Pohádkový pseudogotický zámek, který si pro své půvaby vysloužil přízvisko
Slovácké Miramare, se jmenuje
Nový Světlov. Skutečný zámeček Miramare na pobřeží Jaderského moře je ale mnohem mladší, vznikl v polovině 19. století, kdežto historie Nového Světlova sahá až do 15. století. Tehdy
páni z Landštejna u
Bojkovic vybudovali
pozdně gotický hrad. V okolí prý podobných hradů, hrádků a tvrzí bývalo víc, a mívaly hlásnou a signalizační funkci: hlídaly pohraničí a výstražné signály předávaly dál do vnitrozemí.
Od planoucích ohňů pravděpodobně pochází i název Světlov.
Zámek Nový Světlov
![](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/2e78f7b9-02f1-4589-800c-aa611f02bfc2/277-novy-svetlov.jpg.aspx&width=300&height=205)
V polovině 19. století nechali tehdejší majitelé
Larisch-Mönnichové přestavět staré renesanční sídlo podle návrhu
vídeňského architekta Eduarda Kuschera na zámek v slohu anglické tudorské gotiky, obklopený parkem a oborou. Nyní
zámek Nový Světlov slouží jako
hotel s restaurací a kavárnou, na zastřešeném nádvoří se pořádají
koncerty. Zájemci o prohlídky sem musí zamířit výhradně v sezoně a o víkendech, ovšem je nutné předem zjistit, zda na zámku nebude svatba; v takovém případě se dovnitř nepodíváte.
Zámek Hluboká, sídlo podle anglického vzoru
Za bílými fasádami šlechtických sídel se někdy skrývají zajímavé příběhy: například než se
Schwarzenberkové v polovině 19. století pustili do novogotických úprav tehdy
barokního zámku, parku i okolní krajiny v Hluboké nad Vltavou, podnikl tehdejší majitel, kníže Jan Adolf II. s manželkou Eleonorou, rozenou princeznou Liechtenstein, několik cest do Anglie. Tam prý kněžně padl do oka
královský zámek Windsor, a rázem tak bylo jasné, jakým směrem se budou ubírat přestavby Hluboké. Ve stejném stylu nechali kníže s kněžnou postavit i novou
Schwarzenberskou hrobku u
Třeboně, kde byli nakonec oba pochováni.
Je to ale jen část příběhu: na
Windsoru se sice Schwarzenberkovi zastavili, ale podobně je okouzlila i další sídla, namátkou
Hampton Court, Ashride, Woburn Abbey, Pernhyn, Moor Park či
Warwick. Když je všechny smícháte do velkého a impozantního koktejlu, výsledkem bude Hluboká taková, jakou ji znáte dnes.
Zámky Lednice a Hrádek u Nechanic
Schwarzenberkovi ovšem po Anglii necestovali sami, na cestách je doprovázel
hrabě Harrach a
kníže Liechtenstein. Podobně jako knížecí pár z Hluboké i tihle dva aristokraté hledali inspiraci pro své nové rezidence. Už v roce 1839 totiž hrabě František Arnošt Harrach zahájil stavbu
Hrádku u Nechanic, romantického sídla ve stylu tudorské gotiky podle projektu
anglického architekta Edwarda Bucktona Lamba, o něco později se pak kníže Liechtenstein odhodlaně pustil do historizujících úprav
zámku Lednice. Luxusní reprezentační letní sídlo obklopuje
rozsáhlý park, volně přecházející do pohádkově upravené
krajiny Lednicko-valtického areálu s
řadou drobných romantických staveb. Pro zábavu panstva v těsném okolí zámku vznikly další „drobnosti“, například
palmový skleník,
antický akvadukt,
minaret nebo
umělá zřícenina Janohrad.
Malá Hluboká
![](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/2db70a8c-f9bd-44fe-8683-e46bb7890996/277-cesky-rudolec.jpg.aspx&width=300&height=205)
Slavnou
„velkou“ Hlubokou jsme vám představili, ale znáte také
malou Hlubokou? Říká se tak
zámečku v Českém Rudolci, přestavěnému v letech 1860–1863 ve stylu tudorovské novogotiky. Po roce 1950 sloužil státním statkům jako kanceláře a kravín, od 90. let ale už jen chátral. Pak se opět změnil majitel a nyní se jedné z nejhezčích památek
České Kanady opět vrací původní lesk.
Zámek Miramare: domov mexického císaře
Jestliže se Novému Světlovu říká Slovácké Miramare, pro seriál #světovéčesko to je příležitost podívat se zblízka na originální Miramare, pohádkovou habsburskou rezidenci na břehu Jadranu u severoitalského Terstu. V polovině 19. století ji podle projektu vídeňského architekta Carla Junkera nechal postavit rakouský vévoda Maxmilián, mladší bratr rakouského císaře Františka Josefa I. a pozdější mexický císař, jako sídlo pro sebe a svou manželku Charlottu Belgickou.
- Prohlídka vede nejenom přes reprezentativní místnosti, ale i ty, ve kterých svůj čas Maxmilián a jeho manželka trávili v soukromí. K vidění je Charlottin klavír, obrazy, tapisérie i přepychová knihovna. V bývalých stájích se konají krátkodobé výstavy, přístupný je i park s romantickými jezírky, terasami a drobnými stavbami; na jeho botanickém uspořádání se podíleli i dva Češi, Josef Laube a Antonín Jelínek.
- Po Maxmiliánově popravě v roce 1867 v Mexiku Charlotta zešílela a zbytek života strávila v izolaci, zprvu na zámku Miramare, později na belgickém zámku Bouchout. Miramare pak využívali jako letní rezidenci členové rodiny Habsburků. Často tu pobývala císařovna Alžběta, jezdíval sem i velkovévoda Ludvík Salvátor Toskánský a František Ferdinand d'Este s rodinou.