První zmínky o
židovském osídlení v
Třebíči pocházejí již z 12. století. Z původních staveb
zůstalo zachováno 123 domů, dvě synagogy a židovský hřbitov. V takovém miniaturním prostoru žilo v době nejhustšího osídlení více než 1200 obyvatel, kteří tvořili téměř šedesát procent třebíčského obyvatelstva. Měli svou
radnici, chudobinec, špitál, školu, dvě synagogy a všude bylo spoustu obchůdků a dílen. Život tu ale pulsuje i dnes.
Skutečnými perlami židovské čtvrti jsou
dvě synagogy. Přední synagoga na Tichém náměstí slouží dnes jako modlitebna Československé církve husitské.
Zadní synagogu zdobí unikátní nástěnné malby z počátku 18. století, slouží k pořádání výstav a koncertů. Na
ženské galerii je umístěna
stálá výstava židovské kultury s řadou cenných předmětů používaných v občanském i náboženském životě zaniklé židovské komunity.
Za zmínku stojí i
Dům Seligmanna Bauera na takzvaném Španělovském pozemku. V přízemí se nachází
vetešnictví, vzadu je moderně vybavená
kuchyň, první patro ukazuje bydlení nepříliš majetné rodiny v meziválečném období.
Židovský hřbitov byl zničen při obléhání Matyášem Korvínem v roce 1468, nové pohřebiště je jedno z největších v zemi. Je tam
11 tisíc hrobů a tři tisíce náhrobků. Nejstarší je z roku 1625. Židovská čtvrť společně s bazilikou sv. Prokopa byly na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO zapsány v roce 2003.