Kvilda

Nejvýše položené obci v Česku (1 065 m) daly jméno typické šumavské pláně, německy zvané gefilde. V jejich středu a zároveň na trase kašperskohorské větve solné Zlaté stezky kdysi vznikly dvě obce, Kvilda a Horská Kvilda. Zná je každý, kdo někdy navštívil prameny Vltavy nebo Jezerní slať.

Oblíbené v obci

Co musíte vidět na Šumavě

Rázovitá šumavská stavení rozesetá po pláních, penziony, cukrárny, restaurace a svah s lyžařskými vleky, to je první dojem z Kvildy. Všechno důležité se soustředilo na křižovatce uprostřed obce: informační středisko národního parku Šumava, muzeum mapující historii obou Kvild a zaniklých obcí v okolí i novogotický kostel sv. Štěpána s průčelím krytým šindelem. Vzorem pro něj byl dnes již neexistující kostel sv. Jana Křtitele na Knížecích Pláních, jeden z oblíbených výletních cílů v okolí.
 

Prameny Vltavy a Bučina

Při výletu na Kvildu nesmíte vynechat hlavní turistický magnet, jímž je pramen Vltavy na východním svahu Černé hory. Po okolí se rozhlédněte z vyhlídky nad prameny. Zpět se můžete vracet kolem Ptačí nádrže a přes Filipovu Huť, anebo přes Bučinu, která s nadmořskou výškou 1 162 m držela titul nejvýše položené osady v Čechách až do druhé světové války. Okolí Bučiny a Knížecích Plání je považováno za jednu z nejkrásnějších a nejodlehlejších partií Šumavy, bývají odtud vidět vrcholky Alp.
 

Jezerní slať a výlety po šumavských pláních

Fenoménem Šumavy jsou slatě. K nejhezčím a také nejlépe přístupným patří Jezerní slať přibližně v polovině cesty mezi Kvildou a Horskou Kvildou, do nitra rašeliniště vede stezka doplněná vyhlídkovou věží. Na Horské Kvildě se zastavte u sochy pověstného šumavského siláka Rankl-Seppa, jednoho z hrdinů Klostermannova románu V ráji šumavském. Z Horské Kvildy vedou značené cesty k Antýglu a do Povydří, na Zhůří, Zlatou Studnu i na Zadov, v zimě tu najdete hustou síť upravených běžeckých stop.