Oblast
Hřebečských důlních stezek je zatím
poměrně málo známou oblastí, která však
nabízí neobvyklou podívanou do krajiny Hřebečského hřebenu západně od
Moravské Třebové, která byla v minulosti spojována zejména s důlní činností.
Oblast svým nerostným bohatstvím dávala obživu mnoha generacím žijícím v blízkosti Hřebče. Těžené suroviny využívali starousedlíci buď opravdu jen místně – např.
hnědé uhlí, a naopak
naleziště žáruvzdorných jílů ve své unikátnosti, díky své kvalitě a výjimečnosti, získaly místním světové renomé.
Divoká měsíční krajina či oranžový Rezavý potok
K nejatraktivnějším místům patří
halda šedé hlušiny rozbrázděná dešťovými přívaly do bizarních stružek a hřbítků, která připomíná měsíční krajinu či scenérie Divokého západu. Najdete ji nedaleko stanice úzkokolejky
Hřebeč-doly u bývalých dolů Emila a Václav. Ty bývaly součástí závodu Hřebeč. Během letní sezóny sem každou sobotu jezdí
Mladějovská průmyslová dráha z Mladějova na Moravě. Jinak můžete k závodu Hřebeč přijít pěšky po
Naučné stezce ze stejnojmenné
obce, která je vzdálena asi 2 km. K bývalému závodu vede stará silnice, cíl je poblíž první serpentiny.
Další zajímavost oblasti naleznete hned za bývalými doly. Na Hřebečském hřebeni (pod betonárkou) vyvěrá
Rezavý potok značně znečistěný výluhem z hornin. Voda vyvěrající z vodní štoly
bývalého lupkového dolu má
rezavou barvu, páchne po zkažených vejcích a je
jedovatá. Potok stéká k lesní cestě, chvíli teče podél ní, po chvíli se však pod ní ztrácí a směřuje kamsi k Udánkám. Na Rezavém potoce je vybudována
řada kaskád, která pomáhá jedovatou vodu čistit. V rámci projektu
Hřebečské důlních stezky je u vyústění vodní štoly velká informační tabule, plůtek zabraňující dobrodruhům pít tuto jedovatou vodu, a celá oblast je v rámci stezek značená.
Rezavá voda Červeného vřídla u Ďáblova města v Srbsku
Zajímavá paralela s naším Rezavým potokem a
Hřebečskými důlními stezkami se nabízí u
Ďáblova města v Srbsku, unikátní přírodní rezervaci necelých třicet kilometrů jihozápadně od města
Kuršumlija, kousek pod vrcholem
pohoří Radan.
Milovníci přírodních krás sem z celého světa jezdí za
bizarními skalními útvary, které tvoří
202 kamenných věží a zemních pyramid, jež ční k nebi do výšky od dvou do patnácti metrů. Jejich šířka se u základny pohybuje v rozmezí od čtyř do šesti metrů, v oblasti špice pak mají v průměru asi metr. Jsou rozety na ploše zhruba 67 hektarů. Název skalních útvarů Ďáblovo město podtrhuje i výjimečná akustika celé oblasti.
Zvuky větru mezi jednotlivými pyramidami připomínají různé hučení, kvílení, naříkání, čímž děsily místní obyvatele po celá staletí.
K tomu všemu je zde další zajímavost,
Crveno vrelo (Červené vřídlo). Samotná půda, po které potok teče je bohatou škálou odstínů rudé. I další potoky v oblastí mají
nažloutlou až okrovou barvu. Druhým největším rudým potokem je Djavolja voda (Ďáblova voda). Potoky vytékají ze zdejších opuštěných štol. Ty jsou
pozůstatkem důlní činnosti ze 13. století, kdy zde pracovali horničtí mistři, pozvaní ze Saska. Řídili těžbu rud železa, mědi i zlata. Zmíněný pramenn Crveno vrelo představuje
extrémně mineralizovanou a kyselou vodu, která se nedoporučuje k pití, zato však prý pomáhá při hojení ran.
Po Hřebečských důlních stezkách na kole
Hřebečské důlní stezky měří dohromady asi 70 km a jsou vymezeny zhruba obdélníkovou oblastí Hřebeč – Mladějov na Moravě – Rychnov na Moravě –
Moravská Třebová. Typickým nástupním bodem je Hřebeč, ale začít lze prakticky kdekoli jinde. První, s čím se na stezkách setkáte, je značení. Jednotlivé trasy jsou značeny novým
dvoupruhovým a dvojbarevným značením (modrý proužek pro pěší a žlutý – někde spíše oranžový pro cykloturisty), odlišným od standardního turistického. Na všech podstatných bodech a křižovatkách jsou navíc umístěny pěkné trojboké
orientační panely.
Terén je velice přívětivý a mírný, prakticky bez převýšení, které by stálo za řeč. Ideální jsou tedy pro milovníky jízdy na kole. Doproučit můžeme asi
35 km trasu z Hřebeče do Koclířova, Dětřichova, Nové Vsi, Kunčiny, Moravské Třebové a odtud lesem směrem na Udánské hradisko a těsně kolem haldy hlušiny „měsíční krajina“ zpět do Hřebče. Motorizovaným cyklistům přijde vhod informace, že
v Hřebeči je velké parkoviště.