ÚvodČeská nejHistorickéArcheologický objev mezi Opatovicemi nad Labem a Ostrovem – nejstarší dřevěná studna na světě
Historické

Archeologický objev mezi Opatovicemi nad Labem a Ostrovem – nejstarší dřevěná studna na světě

Archeologům se podařilo během průzkumu před výstavbou dálnice D35 mezi Opatovicemi nad Labem a Ostrovem nalézt velmi starou dřevěnou studnu. Podle datování pomocí letokruhů byly dubové kmeny použité na její konstrukci pokácené mezi lety 5256 až 5255 před Kristem, na rohové sloupy dokonce ještě o několik let dřív. To z ní činí nestarší dendrochronologicky datovanou dřevěnou architekturu v Evropě.

Více než 5 000 let před naším letopočtem

Studna byla hluboká asi 140 centimetrů, její půdorys měl rozměry 80x80 centimetrů. Její tvůrci dřevěné prvky opracovali nástroji z kamene, kostí, rohoviny nebo dřeva. Dubová konstrukce se zachovala díky vysoké hladině podzemní vody. Do kůlů byly velmi precizně vysoustruženy rýhy, do kterých zapadala otesaná prkna, což je technika dříve přisuzovaná dřevěným nálezům maximálně od doby bronzové po dobu římskou. Nyní archeologové tuto techniku posunuli minimálně o 3 000 let zpět.

Z výsledků průzkumu stáří použitých stromů vyplývá, že stromy využité na stavbu konstrukce studny byly pokáceny mezi roky 5256 – 5255 před naším letopočtem. Zajímavá je skutečnost, že rohové sloupy jsou vyrobeny z již dříve pokácených kmenů, konkrétně z kmenu, který byl pokácen na podzim nebo v zimě roku 5259 př. n. l. nebo v zimě na začátku roku 5258 před naším letopočtem. Za zmínku také stojí skutečnost, že jednotlivé kmeny, které byly použity na výrobu konstrukčních prvků studny, musely dosahovat v průměru minimálně okolo 60 cm. Po ukončení výzkumu bude objekt k vidění ve Východočeském muzeu v Pardubicích.
 

Zbytky živočichů a rostlin pomohou rekonstruovat životní prostředí v neolitu

Odborníci provedli také první přírodovědné analýzy. Ve výplni studny našli velké množství zbytků bezobratlých živočichů i drobných obratlovců, a to zejména schránky měkkýšů, kosti drobných obratlovců, přezimovací vajíčka vodních korýšů či zbytky hmyzu. Nálezy zoologických zbytků v budoucnu umožní zejména blíže rekonstruovat životní prostředí v neolitu.

Neméně bohatý je i soubor rostlinných zbytků. Zjištěny byly např. zbytky užitkových druhů rostlin včetně pravěkých pšenic, lnu nebo vzácně dokládaného máku setého. Plané druhy rostlin umožní v budoucnu lépe pochopit hospodaření prvních zemědělců či rekonstruovat historii zavlékání nepůvodních druhů člověkem.
 

Artefakty skončí v muzeu

Studna je jedním z řady nálezů při vykopávkách, které vedlo Archeologické centrum Olomouc před výstavbou dálnice D35, která od 22. prosince 2022 spojuje východ Čech se střední Moravou. Artefakty se rovněž dostanly do Východočeského muzea v Pardubicích, kde dochází k postupné konzervaci vzácného nálezu.
Zámek Pardubice – Východočeské muzeum – perla města perníku Kultura

Zámek Pardubice – Východočeské muzeum – perla města perníku

Zámek Pardubice najdete v samém srdci města za mohutnými obrannými valy. Ty jsou samy o sobě výletním cílem – v jejich bujné zeleni najdete kromě odpočinkových zón nejrůznější zámeckou zvěř – pávy, kozy i veverky. Ujít si nenechte zámeckou hlásku, ze které je za dobrého počasí krásný výhled.

Opatovický kanál – středověké vodní dílo Letní sporty

Opatovický kanál – středověké vodní dílo

Bylo vybudováno v letech 1498 až 1521, najdeme u Opatovic nad Labem. Kanál čerpal vodu z Labe a sloužil k napájení rozsáhlé rybniční sítě, kterou založil majitel pardubického panství pan Vilém z Pernštejna.