 1964 se otevřeno terárium, tehdy jediné a dlouho poté největší v Česku. Po úpravách pavilon slouží dodnes, znáte jej pod názvem Vodní světy a Jedovatá Afrika.
 
A jaké zážitky se zvířaty Safari Park nabízí? Kromě běžných prohlídek spojených s občerstvením v restauraci s pivovarem, akcemi a zážitkovými programy se mimořádné oblibě těší výzvy k adopci Africké zvíře do každé rodiny a také možnost pozvat zvířata na sváteční oběd. Milovníkům Afriky také Safari Park nabízí originální ubytování v glampingových stanech, kempu či hotelu.
                                  

Výlet z českého safari do Afriky

• Komu nestačí Afrika v Česku, může se vypravit dál do světa a pozorovat zvířata tam, kde jsou skutečně doma, kde se nadechnete vábivého vzduchu a užijete si svobodu bez hranic. Jedině na pravém africkém safari budete v džípech brázdit rozlehlé savany a doufat, že narazíte na stáda žiraf, antilop nebo gazel, slony, nosorožce, bizony, lvy nebo leopardy.
• Legendou je Kruger National Park / Krugerův národní park, chlouba Jihoafrické republiky. Nachází se v její severovýchodní části na hranici s Mosambikem, vznikl už v roce 1902 a dnes patří k nejnavštěvovanějším místům v zemi.
• První expedice se konaly pod vedením Dánů už ve 30. letech 19. století, o rozvoj území a jeho ochranu se zasadil Paul Kruger, významný búrský politik a prezident provincie Transvaal (1880–1902). Krugerův park s množstvím divoké zvěře a krásnými přírodními scenériemi je živoucí připomínkou jeho snah.
• Krugerův národní park zaujímá plochu dvacet tisíc kilometrů čtverečních a vyskytují se tu stovky druhů zvířat. Ideální čas k návštěvě je od května do září, kdy bývá sucho, zvířata se shromažďují u řek a jezer a máte větší šanci je spatřit. Naopak od října do dubna máte větší šanci zahlédnout mláďata.
• Krugerův národní park navštíví ročně asi 1,5 milionu lidí.