ÚvodČeská nejOsobnostVáclav Smil – jeden z nejvýznamnějších světových myslitelů v oblasti dějin vývoje
Osobnost

Václav Smil – jeden z nejvýznamnějších světových myslitelů v oblasti dějin vývoje

Václav Smil (* 9. prosince 1943, Plzeň) je kanadský vědec českého původu, emeritní profesor University of Manitoba ve Winnipegu. Věnuje se historii technologického a ekonomického vývoje lidstva, energetice a ekologii. Ve všech svých pracích zdůrazňuje, že je nutné používat fakta, čísla a statistiky.
Václav Smil se narodil během druhé světové války v Plzni. V roce 1965 získal doktorát z přírodních věd na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Po emigraci v roce 1969 zamířil do Spojených států a posléze do Kanady.

Václav Smil se zabývá interdisciplinárním výzkumem v oblastech energetiky, životního prostředí a populačních změn, výroby potravin, historie technických inovací, hodnocení rizik a veřejné politiky. Na tato témata publikoval více než 40 knih a asi 500 prací. Je významným emeritním profesorem na University of Manitoba, členem Královské společnosti Kanady (Science Academy) a členem Řádu Kanady. Obdržel řadu vyznamenání, mimo jiné cenu Americké asociace pro rozvoj vědy za popularizaci vědy a techniky, časopis Foreign Policy jej v roce 2010 zařadil do žebříčku Top 100 Global Thinkers.

Myšlenky a názory profesora Smila ctí přední světové osobnosti, například Mark Zukerberg nebo zakladatel Microsoftu Bill Gates. Ten prý na nové Smilovy knihy čeká stejně, jako jiní čekají na nový díl Hvězdných válek, a považuje jej za jednoho z nejinspirativnějších a nejzajímavějších intelektuálů současnosti. V Česku Smila doporučuje třeba Ivo Lukačovič, zakladatel internetových portálů Seznam.cz a Mapy.cz.

Václav Smil je autorem několika desítek knih, první byla do češtiny přeložena až v roce 2017 (Globální katastrofy a trendy). V roce 2023 v Kostelci nad Orlicí poprvé veřejně přednášel v Česku, a to na konferenci platformy AlterEko a poté v pražském Cevro Institutu. Pří té příležitosti převzal rovněž vyznamenání na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.
 

Vybrané publikace Václava Smila

Čísla nelžou: 71 věcí, které potřebujete vědět o světě. „Neexistuje žádný autor, na jehož knihy se těším víc než Václava Smila,“ říká Bill Gates. Kniha poslouží jako základní průvodce k pochopení toho, jak čísla odhalují skutečný stav našeho světa. 71 tematických kapitol přináší kromě nových informací a fascinujících příkladů z energetiky, dopravy či ekologie také odpovědi na otázky typu: Proč elektrická auta zatím nejsou šetrná k životnímu prostředí? Proč je těžké předpovědět, jak zlá bude probíhající pandemie? A jak lidstvo a vynálezy moderního světa ovlivňují život na naší planetě?

Jak svět doopravdy funguje. Lidstvo ještě nikdy ve své historii nemělo tolik informací, přesto si jen málokdo uvědomuje, jak svět ve skutečnosti funguje. Václav Smil se zabývá sedmi základními principy moderní společnosti, počínaje energiemi přes globalizaci až po výzvy čekající v budoucnosti.

Globální katastrofy a trendy. Interdisciplinární pohled Václava Smila na globální katastrofy a trendy, které může přinést příštích padesát let. Analyzuje škálu enviromentálních, ekonomických, demografických i politických faktorů, které nám umožní pochopit souvislosti, a v dlouhodobé perspektivě mohou zvrátit negativní trendy a minimalizovat rizika katastrof.

Jak se vyrábí dnešní svět: Materiály a dematerializace. Jaké úrovně ještě dosáhne spotřeba materiálů, kterou zvyšují bohaté společnosti? Ani nejefektivnější výrobní procesy a nejdokonalejší způsoby recyklace nemusí stačit k tomu, aby se zmenšila poptávka po materiálech, způsobená populačním růstem a zvyšující se životní úrovní. Kolik nás tato závislost bude stát?
Knihovna Ústeckého kraje Kultura

Knihovna Ústeckého kraje

Knihovna Ústeckého kraje několikrát měnila svůj název. Kromě půjčování knih pořádá řadu zajímavých akcí.

Vědecká knihovna v Olomouci Kultura

Vědecká knihovna v Olomouci

Vědecká knihovna v Olomouci patří mezi univerzální veřejně přístupné odborné knihovny s univerzálním knihovním fondem doplněným specializovanými fondy. Je druhou nejstarší a třetí největší knihovnou svého druhu v České republice.

Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě Kultura

Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě

Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě sídlí v budově Nové radnice v Ostravě, kde je také poskytována převážná část služeb uživatelům. Knihovna v roce 2021 oslavila výročí 70 let od svého založení.

Seznamte se: 28. září má svátek Václav

Seznamte se: 28. září má svátek Václav

Svatováclavské posvícení, slavnosti, vinobraní, trhy, a dokonce i běh nebo výlet na motorkách: to jsou akce připomínající 28. září jako Den české státnosti a svátek sv. Václava, českého knížete a patrona Čech a Moravy. Všem Václavům, Vaškům, Vašíkům, Vašíčkům, Vášům, Vencům, Venoušům, Venouškům, Vénům, Vendům, Vácům či Vackům přejeme k jejich svátku všechno nejlepší!

Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích Kultura

Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích

První zmínky o veřejné knihovně se datují již do 30. let 19. století. Založili ji posluchači filozofického institutu v roce 1834 a působila až do roku 1870. V roce 1885 byla zahájena činnost knihovny v budově Besedy v ul. Na Sadech. Jako student zde vypomáhal básník Fráňa Šrámek.

Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové Kultura

Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové

Budova studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové se pyšní titulem Stavba roku. Dnešní Studijní a vědecká knihovna byla založena v roce 1949, ale její prvopočátky lze spojovat se vznikem Městského průmyslového muzea v Hradci Králové v roce 1896.

Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje Kultura

Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje

Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje byla založena již v roce 1950. Svůj nynější název nese od roku 2001. Shromažďuje přes dva miliony knih.

Krajská vědecká knihovna v Liberci Památky

Krajská vědecká knihovna v Liberci

Současná moderní budova knihovny vznikla koncem roku 2000 a byla oceněna několika cenami. Stojí na místě staré synagogy, kterou vypálili nacisté v roce 1938. Architektem celé budovy je Radim Kousal z libereckého ateliéru SIAL. Knihovna v Liberci má bohaté fondy literatury české, německé a židovské.

Karlova univerzita – první vysoké učení na sever od Alp a na východ od Paříže

Karlova univerzita – první vysoké učení na sever od Alp a na východ od Paříže

První vysoké učení na sever od Alp a na východ od Paříže založil český král a římský císař Karel IV. roku 1348. Patří tak k nejstarším evropským univerzitám. U zrodu Univerzity Karlovy stály čtyři fakulty – teologická, svobodných umění, právnická a medicínská.