Nejvyšší české hory – Krkonoše

Na Hraničním hřebenu Krkonoš se nachází nejvyšší hora České republiky Sněžka, měřící 1 603 m n. m. Její skalnatý vrchol má rozlohu asi 120 000 m². Vedou k ní různé trasy – turistické, cyklistické i běžecké. Průměrná roční teplota se pohybuje kolem 0,2 °C.

Březen je dobou, kdy žáby migrují na svá trdliště. Ideální je pro ně teplý vlhký večer, kdy se, hnány rozmnožovacím pudem, vydávají na nebezpečnou pouť. Každoročně jich množství skončí pod koly aut při překonávání silnic. V Krkonoších pomáhají žáby chránit trvalé i dočasné zábrany, aby obojživelníci neskončili svůj život tragickou nehodou. Ochránci přírody pak zábrany jezdí kontrolovat několikrát denně. Při suchém počasí tolik žab není, ale když zaprší, stoupne jejich počet i na dvojnásobek.

Správa KRNAP v novém Návštěvnickém centru Krkonošského národního parku vytvořila expozici dokumentující příběh Krkonoš, a to jak s ohledem na jedinečnou přírodu, tak ve vztahu k soužití přírody a člověka.

Dravá řeka Mumlava vytváří poblíž Harrachova, v Mumlavském dole, vodopád tvořený stupňovitými žulovými bloky. Asi 10 m vysoký skalní stupeň v žulovém řečišti se nachází nedaleko centra Harrachova v západní části Mumlavského dolu.

Mohutné horské údolí mezi Pecí pod Sněžkou a úpatím Sněžky je jedno z nejkrásnějších krkonošských údolí s cennou flórou. Již v 16. století lákal Obří důl bylinkáře, kteří tu (zejména o svatojánské noci) sbírali "zázračné" bylinky.

Kdo se vydá do Krkonoš za túrami a obdivováním krás přírody, neměl by vynechat výlet k prameni největší české řeky Labe. Pramen Labe vyvěrá na Labské louce, ležící v těsné blízkosti státní hranice s Polskem. Místem prochází tzv. Česká cesta a je zde rozcestník turistických tras.

Výlet okolím Harrachova se bude líbit milovníkům přírodních krás. Není nijak zvlášť náročný, takže jej hravě zvládnou i děti. Trasa vede po asfaltovém povrchu a část podél Mumlavy ke Krakonošově snídani je vhodná také pro vozíčkáře. Janouškova cesta pod Voseckou boudou (dříve Terex) vás nadchne nádhernými výhledy na západní část Krkonoš. Celá trasa měří 23 km.

Janské Lázně v srdci Krkonošského národního parku už dávno nejsou jen městem vyhledávaným kvůli léčebným procedurám. V průběhu času se z něj stalo špičkové středisko, kam s oblibou jezdí milovníci letních i zimních sportů. Janské Lázně jsou díky své poloze na úpatí Černé hory ideálním východiskem k hřebenovým túrám.

Jestliže chodíte rádi po horách a lákají vás dávné příběhy, v nichž se snoubí legendy a skutečnost dohromady, vypravte se s námi do Krkonoš, za vládcem hor Krakonošem! Trasa z Rokytnice nad Jizerou prochází nejen místy spojenými s pověstným Krakonošem, ale také s marným bojem finanční policie s místními pašeráky.

Divoká a skalnatá rokle patří k nejkrásnějším a nejnavštěvovanějším místům v Krkonoších. Tohle místo kdysi vyhloubil rozsáhlý ledovec a vtiskl mu charakteristický tvar podkovy.

Nejvyšší vodopád v České republice, s výškou 148 m, se v několika stupních řítí skalnatým srázem z hrany Pančavské louky na dno Labského dolu. Nachází se v Krkonošském národním parku, přibližně 1 km jižně od Labské boudy.

Hora Kotel se dříve jmenovala Kokrháč. Je vysoká 1435 metrů a je považována za jednu z nejkrásnějších hor v celých Krkonoších. Jihovýchodní srázy Kotle spadají do ledovcového dvoukaru Kotelních jam.

Krkonoše jsou nejvyšším pohořím České republiky a patří také k nejstudenějším místům u nás. 17. května roku 1963 tu byl díky výjimečným přírodním hodnotám, rozmanité krajině a bohaté historii založen nejstarší český národní park.

Celými Krkonošemi od Harrachova až do Žacléře prochází páteřní, 71 km dlouhá, Krkonošská magistrála. Na ni pak navazuje více než 560 km místních lyžařských cest a okruhů.

Řeka Úpa pramení v Krkonoších cca 2 km od Sněžky. Jméno řeky pochází pravděpodobně z baltského nebo keltského slova znamenajícího „řeka“. Délka toku je 78,7 km. Úpa patří se svým prameništěm ve výšce 1432 metrů nad mořem mezi nejvýše pramenící české řeky.

Krkonoše jsou hlavní vodopádovou oblastí v České republice. Nachází se zde množství vodopádů, dosahují úctyhodných výšek. Díky čtvrtohornímu zalednění se v Krkonoších vyvinuly nejvyšší vodopády České republiky, které se někdy dokonce objevují v přehledech nejvyšších vodopádů Evropy.

Pančavská louka je rozlehlá subalpínská louka s nejrozsáhlejším vrcholovým rašeliništěm nacházející se mezi Kotlem a Labskou loukou v západních Krkonoších.

Mužské kameny je skalní vyhlídka, která leží v Krkonoších na česko-polské hranici asi 6 km severně od Špindlerova Mlýna a 7,5 km jihovýchodně od polského města Szklarska Poręba.

V Krkonošském národním parku objevíte Zvířátkovou stezku. 14 krkonošských zvířátek v životní velikosti najdete podél přibližně půl kilometru dlouhého zrekonstruovaného úseku u Moravské boudy.

Víte kde a jak se Krakonoš narodil? Jestli dostal své jméno po Krkonoších nebo Krkonoše po něm? To vše si můžete přečíst na stezce vedoucí z Medvědína do Špindlerova Mlýna.

Horská osada Modrý důl, jedno z nejvýše položených osídlených míst v Čechách, leží na svazích stejnojmenného ledovcového údolí v centrální části Krkonoš. Severní strana údolí je vymezena strmými, částečně lavinovými svahy Studniční hory, třetího nejvyššího vrcholu Čech.

Via fabrilis – cesta řemeslných tradic vede z Vrchlabí do polského Boleslavce. Na vyznačené trase je osm zastavení na české a šest na polské straně Krkonoš.

Krkonošské květnaté louky patří bezpochyby mezi přírodní poklady, kvůli kterým byl v našich nejvyšších horách před více než 60 lety založen Krkonošský národní park. Jsou jedinečným fenoménem vzácné druhové bohatosti závislé na generacích krkonošských hospodářů, bez nichž loukám stále hrozí rychlý zánik. Pastva na loukách se proto stala v posledních letech nedílnou součástí péče o významné botanické lokality Krkonoš. Ovce, kozy, skot i koně pomáhají na čtyřech desítkách lučních lokalit. Díky nim a související péči hospodářů se na louky vrací například endemické druhy jako zvonek český nebo violka žlutá sudetská. Současný, v pořadí již třetí, projekt péče o krkonošské louky potrvá až do roku 2029 a obnoví výjimečné, druhově bohaté luční porosty.

I v Krkonoších už končí zima. Alespoň podle místních obyvatel, kteří tvrdí, že dokud neroztaje sněhové pole zvané Mapa republiky, zima ještě neřekla poslední slovo. Právě aktuální teplejší dny značně zmenšily zbytky sněhu, který zůstával na svahu Studniční hory. Sníh na sněhovém poli nyní připomíná bývalé Československo se Slovenskem a Podkarpatskou Rusí. Podle aktuálních odhadů by sníh z Mapy republiky mohl úplně zmizet začátkem července.

Z aktuální analýzy dat mobilních operátorů vyplývá, že návštěvnost Krkonoš se po poklesu vlivem pandemie covid-19 a souvisejících opatřeních v roce 2022 vrátila zase na stále se zvyšující trajektorii a v roce 2022 dosáhla nového rekordu. V roce 2022 zaznamenaly Krkonoše celkem 12 111 212 návštěv, tedy o cca 250 000 víc, než v roce 2018. Samotný Krkonošský národní park pak v roce 2022 zaznamenal 5 763 996 návštěv, bezmála o milion víc, než v roce 2018.

V jilemnickém zámku se dnes nachází Krkonošské muzeum, kde se můžete podívat na tři různé expozice: historicko-etnografickou, počátky českého lyžování a díla z přelomu 19. a 20. století v Kavánově galerii.

Růženčina zahrádka je kamenný val ve tvaru okvětí růže na severním svahu krkonošského Kotle, 1370 m n. m. Původ tohoto valu je dodnes záhadou – mohl sloužit k pěstování léčivých bylin nebo jako kultovní místo pravěkých lidí.

Vyjeďte si na výlet, který vás provede z malebného údolí Labe až k rozhledně Přední Žalý. Dobrodružným sjezdem se dostanete do údolí, kterým protéká stříbřitá říčka Jizerka. Postupně potom vystoupáte až k vrcholovým partiím Krkonoš – k Vratově boudě, kde budete po náročném stoupání odměněni nádhernými výhledy do Labského dolu a na hřebeny Krkonoš.

Pančavský vodopád spadá ze skalní hrany na okraji Pančavské louky do Labského dolu v Krkonoších. Je to vodopád kaskádového typu, který nepadá kolmo k zemi, ale po strmé skalní stěně se řítí dolů v mnoha stupních. Jedná se o nejvyšší vodopád v České republice.

Nejkvalitnějším a také nejnavštěvovanějším českým skiareálem je Špindlerův Mlýn. Z toho důvodu je i dějištěm řady významných sportovních akcí. Letos tu vyslyšeli časté připomínky návštěvníků a připravili tříhodinovou permanentku. Lyžaři si navíc mohou zakoupit skipasy přes internet za zvýhodněné ceny. Největší novinkou jsou speciální elektronické vstupní brány Digital Signage na nástupu u lanovek Hromovka a Svatý Petr – Pláň, které zajišťují aktuální informační servis. Areál Horní Malá Úpa – Pomezky se může pochlubit dokončením plně automatického zasněžování i restaurantu SKiMU House přímo na sjezdovce. Ve skiresortu Černá hora pořídili pro letošní lyžařskou sezónu 6 automatů na vracení čipových karet.

Hory známe jen z pohledu z nížin a z jejich vrcholů, na které se ale nejdřív musíme vyšplhat. Moderní technika teď nabízí neobvyklou perspektivu.

Dne 21. března slavíme Světový den lesů a o den později 22. března Světový den vody. Krkonošské lesy patří vedle arkto-alpínské tundry a luk mezi tři nejvýznamnější fenomény, pro které byl zřízen Krkonošský národní park. Rozkládají se na ploše 37 000 ha a pokrývají přes 85 % plochy Krkonoš. Jejich druhové složení a prostorové rozložení v minulosti značně ovlivnil člověk. Dnes se snažíme pomoci, aby se lesy vrátily do přírodě blízkého stavu, staly se stabilnějšími a ve svém stínu poskytovaly prostor nejen pro odpočinek návštěvníkům hor, ale také životní prostor stovkám druhů živočichů a rostlin. Připomeňme si při této příležitosti jedno z nejzajímavějších a opomíjených lesních stanovišť pojící obě uvedená prostředí – olšové-jaseniny. Ty se v Krkonoších nacházejí už jen na pouhých 71 ha, což je 0,2 % rozlohy lesních porostů.

Projekt propojuje pravidelně upravovanými lyžařskými trasami celé Krkonoše, což je plně srovnatelné i ve světovém měřítku. V každé zimní sezóně je připraveno pro návštěvníky Krkonoš více než 500 km vyznačených a pravidelně upravovaných lyžařských běžeckých tras.

Symbolický památník obětem hor v bývalé kapličce se nachází na Lučním sedle mezi Luční a Studniční horou. Uvnitř najdete tabulky s údaji o tragických událostech i se jmény obětí.

Harrachovy kameny (1421 m. n. m.) se nacházejí mezi masivem Kotle a Vrbatovým návrším. Zajímavostí tohoto vrcholu je, že se jedná o 10. nejvyšší místo Krkonoš. Z vrcholové partie, která je tvořena žulovými skalami se nabízí panoramatické výhledy.

Stojí na vrcholu Sněžky a patří do obvodu pošty v Peci pod Sněžkou. Má své razítko a funguje v turistické sezóně. Poprvé byla otevřena v roce 1872. U poštovny je také umístěna nejvýše položená poštovní schránka v ČR.

Lanovka je nejvýše položeným dopravním zařízením u nás. Vede z Pece pod Sněžkou přes Růžohorky na Sněžku. Za jasného počasí je výhled z lanovky nezapomenutelný. Délka dolního úseku je 1560 m a horního úseku 1967 m.

Leží mezi Luční boudou, Hraničním hřebenem, Obří boudou a Studniční horou ve výšce okolo 1400 m. Jeho severní část přechází na polské území. Pramení zde řeky Úpa a Bílé Labe. Plocha přírodní rezervace je 73 ha.

Mezi krkonošskou Lysou horou a Kotlem prochází linie prvorepublikového pohraničního opevnění tvořená řopíky, malými betonovými pevnostmi. Dnes se veškeré památky na obranu Československa nacházejí v I. zóně národního parku a proto je zde zakázán vstup mimo značené cesty.