ÚvodČeská nejPrůmyslStrojní přádelna ve Verneřicích – nejstarší strojní přádelna v České republice
Průmysl

Strojní přádelna ve Verneřicích – nejstarší strojní přádelna v České republice

První strojní přádelna byla postavena v roce 1797 ve Verneřicích 8 km jižně od Benešova nad Ploučnicí, v nejjižnější obci děčínského okresu. Roku 1770 tu proslulý podnikatel J. J. Leitenberger založil jednu z prvních manufaktur na potiskování kartounových tkanin v roce 1797 pak přádelnu.
Ve Verneřicích postavil, roku 1797, Johann Leitenberger první strojní přádelnu bavlny v České republice. Narodil se roku 1730 v severočeském Levíně. Barvířskému řemeslu se vyučil u otce a v letech 1750 až 1754 provandroval jako tovaryš celou habsburskou monarchii i sousední Německo. Po cestě se seznámil s novými metodami barvení látek i potiskování kartounu (hrubé bavlněné tkaniny), proto se po návratu do vlasti začal připravovat na vlastní podnikání. Nějaký čas se sice živil jako mydlář, roku 1759 se ale oženil s dcerou barvířského mistra Franze Reitländera z Verneřic a k oblíbené práci se znovu vrátil.

Když roku 1764 celou tchánovu dílnu převzal, využil zkušeností z ciziny a od primitivního „modrobarvířství“ přešel k modernímu modrotisku. Roku 1770 vybudoval ve Verneřicích velkou kartounku, kterou brzy rozšířil také o vlastní přádelnu bavlny. Do roku 1786 k nim připojil ještě bělidlo, druhou barvírnu a druhou kartounku, kterou vybudoval v severočeských Zákupech. Roku 1793 zakoupil Leitenberger také skomírající textilní manufakturu hraběte Bolzy v Josefově Dole u Kosmonos. Na Mladoboleslavsku se ale nechtěl angažovat, proto její vedení hned v následujícím roce svěřil synu Franzovi, který se předtím úspěšně podílel na řízení podniku v Zákupech. Po Franzově smrti roku 1825 získali firmu synové Friedrich, Franz a dcera Johanna. Vůdčí osobností se stal nejstarší Friedrich, který po otci zdědil podnikatelské nadání. Vybavení továrny postupně modernizoval a do roku 1852 soustředil téměř všechny výrobní provozy v Josefově Dole, kde jako první v habsburské monarchii instaloval stroj na čtyřbarevný tisk.

V modernizaci pokračoval i Friedrichův syn Friedrich Franz Josef Leitenberger, který vedení podniku převzal roku 1858. Zvětšil například počet parních kotlů, zakoupil další tiskací stroje a vedle továrny vybudoval i vlastní plynárnu. Díky značným investicím do podniku nadále stoupala i výrobní kapacita. Na špičkových tiskařských strojích bylo roku 1860 vyrobeno přes 13 milionů metrů látek, a za dalších dvacet let dokonce ještě o čtyři miliony víc. Továrna zaměstnávala koncem 19. století již přes dva tisíce pracovníků a byla největší svého druhu v Čechách i ve střední Evropě. Roku 1899 se vedení společnosti ujal syn Friedricha Franze Josefa Leitenbergera, kterému se však staly osudným automobilové závody – roku 1904 bohužel přišel o život.

Přes několikeré zastavení výroby se firma udržela až do roku 1946, kdy byla znárodněna a zařazena do národního podniku Tiba.
31. 8.2. 11.
Pojď blíž

Pojď blíž

Úštěk, Ústecký kraj
19. 10.20. 10.
Podzim na vesnici

Podzim na vesnici

Zubrnice, Ústecký kraj
21. 4.28. 10.
Záplaty, sváry a jiné opravy

Záplaty, sváry a jiné opravy

Zubrnice, Ústecký kraj
14. 12.15. 12.
Vánoce ve skanzenu Zubrnice 2024

Vánoce ve skanzenu Zubrnice 2024

Ústí nad Labem, Ústecký kraj
28. 10.
Den českých řemesel v Úštěku

Den českých řemesel v Úštěku

Úštěk, Ústecký kraj
25. 10.
Na zámku straší – zámek Benešov nad Ploučnicí

Na zámku straší – zámek Benešov nad Ploučnicí

Benešov nad Ploučnicí, Ústecký kraj
28. 3.30. 10.
500 let Horního zámku v Benešově nad Ploučnicí

500 let Horního zámku v Benešově nad Ploučnicí

Benešov nad Ploučnicí, Ústecký kraj