Větévka nejstarší suchozemské rostliny uvízla v sopečném popelu před 432 miliony lety. Nejstarší známá suchozemská cévnatá rostlina
Cooksonia barrandei dokazuje, že tehdejší suchozemská flóra už byla schopna produkovat kyslík a musela proto být zelená. Kuriozní je i svým dvojitým objevem. Zkamenělinu původně našel ve skalách u
Loděnice v oblasti
Český kras – Křivoklátsko věhlasný
francouzský paleontolog Joachim Barrande. Po jeho smrti se sbírky dostaly do
Národního muzea v Praze. Exponátu ale nikdo nevěnoval velkou pozornost, byl označen jako
fosilní řasa nejasného zařazení a uložen ve sklepním depozitáři. K vědcům se
cooksonia barrandei dostala v roce 2011, kdy paleontologové před rekonstrukcí
historické budovy muzea stěhovali sbírkové předměty do
depozitářů v Horních Počernicích. Při jejich třídění
paleontolog Vojtěch Turek v domnělé řase rozeznal
suchozemskou fosilní rostlinu a předal fosilii k dalšímu zpracování kolegům specialistům. Ti se vydali na Barrandem označené místo nálezu, takzvané
Barrandovy jámy u Loděnic, a našli množství dalších cooksonií. Žádná ale nedosahovala kvality Barrandova nálezu. Ze svrchního siluru Barrandienu byly popsány ještě
Cooksonia bohemica a
Cooksonia hemisphaerica. Všechny však byly menší než Cooksonia barrandei.
Příběh s sebou nese důležité poselství: je třeba uchovávat i exempláře, kterým dnes nerozumíme, protože i dlouhý čas čekání na pokrok ve vědeckém výzkumu pak může zásadně obohatit naše poznání. Podle vědců je objev zajímavý nejen kvůli svému stáří, ale i své velikosti. Dosud známé nejstarší rostlinné zbytky měřily jen několik milimetrů, a ani další nálezy z prvohorního siluru z
Velké Británie nebo
Brazílie nepřesahovaly 2,5 centimetru. Jak uvedlo Národní muzeum, předpokládalo se, že tak malá rostlina v sobě nemohla mít pletiva podpůrná, vodivá, a ještě k tomu fotosyntetická. Český nález, který má zhruba šest centimetrů, tuto teorii vyvrací. Velikost stonku nově popsaného exempláře jednoznačně potvrzuje, že cooksonia rozhodně měla dostatek objemu k tomu, aby dokázala zajistit základní funkce cévnaté rostliny včetně fotosyntézy, rozvodu vody a živin a byla tak schopna samostatné existence. Dnes je znovu nalezená zkamenělina vystavena ve
stálé expozici Národního muzea v Praze.