ÚvodČeská nejOsobnostMiroslav Zikmund a Jiří Hanzelka – nejvýznamnější čeští cestovatelé
Osobnost

Miroslav Zikmund a Jiří Hanzelka – nejvýznamnější čeští cestovatelé

Více než osmdesát zemí, přes dvacet knih, sto padesát krátkých a čtyři celovečerní filmy, a k tomu nespočet rozhlasových reportáží: to všechno má na kontě slavná cestovatelská dvojice Hanzelka a Zikmund. Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund byli prvními lidmi na světě, kdo projeli automobilem napříč Afrikou. Po srpnové okupaci vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968, kterou oba cestovatelé odsoudili, jim bylo zakázáno cestovat i publikovat. V roce 1993 dostali Hanzelka se Zikmundem Cenu Egona Erwina Kische a v roce 1999 jim prezident Václav Havel udělil medaili Za zásluhy.
Po cestování toužil Miroslav Zikmund (1919-2021), rodák z Plzně, už od dětství. Na první velké cestě mu dělal společnost bratr: tehdy cestovali hlavně vlakem a projeli celou republiku od západu až na východ, na Podkarpatskou Rus. S Jiřím Hanzelkou (1920–2003) se potkali v roce 1938 coby studenti Vysoké školy obchodní v Praze a brzy bylo jasné, že vášeň pro cestování bude jejich společným koníčkem.

Spolužáci z vysoké školy vyrazili na svou první cestu 22. dubna 1947 s vozem Tatra 87 a během tří a půl roku projeli část Evropy, Afriku a Latinskou Ameriku. Sen měli, ale peníze ne. Proto vymysleli, jak si během cesty mohou vydělat: budou propagovat automobily Tatra ze známé automobilky v Kopřivnici – ostatně pro Jiřího Hanzelku, který pocházel ze Štramberka, to bylo město doslova za kopcem a v Tatrovce pracoval jeho tatínek. Poznali Afriku pod nadvládou evropských koloniálních mocností, v Egyptě přenocovali na vrcholu Cheopsovy pyramidy, v Tanganice vystoupali na vrchol Kilimandžára a v Riu de Janeiru se Zikmund málem utopil v moři – kde jinde než na slavné pláži Copacabana? Cesta trvala 1 290 dní, navštívili 42 zemí, dvanáctkrát překročili rovník, celkem urazili 111 000 kilometrů (na slavnou Tatru 87 z toho připadá 61 700 kilometrů), spotřebovali 10 000 litrů benzinu a účty za cestu vyšplhaly na 999 000 Kčs.

Pro druhou velkou výpravu v letech 1959 až 1964 po Asii a Oceánii vyměnili osobní automobily za dvojici speciálně postavených nákladních automobilů Tatra 805. I na této cestě si připsali další prvenství, když například jako první na světě přejeli automobilem Sovětský svaz z východu na západ.

 V letech 1959–1964 projeli Jugoslávii a přes Turecko do písčitých pouští Blízkého východu, lodí se přes Rudé moře přeplavili do Pákistánu a přes Indii dojeli do Nepálu. Projeli ostrov Cejlon, Sumatru, Novou Guineu i Japonsko a přes nekonečné kilometry sibiřské tajgy a tehdejší Sovětský svaz se vrátili domů. Společníky na cestách jim opět byly Tatrovky, ale elegantní aerodynamickou Tatru 87 vystřídaly dva upravené nákladní vozy Tatra 805. Do Prahy na zaplněné Staroměstské náměstí se H&Z vrátili 11. listopadu 1964. Proslavili Československo a hlavně Tatrovky daleko za hranicemi.

 Tečku za veškerými sny udělalo Pražské jaro a hlavně okupace v srpnu 1968. Oba cestovatelé ji odsoudili a následoval zákaz cestování i publikování, o jejich cestách se řadu let nesmělo mluvit ani psát. Změna přišla teprve po Sametové revoluci, i když do Austrálie (která kdysi z harmonogramu druhé výpravy vypadla) se jel podívat Miroslav Zikmund sám; nemocný Hanzelka ji poznal jen z filmových záběrů. Následovaly další cesty a expedice, například na Nový Zéland, Sibiř, Srí Lanku, Maledivy či do USA.

V roce 1993 byla dvojici H&Z udělena za celoživotní dílo Cena E. E. Kische, v roce 1999 převzali z rukou českého prezidenta Václava Havla medaili Za zásluhy II. stupně.
 

Jiří Hanzelka

Narodil se 24. prosince 1920, Štramberku a zemřel 15. února 2003 v Praze. Vystudoval obchodní akademii a po maturitě (1938) začal studovat Vysokou obchodní školu, kde byl jeho spolužákem stal Miroslav Zikmund. Protože ale na začátku druhé světové války došlo k uzavření českých vysokých škol, mohli ji ukončit až v r. 1946.
 

Miroslav Zikmund

Narodil 14. února 1919 v Plzni a zemřel 1. prosince 2021 v Praze. Po maturitě (1938) začal studovat Vysokou obchodní školu. Na škole studoval s Jiřím Hanzelkou, který byl jeho partnerem na cestách i spoluautorem jejich knih. V roce 2014 ho prezident Miloš Zeman vyznamenal Řádem Tomáše Garrigua Masaryka.
Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně Kultura

Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně

Muzeum ve stálé zlínské expozici "Princip Baťa: dnes fantazie, zítra skutečnost" představuje tři velká témata svázaná se zLínem, a zároveň se světovým přesahem: firmu Baťa, zlínský film a cestovatele Hanzelku a Zikmunda.

Muzeum osobních automobilů Tatra v Kopřivnici Kultura

Muzeum osobních automobilů Tatra v Kopřivnici

Technické muzeum Tatra dokumentuje a chrání obraz zrození a historického vývoje prvních dopravních prostředků v tehdejším Rakousko-Uhersku. Právě tady si uvědomíte, že dnes si život bez aut už ani nedokážeme představit.

Národní technické muzeum Praha – ráj exponátů z oblasti vědy a techniky Kultura

Národní technické muzeum Praha – ráj exponátů z oblasti vědy a techniky

Expozice NTM překvapí moderním muzejním pojetí. Svůj prostor tu nacházejí sbírky architektury, stavitelství a sbírka polygrafie. Nechybí stálé expozice Chemie kolem nás, Měření času, hutnictví, Interkamera a Technika hrou, expozice televizního studia nebo expozice kontaktních čoček.

Muzea v Kopřivnici – ráj nejen pro všechny kluky Kultura

Muzea v Kopřivnici – ráj nejen pro všechny kluky

V Kopřivnici, městě, které proslavil Emil Zátopek, ale také automobily značky Tatra, najdete hned 4 muzea a jednu stálou expozici. Navštivte nejucelenější sbírku věnovanou kopřivnické vozovce, později proslavené jako fenomenální automobilka Tatra.

Automobily Tatra v Kopřivnici – největší sbírka automobilů Tatra u nás

Automobily Tatra v Kopřivnici – největší sbírka automobilů Tatra u nás

V Technickém muzeu Tatra v Kopřivnici lze obdivovat první osobní automobil ve střední Evropě, který byl vyroben již v roce 1897. Dokonce pouze jeden rok dělí od sebe první nákladní vozidlo na světě a první nákladní automobil z Kopřivnice (1898).