Obnova Libušína představovala
šest let dlouhé cesty k jeho znovuotevření, neboť
oheň ze dne
3. března 2014 způsobil téměř úplnou
zkázu komplexu secesních staveb od architekta Dušana Samuela Jurkoviče. Rozsáhlý projekt řešil nejen samotný objekt
Libušína, ale i přilehlou Pustevenku s uzavřením dvora a vybudováním příslušenství.
Soubor Jurkovičových staveb je jedinečným kulturním dědictvím a živým centrem
regionu. Vědecká rekonstrukce
Libušína patří k nejvýznamnějším počinům svého druhu v České republice. Generální ředitel Národního muzea v přírodě Jindřich Ondruš věří, že
Libušín bude sloužit dalším generacím návštěvníků
Beskyd jako příklad řemeslné
zručnosti a umělecké invence
našich předků.
Referenčním bodem obnovy i barevnosti se stal rok
1925, kdy byla památka zprovozněna po první světové válce. Jako podklady pro obnovu sloužil
projekt z roku 1985 a
3D model z roku 1995. Důležitým zdrojem informací byly
historické fotografie zachycující autentický vzhled chaty. Původní podobu získal i interiér secesní lidové stavby. Tradiční metodou řemeslníci vytvořili například fresky a sgrafity s motivy valašských a slovenských pověstí od Mikoláše Alše.
Barvy vyrobené dle původní receptury z lněného oleje a přírodních pigmentů byly nanášeny na omítku ručně. V roubence zůstala zachována jídelna i ubytovací části. Celá budova je také opatřena
požárními čidly a hlasovým hlášením.