Po pravidelné odstávce, která probíhala do neděle 5. února, se již obyvatelé i návštěvníci
mohou napít minerální vody z Vřídelního pramene. Ovšem pohled na mohutný vodní gejzír si bohužel neužijí – Vřídlo je totiž už od loňského května kvůli
havarijnímu stavu kopule a podzemí Vřídelní kolonády přesunuto ven před budovu do betonové fontány, a jeho režim nyní určuje počasí.
Aby nedocházelo k namrznutí chodníku, je
Vřídlo nyní utlumeno a z kdysi majestátného pramene, který
tryskal do výše třiadvaceti metrů, zbyla v současnosti jen
kouřící mísa. Jinak ale vše ve Vřídelní kolonádě funguje bez omezení. Během odstávky byla vyčištěna technologie venkovní mísy fontány, pitných stojánků v hale Vřídelní kolonády, odpadních rozvodů a kanálů, akumulační nádrže Vřídelní kolonády a souvisejících rozvodů či kamenické a truhlářské práce.
Samotná
rekonstrukce Vřídelní kolonády
vychází na letošní jaro a radní ji odhadují na šest měsíců. Během té doby čeká budovu snesení stropu, skel ze stěn i kupole haly fontány a dále kompletní výměna, a to včetně dlažby.
A jak vypadalo Vřídlo dříve?
Původně stávaly nad vývěrem Vřídla před
kostelem sv. Máří Magdalény pouze lehké přístřešky a pavilónky, které mohly být po opakujících se výbuších a překvapivých průvalech termy snadno obnovitelné. Již
v roce 1774 byl v sousedství postaven
velký barokní Vřídelní sál, který byl odrazem léčebných zásad
Davida Bechera, jež zdůrazňoval pití vody přímo u pramene. První jednotné architektonické řešení prostoru kolem vývěru Vřídla přišlo v roce 1826, kdy byla vystavěna první empírová Vřídelní kolonáda. V letech
1878-1879 byla poté na jejím místě postavena nová
litinová Vřídelní kolonáda v podle projektu vídeňských architektů
Fellnera a Helmera. V roce 1939 byla kolonáda z důvodu koroze rozebrána a na dalších 35 let byla nahrazena dřevěným provizoriem.
V roce 1975 byla nad Vřídlem vystavěna moderní
prosklená železobetonová Vřídelní kolonáda ve
funkcionalistickém slohu. Tehdejší doba si žádala svoje, a proto kolonáda dostala jméno podle sovětského kosmonauta „
Vřídelní kolonáda Jurije Gagarina“. Před její vchod byla umístěna na podstavci velká Gagarinova socha. Po roce 1989 začalo umístění sochy prvního člověka ve vesmíru lidem vadit, stejně jako název kolonády. Proto byl
Gagarinův pomník i přes protesty ruského velvyslanectví v roce 1992 umístěn
na karlovarském letišti.
Gejzír Vřídla, unikátní přírodní úkaz, vydá za minutu
průměrně 2000 litrů minerální vody a díky vysokému tlaku vystřikuje
až do výšky 12 metrů. Vřídlo se může chlubit horkou vodou o
teplotě 73,4°C, takže je nejteplejším termálním pramenem v České republice. V současnosti je jediným pramenem
využívaným ke koupelím, ale musí se ochlazovat na 50 a 30 °C. Také je rozváděna pro
pitnou kúru do pěti pramenních váz, označených A, B a C. Část termální vody slouží k zásobování lázeňských provozů, část vody se používá pro
výrobu karlovarské vřídelní soli a pokamenování suvenýrů, zejména oblíbených
karlovarských kamenných růží.