![](/getmedia/a43f6428-e51e-40ca-92d4-c6760145976e/Prihrazske-skaly.jpg.aspx?width=300&height=225)
Výlet do
Příhrazských skal je nejlepší začít z parkoviště v obci Dneboh ležící pod Drábskými světničkami nebo od restaurace v nedaleké vesnici Olšina. Na okraji plošiny skalního masivu u čedičového vrchu Mužský se vypíná bývalá skalní pevnost
Drábské světničky, která patří mezi nejvyhledávanější místa Českého ráje, a to především kvůli dalekému výhledu do okolní krajiny. Dodnes se dochovaly zbytky
osmnácti světniček, které byly zcela nebo částečně
vytesány do pískovce a sloužily především jako zásobárny. Skvělá poloha a mistrovské využití skalních útvarů, tvořících podstatnou část opevnění, zaručovala Drábským světničkám dlouhá léta nedobytnost. Model Drábských světniček lze spatřit v muzeu v nedalekém Mnichově Hradišti.
![](/getmedia/f994c7df-85ed-4d04-a720-5c0cbf372075/071-srovnavaci-oprachovske1-shutterstock-1489101962.jpg.aspx?width=300&height=200)
Severozápadně od Jičína u obce Prachov najdete nejznámější
skalní město –
Prachovské skály, které patří k nejdříve navštěvovanou oblast Českého ráje v jeho historii. Silně rozčleněná plošina vznikla z usazenin pískovců a opuk v druhohorách.
Velký okruh vás seznámí s velkým množstvím zajímavých míst Prachovských skal a je nejatraktivnější a nejzajímavější cestou skalními masívy. Pro méně náročnou prohlídku skal vám poslouží kratší
Malý okruh (asi 1,5 km dlouhý), který vede nádherným prostředím
Císařské chodby a najdete zde několik vyhlídek. Nejkrásnější rozhled poskytuje vyhlídka Máj.
![](/getmedia/ec59f505-4884-495e-8d2d-510fb249d159/GOT-hruboskalsko.jpg.aspx?width=300&height=198)
Mezi hradem
Valdštejn a zámkem Hrubá Skála nedaleko Turnova v Českém ráji se nachází oblast zvaná jako
Hruboskalské skalní město. Pověstmi opředené skalní město nabízí nevšední zážitky pro horolezce i laiky na více než 400 věžích, jejichž nejvyšší dosahuje až do výše 50 metrů. Hruboskalsko je rozděleno do 3 hlavních oblastí:
Dračí skály a Zámecká rokle;
Kapelník;
Maják a Údolíčka. Po vrcholové cestě vede
Zlatá stezka Českého ráje s řadou vyhlídkových míst, jako je Mariánská vyhlídka, vyhlídka Na Kapelu, vyhlídka U Lvíčka, rozhledna Hlavatice.
![](/getmedia/00646ba8-8afd-47c9-990d-864f7fcfd7d6/127-kopicuv-statek.jpg.aspx?width=300&height=199)
Nedaleko Hrubé skály najdete nenápadné údolíčko u
Kopicova statku. Jeho návštěva okouzlí stejně děti i dospělé. Do skal jsou tu pod širým nebem vytesány
postavy z českých dějin, výjevy z církevních bájí a pověstí
, doplněné verši. Prvními sochami, které zde místní sochař-samouk Vojtěch Kopic začal roku 1939 tesat byli sv. Václav a prezident Masaryk. Mimo postav zde objevíte také
zvířata (např. lva se skleněnýma očima) nebo postavy z českých legend (kněžna Libuše, Horymír se Šemíkem...).
![](/getmedia/32850100-41d6-4e11-8b05-2160cfcacd86/besedice-shutterstock-692042623.jpg.aspx?width=300&height=225)
Jeden z
nejromantičtějších skalních labyrintů leží nad levým břehem Jizery poblíž obce Besedice. Skalami vede okružní trasa, která která vás seznámí s nejvýznamnějšími místy této oblasti – s bludišti
Kalich a Chléviště. V seskupení U Kalicha uprostřed pěti skalních roklí se skrývá protestantský oltář s
vytesaným
kalichem a letopočtem 1634. Místo bývalo útočištěm nekatolíků v dobách protireformace, ale skýtalo azyl i v dalších nebezpečných dobách.
![](/getmedia/912cde6d-0ec4-4c5c-9499-c9212d053b51/klokocske-skaly.png.aspx?width=300&height=195)
Jižně od Malé Skály se rozkládá přírodní rezervace
Klokočské skály. Skalní město se skládá ze dvou částí, Betlémských skal se sloními hřbety a Klokočských skal s jeskyní
Postojna a Klokočskými průchody. J
eskyně Postojna v Zeleném dole je největší pseudokrasovou jeskyní v Českém ráji a patří k volně přístupným. K jejímu zkoumíná si nezapomeňte doma čelovku.
Betlémské skály se rozkládají na okraji plošiny mezi řekou Jizerou a Klokočským potokem. Mezi nejznámější místa těchto skal patří útvar zvaný Trojnožka či Děravec.
![](/getmedia/230fd42e-e48b-4c4f-8717-961e8fdbef3a/Suche-skaly.jpg.aspx?width=300&height=204)
Atraktivní skalní hřeben
Suchých skal z pevného pískovce vyčnívá vysoko nad les a zdálky tak připomíná varhany nebo dračí hřbet. Vytváří charakteristickou siluetu krajiny Maloskalska. Jedná se o unikátní geomorfologickou lokalitu, která u nás nemá obdoby. Suché skály jsou oblíbeným horolezeckým terénem. Člení se zhruba na 20 věží – Hlavní, Sokolí, a další. V roce 1965 byly Suché skály vyhlášeny národní přírodní památkou. Nejhezčí pohled na Suché skály – české Dolomity se naskýtá z vyhlídky pod Sokolem nebo z vesnice Líšný.