V
Novohradském podhůří leží obec
Horní Dvořiště, založená jako pohraniční osada pány z Rožmberka. Ti dali jejím občanům privilegium pořádat trhy a dovolili jim vařit bílé a ječné pivo. V 18. století se zde rozšířila činnost soukeníků, krejčích, mlynářů, pekařů, kameníků a zedníků.
Hrabě Ferdinand Buquoy zde zřídil již roku
1674 mýto a stanovil poplatky za různé zboží, které kupci převáželi.
Významnou událostí, která ovlivnila život v Horním Dvořiští, byla
stavba Dráhy císařivny Alžběty z roku 1872. Koleje se sice městečku vyhnuly, ale v Českém Heršlágu, necelý kilometr jihovýchodně, byla zřízena
železniční stanice, která se po roce
1918 změnila na
velké nádraží s celnicí. Po roce
1938 bylo Horní Dvořiště na území
Německé říše, po osvobození americkou armádou v květnu 1945 bylo
vráceno Československu a většina obyvatel německé národnosti se musela vystěhovat za hranice. Městečko sice bylo dosídleno, avšak kvůli různým omezením, která vyplývala z přítomnosti
Pohraniční stráže, jeho rozvoj stagnoval.
Dnes městečko leží na železniční trati
České Budějovice – Linz, na hranicích přírodního parku Vyšebrodsko. V současné době zde žije
475 obyvatel.