Výlet začíná ve
Staré Knížecí Huti, někdejší sklářské osadě, jedné z mála v
Českém lese, které přečkaly období poválečného odsunu původních obyvatel a existenci hraničního pásma. Malý pomníček připomíná
oběti pochodu smrti, které tu byly roku 1945 pochovány do společného hrobu. V nedaleké
Lesné stojí větší pomník, ostatky byly převezeny do mohyly v
Tachově.
Z Knížecí Hutě vede cesta do lesů dál na západ, vy se nechte vést trasou cyklostezky 2138. Na
rozcestí Pod Červeným vrchem odbočte směrem ke starému hraničnímu přechodu
Zahájí.
Zahájí: zámek ztracený v lesích
Původně Grünwald, později Waldheim, česky
Zahájí, byla malá obec se sklárnami, mlýnem, pivovarem a také kuriózní hospodou, jejímž výčepem prý procházela státní hranice. Traduje se, že
uprostřed místnosti trůnil starý hraniční kámen a z jedné strany výčepního pultu se čepovalo bavorské, z druhé strany české pivo. Nad vesnicí si Lobkovicové postavili malý barokní
zámeček, který v letech 1827–1829 zrekonstruoval Arnošt Malovec. Krátce poté zámeček vyhořel; podle pověsti jej
z pomsty zapálili tři bratři, které předtím majitel panství krutě potrestal. Ve starých průvodcích se dají najít zmínky o zbytcích budovy, kašny a zahradního schodiště, dnes je tu však už jen nevelká
zřícenina se zbytky okrouhlé bašty a sklepením, kamenné sloupy a desky připomínají místo, kde stávala
pohřební kaple rodu Malovců. Samotnou vesnici potkal po druhé světové válce stejný osud jako řadu jiných osad v okolí: jako součást hraničního pásma byly domy v obci i okolí srovnány se zemí.
Kolem Stoupy k Havranu a na Goldbach
Od Zahájí se vraťte na
rozcestí Pod Červeným vrchem a dál pokračujte po cyklostezce 2238. Cestou vás čeká pietně laděné odpočívadlo, věnované zaniklým obcím
Českého lesa a
Tachovska. V okolí se rozkládala
ves Stoupa, zvaná též Starý Pocher. Už na začátku 18. století tu bývala stoupa na drcení křemene pro Starou Knížecí Huť, po zániku skláren proměněná na hospodu. Stoupa zanikla roku 1952 a na jejím území vznikla rota Pohraniční stráže.
Z
rozcestí U altánku můžete pokračovat po cyklotrase směrem k celoročně volně přístupné
rozhledně Havran, pokud ale dáváte přednost asfaltové silnici a většímu pohodlí, dojeďte po červené až na
Zlatý Potok a k Havranu se vydejte z opačné strany.
Goldbach neboli
zaniklá osada Zlatý Potok je dalším legendárním místem
Českého lesa. V době největší slávy tu žilo bezmála
300 lidí a až do roku 1894 fungovala sklárna. Za první republiky sice počet stálých obyvatel klesl pod stovku, ale díky poloze uprostřed krásné krajiny se Goldbach stal oblíbeným letoviskem. Zdálo se, že definitivní tečkou za jeho historií bylo
zřízení hraničního pásma, ale místo pusté desítky let se po pádu železné opony probudilo k novému životu. Dnes tu stojí lyžařská
chata a okolí křižují
cyklistické,
pěší i běžkařské trasy, vyhledávané turisty a sportovci z Čech i Německa. Oblíbené jsou především
udržované běžkařské tratě, které Zlatý Potok propojují s
areálem Silberhütte na německé straně, funguje zde také
chata Ski klubu.
Přes Ostrůvek zpět do Staré Knížecí Hutě
Závěrečným úsekem vás provede cyklotrasa 2171, provázená zelenou turistickou značkou. Milovníci starých hradů si mohou udělat krátkou odbočku ke zřícenině
hrádku Šelmberk (pozor, nespleťte si jej s mnohem známějším
Šelmberkem u
Malé Vožice, Šelmberk na
Tachovsku zanikl už ve středověku). Nedaleko odtud objevíte
Ostrůvek, nyní doslova ostrůvek civilizace uprostřed divočiny, s
loveckým zámečkem, dřevěnou kaplí, hájovnou a několika dalšími stavbami, které si v 19. století nechali postavit Windischgrätzové. Za vidění stojí i parkově
upravená krajina s několika rybníčky, zbytky sklárny se nedochovaly.
Z Ostrůvku se nechte vést cyklotrasou 2175 k jihu až na rozcestí u
bývalé hájovny Rande-vous, kde se připojíte k silnici od Lesné a po cyklotrase 2138 se vraťte do Staré Knížecí Hutě.
Co objevíte cestou?
Okolím Staré Knížecí Hutě vás provede zhruba 6,5 km dlouhá
naučná stezka Historie sklářství s dvanácti zastávkami; částečně po ní vede i trasa výletu. Početné sklářské hutě a s nimi spojené vsi a obce, které tu vznikaly od 17. století, připomíná
Huťský rybník, který napájel vodou sklárny v okolí. U něj stávala
osada Nová Knížecí Huť s oblíbenou sklářskou krčmou.
Hlavním lákadlem naučné stezky jsou
zbytky Arnoštovy leštírny, nedávno objevené jediné průmyslové leštírny skla u nás. Byla pojmenovaná po majiteli panství Arnoštovi Malovcovi a pod jednoduchým zastřešeným altánem můžete vidět unikátně zachovalý rotační stroj s velkým litinovým setrvačníkem. Jak fungoval? Tabule skla, které prošly brusírnami, sice byly hladké, ale zcela neprůhledné. V leštírnách se proto přisádrovaly na spodní kamennou desku a další železnou deskou potaženou filcem se krouživým pohybem postupně leštily. K leštění se používala červená brusná pasta, podle potřeby ředěná vodou, zvaná potte. Ta má na svědomí dodnes rudě zbarvenou hlínu v okolí.
Šelmberk zvaný též
Starý zámek není jen hrad, ale také
přírodní památka. Zvláštní seskupení balvanů s převisy a puklinami leckomu připomíná zbytky kamenného obydlí obrů. O hrádku se toho ví pramálo, možná šlo jen o roubenou stavbu na vrcholku skalního bloku.