Skoky na lyžích v minulosti patřily k parádním disciplínám a zažily několik slavných období. Pamětníci vzpomínají na přelom 60. a 70. let coby éru trenéra
Zdeňka Remsy a
skokana Jiřího Rašky, českého lyžaře století. Raška získal zlato a stříbro na OH (1968), stříbro z MS (1970), bronz z MS v letech (1972) a stal se také prvním českým vítězem Turné čtyř můstků (1972).
Další dobré časy přišly v 80. a 90. letech, kdy skákali
Pavel Ploc, Jiří Parma, František Jež a
Jaroslav Sakala, v další generaci známe
Jakuba Jandu, Jana Maturu, Romana Koudelku, Antonína Hájka a
Lukáše Hlavu.
V posledních letech se do reprezentace dostávají junioři, ale brzdí je technické vybavení, hlavně nedostatek můstků. Dobrou zprávou tedy je, že se v
Harrachově aktuálně skáče na můstcích K40, K70 a K90.
Obnovení dlouho osiřelých harrachovských skokanských můstků dává mladým skokanům novou naději do budoucích let.
Stará i nová skokanská sláva Harrachova
V
Harrachově se na severním svahu
Čertovy hory nacházejí
tři areály skokanských můstků: malé dětské můstky jsou na Hřebínku, střední můstky jsou za hotelem Skicentrum a velké můstky vedle
lanové dráhy Delta.
V roce 1980 zde byl dokončen mamutí můstek pro lety na lyžích jako šestý a zatím zřejmě poslední „mamut“ na světě. Během své existence už zažil dvě velké přestavby, jeho profil umožňuje lety dlouhé přes 210 metrů.
Harrachovské můstky mají smutnou současnost, ale slavnou minulost. Zažily celkem 39 závodů Světového poháru a čtyřikrát se tu konalo mistrovství světa v letech na lyžích. Nejstarší můstek pochází z roku 1920, kdy už byly skoky na lyžích velmi populární a například na závody v roce 1923 sem přijelo dvacet tisíc návštěvníků. Poslední závody v Harrachově proběhly v roce 2014, od té doby skokanské můstky chátraly. V roce 2021 opět ožil můstek K90, který využívají naši reprezentanti ČR ve skocích i kombinaci. V následujících letech čeká
harrachovský skokanský areál velká rekonstrukce a zřejmě se můžeme těšit i na další ročník Mistrovství světa v letech na lyžích. První domácí šampionát by se mohl odehrát už v roce 2026.
Budoucnost tedy vypadá nadějně, a pokud byste rádi nahlédli do minulosti skoků na lyžích, navštivte
harrachovské Ski Museum. Vybudovali ho vlastními silami bratři Slavíkovi a nabízí úžasný průřez historií, od počátku lyžování v
Krkonoších v 19. století až po současné skokanské špičky. K vidění je i expozice výroby lyží z počátku 20. století včetně truhlářské dílny, historické saně, medaile a odznaky lyžařského klubu v Harrachově, vosky z meziválečné doby nebo lyže, které sjížděly svahy u francouzského města Chamonix při prvních zimních olympijských hrách v roce 1924.
Můstky a Horečky ve Frenštátu pod Radhoštěm
„Byl to nádherný let v nekonečném tichu, který trval kratičký lidský věk. Malíř a redaktor Ota Mašek skoro omdlel, fotoreportér Jarda Skála přestal fotografovat. Trenér Remsa si omýval obličej sněhem a pisklavý skokan Nor Wirkola přestal pískat.“
Tak popsal
Ota Pavel v
knížce Pohádka o Raškovi nezapomenutelný skok v Grenoblu 1968, kdy Jiří Raška na středním můstku vybojoval první českou zlatou medaili v historii této soutěže.
Jednou z odměn byl i skokanský můstek v Raškově rodném
Frenštátě pod Radhoštěm: vyrostl pouhých 40 dnů po Raškově triumfu v Grenoblu. V dnešním
skokanském areálu Jiřího Rašky na Horečkách netrénoval jen Jiří Raška, ale i Jiří Parma, František Jež nebo Jaroslav Sakala. Dnes tu stojí skokanské můstky K95, K45, K20 a K9 a frenštátští lyžaři je využívají především k výchově mladých skokanů. V těsné blízkostí leží
naučná stezka Beskydské nebe, cestou k ní si při výstupu po 428 schodech můžete zahrát
Lvíčkův výškový kvíz. Průvodcem na jednotlivých zastaveních je
lvíček Fitty, maskot frenštátských skokanů na lyžích, nahoře vás pak čeká pěkný výhled do okolí a stupně vítězů.
Neutíkejte hned zpátky dolů a naplánujte si procházku třeba ke
zvoničce nazvané Strážkyně Beskyd a dál na
Velký Javorník. Horečky nejsou pojmenované podle horečnatého onemocnění, ale podle spousty malý kopečků (malé hory = horečky), které v malém měřítku charakterizují celé
Beskydy. Už za první republiky tu frenštátský továrník Petr Polach vybudoval
chatovou osadu, kterou později doplnilo
letní koupaliště a tři budovy: Pantáta (1934), Panímáma a Mariánka (1938). Připomíná vám to
Maměnku a Libušín na Pustevnách? Nejste sami, pro Frenštátské jsou Horečky velmi oblíbenou lokalitou, která dosahuje věhlasu nedalekého
Radhoště a hřebenové cesty od
poutní kaple sv. Cyrila a Metoděje kolem
sochy boha Radegasta na
Pustevny.
Ještěd: hory (a můstky) „za rohem“
Skvělé místo pro aktivní trávení volného času, kam se z centra
Liberce dostanete za pár desítek minut tramvají a autem z
Prahy za pouhou hodinku: je
Skiareál na úbočí
Ještědu.
Skokanské můstky tu stojí od konce šedesátých let. Od roku 1973 se tady a v
Harrachově skákalo proslulé
Turné Bohemia, které se v roce 1981 poprvé zařadilo do Světového poháru. Na dvou můstcích se ale už také dlouho neskáče a Liberec z kalendáře významných závodů vypadl: můstky totiž nesplňují požadavky mezinárodní federace FIS, závody se tu proto zatím konat nemohou.
10 zajímavostí o skocích na lyžích
- Kde se uskutečnily první závody ve skocích na lyžích? Jisté je jen Norsko, o prvenství se přetahují Trysil (1862), Høydalsmo (1866) a Morgedal. Za otce skoků na lyžích pak je považován Nor Sondre Norheim (1825–1897), který v roce 1860 doletěl do vzdálenosti 30 metrů. Neporažen zůstal více než třicet let!
- V lednu 1892 se konaly první závody ve skocích na lyžích v Holmenkollenu, ikonickém a světově proslulém areálu nad norským hlavním městem. První Na Holmenkollenu ale téměř nepřetržitě fouká vítr, a tehdy bylo tak
- Norové si Holmenkollen náležitě hýčkají, zdokonalují a přestavují. Skokanský můstek se od prvních skoků měnil zhruba dvacetkrát, poslední modernizace spolkla skoro miliardu norských korun. Nový skokanský můstek navrhlo dánské architektonické studio Juliena de Smedta a vypadá jako z jiného světa: nemá podpěry a fascinující dojem ještě umocňuje kužel světla, který nájezd pro skokany opticky prodlužuje výš k nebi. V útrobách můstku si prohlédnete nejstarší lyžařské muzeum Skimuseet
- Od roku 1924 jsou skoky na lyžích součástí Zimních olympijských her. V roce 1953 se poprvé uskutečnilo v Německu a Rakousku Intersport turné, dnes Turné čtyř můstků.
- 17. března 1994 se stal Rakušan Andreas Goldberger prvním skokanem, který skokem dlouhým 202 metrů překonal hranici 200 metrů.
- Kdo v českých zemích jako první uplácal skokanský můstek a pak z něj skočil? Nevíme. Rýmařověv Malé Morávce anebo v Karlově Studánce. Zřejmě největší můstek v Jeseníkách byl dokončen v roce 1934 a dokonce sem jezdila trénovat a závodit norská reprezentace.
- Můstky stávaly i na úbočí Pradědu, patrně poblíž dnešní chaty Barborka. Skákalo se i ve Vrbně pod Pradědem, kde se například učil skákat pozdější mistr světa v letech na lyžích Jaroslav Sakala, anebo ve Štítech: současné skokanské můstky v areálu někdejšího olympijského vítěze Aleše Valenty pro trénink akrobatických lyžařů jsou ale moderní a dávné časy nepamatují.
- Skákalo se i v Novém Městě na Moravě, dnes proslaveném hlavně díky běžcům na lyžích, biatlonistům a bikerům. První závody ve skocích na lyžích se tu konaly už v roce 1912.
- Dva skokanské můstky u nás se proměnily v rozhledny, a to můstek v lyžařském areálu V Popelkách v Lomnici nad Popelkou na Semilsku a bývalý skokanský můstek v lyžařském areálu na šumavském Zadově a Churáňově. Naposled se tu skákalo v roce 1996, rekord drží skokem dlouhým 95 metrů Pavel Ploc.
- Největší skokanský můstek na světě stojí samozřejmě v Norsku, a to ve Vikersundu, asi osmdesát kilometrů od Osla. Konstrukční bod můstku je 195 metrů, hrana bezpečného dopadu 225 metrů, ale dá se tu létat dokonce i za 250 metrů. Na věž vede 930 schodů, při nájezdu sportovci dosahují rychlosti přes 100 kilometrů v hodině a můstek slouží jako jedna z oblíbených norských turistických atrakcí.