Jedno z nejnavštěvovanějších a nejznámějších mariánských poutních míst Hostýn zdaleka není jen samotná chrámová hora na okraji magicky krásných
Hostýnských vrchů korunovaná bazilikou. Je to také oblíbené místo procházek a výletů pěšky, na kole, s kočárkem nebo se psy v každé roční době a téměř za každého počasí. Příběh vzniku poutního místa se tu připomíná na každém kroku. Nejlépe vám jej představí
sochy, obrazy a mozaiky Panny Marie Svatohostýnské: Ježíšek v její náruči se totiž chová velmi „neježíškovsky“ a s úsměvem kolem sebe metá blesky. Proč?
Ježíšek s blesky, kámen a soudek se svatou vodou
Zlaté blesky z Ježíškovy ruky míří na tatarské nájezdníky, kteří na počátku 13. století drancovali Evropu. Stará legenda vypráví, že když lidé z okolí hledali útočiště v lesích a kopcích, ty, kteří uprchli na
Hostýn, zachránila před smrtí právě Panna Marie se svým synem. Ležení divokých nájezdníků shořelo, podle dalších pověstí zbývající Tatary spláchly bouře a povodně: kraj bych zachráněn.
Podobně jako jiné zázraky i ten hostýnský poprvé zaznamenal
Bohuslav Balbín v Dodatcích k dílu Diva Montis Sancti z roku 1665. O pár let později padla ve spise
Jiřího Crugeria Sacri pulveres zmínka, že lidé zachráněni při tatarském vpádu postavili z vděčnosti na hostýnském vrchu
sochu Panny Marie Ochranitelky. V druhé polovině 16. století tu vyrostla první dřevěná kaplička, kterou v 18. století vystřídala dnešní bazilika.
Pověst
Hostýna coby posvátné hory českého národa posílil v 19. století také
Rukopis královédvorský a není divu, že
z Hostýna také pocházel jeden ze základních kamenů pro stavbu Národního divadla v Praze. Měl číslo 19, byl na něm nápis
„Mrzkost jest poroba Hospodinu. Z Hostýna z Moravy“ a občané
Bystřice pod Hostýnem společně s kamenem poslali do
Prahy také soudek s hostýnskou svatou vodou, určenou prý k ředění malty.
Nelehké osudy hostýnské baziliky
Lepší časy zažívá
hostýnská bazilika až od začátku 20. století, předtím rozhodně neměla na růžích ustláno. Její stavba se vlekla přes dvacet let, v roce 1769 po zásahu bleskem vyhořela, po patnácti letech pak přišly josefinské reformy a císařský výnos o zákazu všech poutí a zrušení poutních míst. Kostel tehdy přišel nejenom o vnitřní vybavení (byly zbořeny sakristie i oltáře, vytlučena okna, vytrhány dveře i dlažby), ale i o střechu, aby se uspíšil jeho konec.
Ten se nakonec podařilo odvrátit a
600 let po mariánském zázraku v roce 1841 se poutní místo začalo obnovovat. Opravy trvaly dlouho, celé půlstoletí, a i pak se areál ještě hodně měnil. Například
mozaika na průčelí hostýnského chrámu vznikla až v roce 1912;
pražský mozaikář Viktor Foerster si tehdy nechal dovézt speciální barevné kamínky až z Itálie a na plochu 26 metrů čtverečních metrů jich spotřeboval přes 260 tisíc.
Bazilika s ambity a kaplemi sice je největší stavbou Hostýna, ale zdaleka není jediná. Od svatyně sestupuje po svahu
široké schodiště se 250 stupni; končí u
Vodní kaple s pramenem, který podle legendy rovněž vytryskl v roce 1241 při záchraně obležených křesťanů. Najdete tu také
komplex poutních domů se zázemím pro poutníky,
Svatohostýnské muzeum, částečně věnované přírodě
Hostýnských vrchů, a
dvě křížové cesty. Jedna je klasická, při stavbě té druhé se její autor
Dušan Jurkovič inspiroval podobně jako u jiných děl lidovými stavbami
Valašska. Stěny kapliček pokrývají keramické mozaiky pašijových scén od
Jano Köhlera.
Prohlédnout si můžete i starou
kamennou rozhlednu, jejíž základní kámen položil v roce 1897 císař František Josef I., a malý
hřbitov. Nepřehlédnutelné jsou i
zbytky valů starého keltského hradiště a
větrná elektrárna.
Strop plný hvězd, elektrárna a trnová koruna
- Větrná elektrárna na Hostýně je podobně jako bazilika vidět na kilometry daleko. Podle některých názorů se sem nehodí, nicméně od baziliky je dost daleko a siluetu historických památek samotného poutního místa nijak neruší. Jisté je, že jde o jedinou větrnou elektrárnu na Východní Moravě, že na Hostýně stojí už 25 let a její provoz poutnímu areálu ekonomicky pomáhá. Zároveň ale pomalu dosluhuje a její další osud je nejistý.
- Pověst jedné z nejvýše položených sakrálních staveb na Moravě Hostýn potvrzuje i tím, že ať půjdete odkudkoliv – z Bystřice pod Hostýnem, Rusavy nebo Chvalčova – vždy vás čeká cesta do kopce. Ačkoli nahoru vede silnice, kvůli nedostatku parkovacích míst je povolen vjezd jen se zvláštním povolením. Nahoru ale jezdí autobusová linka z Bystřice po Hostýnem, kde je také velké parkoviště. Bazilika je otevřená denně od 6.45 do 19.15 hodin.
- Míst podobných Hostýnu bychom našli víc: kandidátem by mohl být třeba Svatý Kopeček nad Mikulovem anebo Chrámová hora v Jeruzalémě. Pro seriál #světovéČesko jsme ale vybrali jeden půvabný detail, který uvidíte teprve po vstupu do samotné baziliky: na tyrkysově modré klenbě totiž září drobné zlaté hvězdy. Podobně působivý interiér se stropem plným hvězd uvidíte v dolním patře královské kaple Sainte Chapelle v Paříži.
- Kaple v areálu Justičního paláce na ostrově Ile de la Cité patří k nejkrásnějším gotickým stavbám světa a je společně s nábřežím Seiny zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO.
- Sainte Chapelle vznikla v letech 1242–1248 jako vzácná schránka pro cenné relikvie, zejména Ježíšovu trnovou korunu, kterou král vykoupil ze zástavy v Benátkách. Traduje se, že nákup svatých relikvií stál krále dvakrát anebo možná čtyřikrát víc než celá stavba. Několika posvátnými trny z Kristovy mučednické koruny obdaroval Ludvík IX. Svatý další evropské panovníky, včetně českého krále Přemysla Otakara II.
- Kaple má dvě patra: dolní bylo určené pro služebnictvo, horní kaple pro krále, jeho rodinu a nejvzácnější hosty z řad aristokracie.