ÚvodČeská nejKulturníVarhany sv. Jakuba v Praze – největší varhany v České republice
Kulturní

Varhany sv. Jakuba v Praze – největší varhany v České republice

Bazilika svatého Jakuba na Starém Městě je třetí nejdelší chrámovou stavbou v Praze. Jeden z českých rekordů ovšem drží svatojakubské hlavní varhany, jejichž původ spadá do samého počátku 18. století. Se čtyřmi manuály, 91 rejstříky a 8 277 píšťalami jsou největším nástrojem svého druhu v České republice.
Mohutná trojlodní bazilika svatého Jakuba v Malé Štupartské ulici v Praze na Starém Městě s dlouhým a vysokým kněžištěm byla barokně přestavěna po požáru roku 1689. Stavby nových varhan se ujal Abraham Stark z Lokte (1659–1709); nové dvoumanuálové varhany s pedálem měly 26 rejstříků a byly dokončeny v roce 1705. Jejich varhanní skříň, kterou obdivují návštěvníci chrámu dodnes, byla unikátní i ve své době.

Nástroj prošel několika přestavbami. První roku 1754 provedl králický varhanář František Katzer (1702–1764), k dalším úpravám došlo v druhé polovině 19. století a v roce 1906 pražskou varhanářskou firmou Josef Černý a Josef Rejna. V roce 1941 podle návrhu Bedřicha Antonína Wiedermanna nástroj značně rozšířil kutnohorský varhanářský závod Jana Tučka, další přestavba přišla v roce 1956 a stálo za ní varhanářské družstvo Organa Kutná Hora.

Poslední rozsáhlou přestavbu realizoval v letech 1981–82 závod Varhany Krnov. V nové rejstříkové dispozici byly obnoveny všechny původní Starkovy hlasy, z větší části i s původními píšťalami, a byly ponechány i četné zajímavé romantické barvy. Současný nástroj má čtyři manuály, 91 znějících rejstříků a 8 277 píšťal.

V roce 2011 provedla firma Robert Ponča – Varhany z Krnova celkovou modernizaci hracího stolu, tedy instalaci optoelektronických kontaktů pro manuálové klaviatury a paměťového datového zařízení se 4 000 kombinacemi. V bazilice svatého Jakuba se pravidelně konají varhanní koncerty a také každoroční letní Mezinárodní varhanní festival.

Kromě velkých varhan jsou na pravé podélné tribuně kůru umístěny chórové varhany, nástroj z poloviny 18. století vyrobený v dílnách loketských varhanářů. Díky mechanické traktuře a původním zásuvkovým vzdušnicím je nástroj vhodný ke stylové interpretaci barokních skladeb.

 
300 let od smrti barokního stavitele Kryštofa Dientzenhofera

300 let od smrti barokního stavitele Kryštofa Dientzenhofera

Klášterní kostel svaté Markéty v Praze-Břevnově, kaple Zjevení Páně ve Smiřicích, klášter a kaple Nejsvětější Trojice v Teplé a hlavně kostel svatého Mikuláše na Malostranském náměstí, zářící perla pražského baroka: to jsou nejznámější stavby Kryštofa Dientzenhofera (7. července 1655, St. Margarethen, Německo – 20. června 1722, Praha), jednoho z nejvýznamnějších barokních stavitelů a architektů v Čechách. Letos si připomínáme výročí 300 let od jeho úmrtí.

Připomeňte si 100 let Velké Prahy pěknou procházkou

Připomeňte si 100 let Velké Prahy pěknou procházkou

V lednu 2022 slaví hlavní město Praha stoleté výročí vytvoření tzv. Velké Prahy. Roku 1922 se k pražským čtvrtím Hradčany, Malá Strana Staré Město, Nové Město, Josefov, Vyšehrad a Holešovice-Bubny připojilo dalších 37 obcí širšího centra, mezi nimi třeba Dejvice, Karlín, Smíchov, Královské Vinohrady, Nusle nebo Žižkov. Udělejte si procházku k nejvýznamnějším místům Velké Prahy či k mnohdy ztraceným historickým jádrům původních pražských osad a obcí! Tipy, kam vyrazit vám přináší Kudy z nudy.

Vyhlídky z kostelních věží: zajímavosti, rarity a kuriozity

Vyhlídky z kostelních věží: zajímavosti, rarity a kuriozity

I když Praha má Petřínskou rozhlednu, na Ostravu, Znojmo a Olomouc se podíváte z radničních věží a na Zlín z vyhlídkové terasy slavné Baťovy Jednadvacítky, rozhledny v centrech měst jsou velkou vzácností. Jejich úlohu pak často přebírají kostelní či městské věže, které navíc v záplavě starých i nových rozhleden zůstávají trochu utajené – a věřte, že pohled na hemžení v městských ulicích je leckdy zábavnější než výhled do luk a lesů.

Bazilika sv. Jakuba v Praze Památky

Bazilika sv. Jakuba v Praze

Kostel byl založen Václavem I. v roce 1232, zřejmě při založení Starého Města. Váže se k němu řada legend, z nichž nejznámější vypráví o useknuté ruce, která dosud visí na řetězu v interiéru kostela.

Poznejte pověstné pražské baroko

Poznejte pověstné pražské baroko

Pražské baroko je skutečný pojem. Objevíte je téměř všude, nechalo svůj otisk na fasádách kostelů, paláců i měšťanských domů na Malé Straně a na Starém Městě. Barokní architekti vtiskli městu nad Vltavou neopakovatelný styl a jedinečnou krásu, která přitahuje návštěvníky z celého světa.