Jak název napovídá,
viklany jsou hříčky přírody – velké kameny, které jen malou plochou spočívají na podloží. Některé se dosud kývají, více je ovšem těch, které se někomu v minulosti podařilo zničit a už se dokývaly. Chovejme se k nim proto vlídně a laskavě, jsou to přírodní památky a budou na ně zvědaví i ti, co přijdou po nás.
Husova kazatelna a viklan u Krásné Hory
Pravým
rájem kamenů je Sedlčansko, kameny tu najdete doslova všude, a to včetně toho, který je považován za
největší viklan v Česku. Leží v lese kousek od silnice z
Petrovic do
Vysokého Chlumce, na
značené trase poblíž Žemličkovy Lhoty. Tvrdí se o něm, že vyzařuje zvláštní energii. Na tom není nic zvláštního, to se říká téměř o všech viklanech. Zdaleka ne o všech se ale říká, že z nich
kázal mistr Jan Hus. Západně od
Vysokého Chlumce, kousek od
Krásné Hory nad Vltavou, leží další, mnohem méně známý viklan, který dostal jméno
Vindiš. Z obce vás k němu dovede žlutá turistická značka. Je velmi fotogenický, ve vysokém lese je dobře vidět a skalního podloží se dotýká působivě malou plochou. Zvláštnost? Kdysi si ho všimli
místní kameníci a nejméně
polovinu z něj odštípali. Jeho rozměry jsou ovšem i tak impozantní!
Kadovský viklan
Další obří viklan objevíte na
jihovýchodním okraji obce Kadov u
Blatné. Má obvod 11 metrů, váží 29 tun a bohužel vedle turistů, umělců a přírodovědců přitahoval také pozornost vandalů. Tomu poslednímu se v roce 1893 viklan podařilo vyvalit z jeho lůžka a kámen pak sto let ležel bezmocně opodál. Zpět na původní místo jej dokázal vrátit na podzim 1983
Pavel Pavel ze Strakonic, který
dokázal rozhýbat sochy na Velikonočním ostrově. Kvůli vandalům se proces musel ještě dvakrát zopakovat, a tak se dnes už viklan neviklá. Kadovským došla trpělivost a
viklan zajistili dřevěnými klíny, aby nedošlo k úrazu.
Čertův kámen
Podobný osud jako kadovský viklan měl i
Čertův kámen u Babylonu – také ležel více než sto let mimo své ložisko a na místo jej rovněž vrátil Pavel Pavel. Pověst o čertovi, který na kameni kdysi polehával, znal už
spisovatel Jindřich Šimon Baar; schválně se přijďte podívat, zda na
kameni objevíte otisky kopyt, ocasu a rohaté hlavy. Viklan není těžké objevit, stačí přijet do
Babylonu u
Domažlic a nechat se vést
Čertovou naučnou stezkou. V létě si nezapomeňte vzít plavky, mají tu
skvělé koupaliště!
Viklan u Jesenice
Podobný osud měl
viklan u Jesenice na
Rakovnicku, který leží jihozápadně od obce mezi
Velkým a Krtským rybníkem na
naučné stezce Jesenicko. Také tady zapracovali vandalové, ztracenou rovnováhu mu v roce 2014 pomohl najít Pavel Pavel. Jesenický viklan
patří k největším viklanům v České republice. Vznikl při nerovnovážném zvětrávání žulové skály. Dostanete se k němu z Jesenice nebo z
Krtů, půjdete-li po
trase naučné stezky.
Viklan na vrcholcích Krkonoš
Viklany spíš objevujeme v lesích, ale
viklan Tvarožník – jméno dostal proto, že prý připomíná bochník tvarohu – leží na
hřebenech Krkonoš v nadmořské výšce 1 320 m východně od
Harrachova. Samozřejmě se ovšem neviklá celé seskupení obřích balvanů, ale jen
plochý kámen na vrcholku skaliska. Z
Tvarožníku jsou pěkné rozhledy do Polska – nedaleko na polském území vyniká výrazný vrchol Szrenica, kde končí lanovka (z roku 1928) ze Szklarske Poręby, dlouhá 3 km.
Viklan Trkal v České Kanadě
Putování po sedmi známých viklanech zakončíme v
České Kanadě na
vrchu Kníže, který najdete asi půl kilometru jihovýchodně od obce Suchdol u
Kunžaku. Pověsti viklany často spojovaly s řáděním čertů. V případě
obřího viklanu jménem Trkal sehrály roli ďáblů děti.
Školní výlet v roce 1910 prý rozkolébal kámen natolik, že se Trkal
vychýlil z přirozeného těžiště a navždy se zastavil. Dovede vás k němu odbočka z modré značky, která spojuje obec Suchdol a Mosty. Na povrchu balvanu objevíte
misky – prohlubně kulovitého či elipčitého tvaru, tzv. „čertovy lavory“ nebo také „věštecké misky“. Vznikly pravděpodobně v
důsledku eroze a bývají naplněné vodou. Pověsti spojují viklan s rejděním čertů a misky s „živou a mrtvou“ vodou.