Jediné
muzeum v přírodě v
severozápadních Čechách se od jiných skanzenů v lecčem liší.
Vesnice v klínu kopců
Českého středohoří se totiž zachovala jako celek na původním místě, takže některé domy jsou součástí
skanzenu Zubrnice, ale v jiných žijí chalupáři. A ačkoli všechna stavení vypadají, že tu stojí už pěknou řádku let, zdání klame: řada jich sem byla přesunuta odjinud, dokonce včetně historické studny uprostřed návsi.
Jak se z vesnice stal skanzen?
Vznik
skanzenu Zubrnice se nedá shrnout slovy „byl založen“, ten příběh je mnohem zajímavější. Dochovaný půdorys návsi s kostelem uprostřed napovídá, že
Zubrnice vznikly někdy během 11. a 12. století. V posledních dvou stoletích se rozrostly v
bohatou vesnici s vlastními pravidelnými trhy, jejíž obyvatelé se zabývali zejména zemědělstvím, ovocnářstvím a chmelařstvím. Podobně jako další vesnice v bývalých Sudetech i Zubrnice po druhé světové válce zasáhl odsun původních obyvatel. Po generace s láskou opečovávaná kulturní krajina se sady a chmelnicemi zmizela, po staletí budované vztahy k půdě, krajině a místu se zpřetrhaly. Týkalo se to i starých roubenek: lidé jejich dřevem v padesátých letech topili a řada velmi cenných staveb z centra obce vyletěla komínem. Nakonec měl být odstřelen i zubrnický
kostel sv. Maří Magdaleny, barokní dílo Octavia Broggia.
Zániku nenahraditelného kulturního dědictví se podařilo zabránit na poslední chvíli: v roce 1974 se o plánované demolici kostela dozvěděli pracovníci
Vlastivědného muzea v Ústí nad Labem se sídlem v
Trmicích. Podařilo se jim zachránit jak kostel, tak jeden z posledních velkých roubených domů.
Mohutná chmelařská usedlost z roku 1808 s číslem popisným 61, kde patro a podkroví sloužilo k sušení a skladování chmele, byla pro návštěvníky otevřena v roce 1988 a dodnes tvoří jádro muzea.
Zubrnice jako památka na zaniklé vesnice
Do
muzea lidové architektury se v 70. a 80. letech začaly přesouvat další stavby i drobné církevní památky, nalezené a zachráněné v okolí. Muzeum získalo a opravilo
budovu nádraží s výhledem na
pravidelný vlakový provoz, po roce 1989 byla dokončena oprava
kostela a postupně se otevřela
škola z roku 1863 s expozicí věnovanou první polovině 20. století,
vesnický obchod z poloviny 19. století v domě čp. 74 a také
selský mlýn v Týništi, založený v roce 1758, zachovaný v podobě z roku 1803 a doplněný
stodolou přenesenou z Rašovic a další stavbou z Řehlovic.
K vidění je také
výměnek, kolna na vozy z počátku 19. století přenesená z Řepčic,
hrázděná stodola z 19. století pocházející ze Suletic,
sušárna ovoce, dřevěná barokní studna ze Střížovic z roku 1695 anebo
špýchárek z Lochočic, obce, která je nyní pohřbena pod stometrovou vrstvou výsypky velkolomu Chabařovice. Do
Zubrnic ale zamířila také spousta drobnějších dokladů života našich předků – milníky, smírčí kříže, boží muka, pískovcové sloupky k plotům, čedičová dlažba, kamenné nádrže a koryta na vodu, dveře i stavební materiál.
Živé muzeum
Nudná přehlídka lidové architektury vás v
Zubrnicích rozhodně nečeká, je to
živé muzeum, kde se otáčí mlýnské kolo, ve stodole se mlátí obilí a v sušárně voní ovoce. Kromě běžných
prohlídek s průvodcem skanzen v průběhu roku pořádá několik hojně navštěvovaných akcí, při nichž jsou k vidění
ukázky tradičních zemědělských a řemeslných prací, a navíc přímo na místě můžete koupit výsledky. Mezi nejznámější a nejnavštěvovanější patří
Zubrnický jarmark, Velikonoce ve skanzenu, Podzim na vesnici, Vánoce v Zubrnicích a masopust. Doplňují je divadelní či kejklířská představení, vystoupení folklorních souborů, oblíbené jsou pochopitelně
ochutnávky pokrmů našich předků, připravených před zraky návštěvníků přímo v muzeu.
Skanzen Zubrnice se rozrůstá!
Součástí zubrnické návsi je původně gotický
kostel sv. Maří Magdaleny, barokně přestavěný Octaviem Broggiem v roce 1723, v němž muzeum pořádá koncerty, výstavy a různá představení. Další církevní památkou je
hrázděná kaple Nejsvětější Trojice ve stráni nad vesnicí. Pochází ze zaniklé vsi Žichlice a byla přesouvaná bez rozebrání hrázděných stěn, zděný presbytář byl převezen jako celek.
Nejnovějším přírůstkem
muzea v jádru obce je
dům přenesený z Loubí na Českolipsku, mohutná patrová roubená stavba se dvěma pavlačemi, dendrochronologicky datovaná do let 1697–1699. Dům, který patří k nejhodnotnějším vesnickým stavbám regionu, byl domovem nejbohatších sedláků s dědičnou funkcí rychtářů, muzeum jej využívá pro
školní programy a předvádění řemesel.
Na zubrnickou náves se už sice další stavby nevejdou, ale skanzen se může rozrůstat dál: jeho součástí je totiž poměrně
rozsáhlá krajina jižně od jádra Zubrnic na katastrech obcí Týniště, Touchořiny a Knínice.
Víte, že…?
- Pro své urbanistické a architektonické hodnoty se Zubrnice v roce 1995 staly vesnickou památkovou rezervací.
- Plánujete cestu do Zubrnic motoráčkem? Historické vlaky jezdí pravidelně od dubna do konce října každou sobotu, neděli a státní svátek, a to na trase Ústí nad Labem – Střekov – Velké Březno – Zubrnice. Denně jezdí čtyři páry vlaků a v Zubrnicích si navíc prohlédnete Železniční muzeum.
- A kam se vypravíme se seriálem #světovéČesko? Lidová architektura bývalých Sudet s výrazným hrázděním láká na výlet do Schwarzwaldu / Černého lesa, zalesněného pohoří v jihozápadním Německu, ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko. Jeho nejvyšší horou je Feldberg (1 493 m) a pramení tu Dunaj, ale hlavně tu objevíte půvabnou vesnici Schiltach. Její historické jádro tvoří středověké hrázděné domy, které byly pečlivě renovovány a patří k nejmalebnějším v Německu.