Nové Hrady jsou malebné a velmi přehledně uspořádané město – na čtvercovém náměstí stojí
radnice a
bývalá buquoyská rezidence, přeměněná na
wellness hotel, ulička z jihozápadního rohu vás kolem
historické kovárny a
kavárny Kousek dovede ke
gotickému hradu. A hlavně pod hradním kopcem se otevírá pomyslná i skutečná brána do ráje na zemi – do
Terčina údolí.
Park pro hraběnku
Hrad v Nových Hradech za sebou má pestřejší osudy než většina jiných památek, byl několikrát dobyt a vypálen, ale zažil i zemětřesení a výbuch skladiště střelného prachu, který rozmetal na kusy jednu z věží a zabil několik lidí. Posledních tři sta let patřil
Buqouyům, šlechtickému rodu původem z Francie, kteří jej upravili na sídlo hraběcí lesní správy, úřednické byty a archiv. Zajímat nás bude zejména
Jan Nepomuk Buquoy (1741–1803), který mimo jiné založil
poutní kostel Panny Marie Dobré Rady v dnešním
Pohoří na Šumavě a pro svou manželku Terezii začal u říčky Stropnice pod Novými Hrady budovat nádherný park. Dnes jej známe jako
přírodní park Tereziino údolí, lidově nazývaný Terčino údolí, mimořádný příklad rané krajinářské tvorby. Od hradu vás sem dovede červená turistická značka.
Kdysi a nyní
Zapněte fantazii na plné obrátky, bude se vám hodit.
Park pro hraběnku Terezii a Terčino údolí dnes, to jsou
dva velmi odlišné světy a těžko říct, který je hezčí. I když do „Krásného údolí“, jak je označeno na nejstarším dochovaném plánu z roku 1770, byste se podíval jedině jako šlechtici nebo sloužící,
veřejnost tu rozhodně vítána nebyla. Kdybyste ovšem měli to štěstí, co byste tu tehdy mohli vidět? Rozsáhlé parkově upravené plochy,
záplavy květin a půvabné drobné stavby od zámečků a letohrádků přes empírové Václavovy lázně až po Švýcarský dům, hamr a Modrý dům. Postupně přibývaly další krajinářské prvky, například vyhlídky, altány a umělý
vodopád napájený náhonem ze Stropnice.
Co objevíte v Terčině údolí dnes? Většina staveb i zahrad zanikla beze stopy, ale přes řeku Stropnici dodnes vede
šest bíle natřených můstků a podél cest lákají k odpočinku spousty romantických, rovněž bíle natřených a velmi pohodlných laviček – jako kdybyste se vrátili do 19. století. Kousek od vstupu do parku si prohlédnete
restauraci a penzion Hamr, o kousek dál stojí další
penzion s restaurací Tereziiny lázničky – to jsou bývalé lázně, které hraběnka pojmenovala na památku svého otce Václava Paara.
Bosé nohy v trávě
Na louce za řekou objevíte něco, co tu Terezie rozhodně neměla: vznikla tu
stezka zdraví pro chůzi naboso s chodníčky vysypanými štěpkou, kamínky či šiškami, vedoucí po kmenech stromů a dokonce i potokem. O kousek dál za dalším bílým můstkem stojí
Modrý dům, respektive zbytky jeho obvodových zdí; zbytek si ukrojily povodně a zub času.
Když projdete kolem Modrého domu do úzkého údolí, objevíte místo, které vyhledávají zejména milovníci technických památek:
umělý vodopád.
Buqoyové jej vybudovali v roce 1817 a do koryta Stropnice nechali navézt množství kamenů, aby vodní tok opravdu
působil dojmem horské bystřiny. Povedlo se jim to dokonale, vodu k 10,5 metru vysokému vodopádu přivádí 750 metrů dlouhý náhon. Po romantických stavbách v okolí, mostech nad vodopádem a vyhlídkách se sice nedochovalo vůbec nic, ale s trochou fantazie si jistě dokážete představit ledacos.
Poklad na konci cesty
Terčino údolí křižuje
několik naučných stezek a trasu tak můžete volit podle své chuti, co se délky i náročnosti týče. Zvlášť na konci údolí se ale můžete v přírodě trochu ztrácet, a tak se raději vyzbrojte pořádnou mapou a navigací.
Na samém konci údolí vás pak čeká jeden historický poklad – hrad, přesněji řečeno
gotická zemanská tvrz Cuknštejn, která patří k nejzachovalejším svého druhu v
jižních Čechách. Znáte ho i z filmů a televize, natáčela se tu například pohádka
Královský slib nebo film
Ať žijí rytíři!