ÚvodČeská nejOsobnostPavel Pavel – muž, který na Velikonočním ostrově rozhýbal sochy moai
Osobnost

Pavel Pavel – muž, který na Velikonočním ostrově rozhýbal sochy moai

Že se obřím kamenným sochám roztroušeným po na Velikonočním ostrově říká moai věděli do roku 1986 jen fandové zeměpisu, historie a dobrodruha Thora Heyerdahla. Právě na jeho pozvání se ten rok na ostrov v Tichomoří vydal inženýr a experimentální archeolog Pavel Pavel (* 11. března 1957 Strakonice) a 5. února jednu z mohutných soch rozhýbal.
Pavla Pavla od dětství lákaly záhady, a tak mu samozřejmě nemohly uniknout zvláštní sochy z Velikonočního ostrova. Největší stojící moai měří 9,8 metru, je tu ale i 21,8 metru vysoký kolos s hmotností 270 tun. Jak je domorodci dokázali přesunout z míst, kde je vyráběli tam, kde stojí dnes? Pan Pavel četl knížky norského mořeplavce a dobrodruha Thora Heyerdahla (1914–2002), vystudoval elektrotechnickou fakultu Vysoké školy strojní a elektrotechnické v Plzni a nakonec v roce 1982 s kamarády z průmyslovky vytvořil 4,5 m vysokou sochu z betonu. S tou pak začal podnikat první pokusy.

Když byly úspěšné, napsal dopis Heyerdahlovi. Ten se právě chystal vrátit na Velikonoční ostrov, odepsal a pozval pana Pavla, aby předvedl stěhování soch tak jako doma ve Strakonicích. Pro mladého muže se tak splnil dětský sen.

V únoru 1986 se čtyřmetrová moai vážící zhruba devět tun skutečně pohnula. Pavel Pavel se od té doby na Velikonoční ostrov pravidelně vrací, kromě toho rovněž založil firmu na manipulaci s těžkými břemeny. Dokázal například srovnat necelý 30 tun těžký Kadovský viklan, který vyvalili vandalové, na původní místo usadil i Čertův kámen u Babylonu, jesenický viklan na Rakovnicku nebo desetitunový viklan u Mirotic na Písecku. Sochám moai dokázal pan Pavel na hlavu vysadit klobouk či účes zvaný pukao z červené horniny a také dokázal přijít na to, jak zvednout sedmitunové kamenné překlady na pískovcové sloupy v megalitickém kruhovém památníku ve Stonehenge poblíž anglického města Salisbury; repliku jedné z bran můžete vidět ve Strakonicích.
 
 
Sedm nejpověstnějších českých viklanů

Sedm nejpověstnějších českých viklanů

Husova kazatelna, Čertův kámen nebo Tvarožník, tak se jmenují známé české viklany. A pak je tu celá řada dalších, často větších a mnohem známějších, které nemají jméno a prostě se jen tak viklají kdesi v lesích, případně se už doviklaly. Vypravte se s portálem Kudy z nudy k těm nejhezčím!

Naučná stezka Podskalí ve Strakonicích Příroda

Naučná stezka Podskalí ve Strakonicích

Stezka vás provede podél toku řeky Otavy a seznámí vás s okolní přírodou, geologickou stavbou krajiny, s historií Strakonic i významnými osobnostmi, které zde působily. Stezka je určena pěším návštěvníkům, měří cca 3,5 km a začíná na levém břehu Otavy.

Strakonice

Strakonice

Město, kde se zrodila pověst o Švandovi s očarovanými dudami, jehož dominantou je mohutný středověký hrad s věží Rumpál, a kde Velké náměstí zdobí domy roztodivných jmen s působivými malbami, například dům U Umrlčí hlavičky nebo půvabné Papežovy domky. Tak vypadá jedna z bran Šumavy, Strakonice.

Viklan u Jesenice na Rakovnicku Příroda

Viklan u Jesenice na Rakovnicku

Viklan nedaleko Jesenice u Rakovníka patří k největším viklanům v České republice. Vznikl při nerovnovážném zvětrávání žulové skály. Viklan naleznete mezi jesenickými rybníky – Velkým a Krtským. V současnosti okolo něj vede také naučná stezka Jesenicko.

Viklan Čertův kámen u Babylonu nedaleko Domažlic Příroda

Viklan Čertův kámen u Babylonu nedaleko Domažlic

U obce Babylon na Domažlicku se ve vzdálenosti asi 500 m od rybníka nachází viklan – Čertův kámen, jehož délka je 4 metry a výška 1,5 metru. Kámen bochníkovitého tvaru vzniknul zvětráváním a erozí žuly v Babylonské kotlině. U kamene roste vzrostlý exemplář douglasky tisolisté.