Panenské Břežany: vesnice patřila pannám
Břežanům se začalo říkat Panenské podle jejich majitelek: v první písemné zmínce z roku 1233 vesnice patřila
ženskému benediktinskému klášteru sv. Jiří na
Pražském hradě. Stojí tu dva zámky,
empírový a veřejnosti nepřístupný dolní zámek a barokní
horní zámek s
kaplí sv. Anny, postavené podle projektu
Jana Blažeje Santiniho.
Oblastní muzeum Praha-východ v zámku zřídilo
Památník národního útlaku a odboje a moderní interaktivní expozici Zločin a trest.
Oceněná muzejní expozice
Hrůzy německé okupace českých zemí, osobní hrdinství příslušníků domácího i zahraničního odboje i potrestání válečných zločinců a kolaborantů připomíná
expozice v dolním zámku, oceněná v
Národní soutěži muzeí Gloria musaealis. Proč sídlí právě v Panenských Břežanech? Důvodem je temná minulost obou šlechtických sídel: dolní zámek, někdejší sídlo židovské rodiny Bloch-Bauerových, za druhé světové války obýval Reinhard Heydrich, horní zámek si vybral jako své sídlo nacistický pohlavár Karl Hermann Frank.
Atentát a hrdinové heydrichiády
Když se
27. května 1942 vydal Reinhard Heydrich z
Panenských Břežan do
Prahy, netušil, že je to jeho poslední cesta: v zatáčce dnešní Zenklovy ulice do ulice V Holešovičkách v
Libni na něj byl proveden
atentát. Do zámku se už nevrátil, zemřel 4. června 1942.
Kostel sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze, kde se
Adolf Opálka, Jozef Gabčík, Jan Kubiš, Josef Valčík, Josef Bublík, Jan Hrubý a
Jaroslav Švarc po atentátu skrývali a 18. června 1942 zemřeli, se proměnil v
Národní památník hrdinů heydrichiády.