Až pojedete do Dvora Králové nad Labem do zoo, nezapomeňte vystoupit na věž zdejšího kostela. V rámci prohlídky uvidíte nejen interiér kostela, 3 zvony ze 16. století, byt hlásného ve věži. Především v kostele uvidíte kobku, kde byl roku 1817 nalezen tolik diskutovaný Rukopis královédvorský.
Dominantou města
Dvůr Králové nad Labem je
gotický děkanský kostel. Podle archeologických nálezů byl vystavěn na základech
románské apsidy datované na počátek 13. století. Kostelní věž byla přistavěna roku 1644, roku 1894 prošla rozsáhlou rekonstrukcí a dostavbou. Nyní sahá do úctyhodné výšky 64 metrů. Je zpřístupněná návštěvníkům a z jejího
ochozu jsou
překrásné výhledy do kraje. V dolní polovině věže, na kostelním kůru je tzv. rukopisná kobka, kde Václav Hanka údajně nalezl 16. září 1817 Rukopis královédvorský. O jeho pravosti se dodnes vedou spory.
Gotický kostel byl vystavěn na místě původního románského kostelíka. Ten byl dvakrát přestavěn a rozšířen. Dnešní podobu získal kostel až v 90. letech 19. století. Kostelní věž byla
přistavěna po římsu roku 1644 a roku
1894 byla
zvýšena na nynějších
64 metrů. Ve věži kostela jsou tři funkční zvony. Největší zvon pochází z roku 1505 a jmenuje se sv. Jan, říká se mu také "
Hrubý" nebo "Velký". Další zvon, zvaný "
Umíráček", je z roku 1508 a třetí, "
Čapek" nebo také "
Poledník", je z roku 1540. Kromě zvonů odbíjí čas i novodobý hodinový stroj, jehož zvuk je slyšet každou čtvrthodinu.
Rukopisná kobka – nález Rukopisu královédvorského
Dne 16. září 1817 "objevil" v klenuté kobce kostelní věže český spisovatel, básník, jazykovědec, literární historik
Václav Hanka společně s kaplanem Pankrácem Borčem tzv.
Rukopis královédvorský – nejstarší česky psaný text se 14 písněmi ze 13. století. Přestože se ukázalo, že se jedná s největší pravděpodobností o padělek, který vytvořil Václav Hanka společně s přítelem, básníkem
Josefem Lindou, a zřejmě i s dalšími, dokument významně ovlivnil atmosféru národního obrození a zapsal město výrazně do českých dějin. V současnosti je Rukopis královédvorský uložen v knihovně
Národního muzea v Praze.
V létě jsou návštěvníkům prostory rukopisné kobky i věže kostela přístupné v tyto dny nebo
po předchozí domluvě s průvodcem J. Langfelnerem.
Lapidárium
V hradební zdi za kostelem sv. Jana Křtitele je k vidění zazděný gotický
půlkruhový portál, pravděpodobně ze
špitální kaple, dále
empírový náhrobek z roku 1811, vedle bohatě zdobený empírový portál z roku 1791 a pět náhrobních desek.