Dům jako stroj na bydlení
Výchozím místem našeho výletu
Brnem je první památka moderní architektury České republiky na seznamu UNESCO, kterou je
funkcionalistická vila Tugendhat. Vynikající ukázka práce německého
architekta Ludwiga Miese van der Rohe dodnes budí respekt svým odvážným architektonickým a technickým řešením.
Vila byla v roce 1930 jedním z prvních pokusů o "dům jako stroj na bydlení" – krásné je na ní tedy to, jak
promyšleně slouží svému účelu, nikoliv bezúčelné ozdůbky a okázalé dekorace.
V obytném prostoru obeskleného prostředního patra nenajdete zeď.
Obývák, jídelna, knihovna a pracovna tvoří jeden prostor s rozlohou dvou set osmdesáti metrů čtverečních. To je půldruhého tenisového hřiště, ve kterém jednotlivé části oddělují jen legendární
onyxová stěna, závěs a ebenový paraván. Proslulá onyxová stěna v obývacím prostoru je tak tenká, že při soumraku propouští sluneční paprsky a
vypadá, jako by uvnitř hořela. Dvě okna v proskleném obvodovém plášti sahají od stropu až k podlaze a díky elektrickému ovládání je lze plně otevřít do zahrady. Pokud patříte k milovníkům techniky, určitě vás bude zajímat
třetí prohlídkový okruh, který se věnuje právě
technickému zázemí vily, která měla ve své době strojovnu vzduchotechniky, kotelnu, strojovna pro elektrické spouštění oken, prádelnu, fotokomoru i
trezor na kožichy. Na prohlídku ovšem doporučujeme objednání předem, protože o prohlídku je opravdu velký zájem.
Modernistický Jurkovič
Jakmile si "Tugendhatku" prohlédnete, můžete se vydat za další architektonickou lahůdkou, k
Jurkovičově vile. Stavba z roku 1906 patří k
vrcholným příkladům modernistické architektury inspirované britskou a vídeňskou tvorbou s prvky lidového umění. Návštěvníci si zde mohou vychutnat neobyčejnou atmosféru domu a ve
stálé expozici se seznámit s tvorbou Dušana Jurkoviče.
V přízemí se nachází
hala a přijímací místnost, dále pak
ložnice, dětský pokoj, koupelna, kuchyň a
pokoj služky. Do prvního patra si Jurkovič umístil pracovnu a z ochozu haly byl rovněž přístupný pokoj pro hosty. Ve sklepě byl byt domovníka. Hlavním stavebním materiálem vily a jejich vnitřních prostor byl
kámen, dřevo a korek. Vila je zrekonstruovaná a od roku 2011 opět přístupná veřejnosti. Pro jistotu také doporučujeme objednání prohlídky předem.
Vila rodiny Stiassni
Následujícím brněnským skvostem na vaší procházce bude
Vila Stiassni, která je jedním z dokladů mezinárodního významu brněnské meziválečné architektury. Městská
vila manželů Alfreda a Hermine Stiassnych s velkoryse koncipovanou zahradou byla postavená mezi lety 1927-28 podle návrhu Ernesta Wiesnera.
Velkolepý projekt rozděloval
dům na obytné a provozní prostory, takže členové rodiny nebyli rušeni služebnictvem a zároveň veškeré zázemí bylo dokonale propojeno. Domácí personál měl vlastní vchod, případně i vlastní bydlení na pozemku. Stiassnych byli sportovně založení. Na zahradě byl proto
bazén i tenisový kurt, ve sklepě
velká tělocvična, vlastnili také čtyři koně. Vila je přístupná veřejnosti každý pátek, sobotu a neděli. Komentované prohlídky pro návštěvníky začínají každou celou hodinu, první prohlídka je v 10 hodin a poslední v 16 hodin.
Největší výstaviště první republiky
Procházku moderním Brnem zakončíme na
brněnském výstavišti. Areál, který se svou velikostí a urbanistickým pojetím stal
největším a nejmodernějším výstavištěm předválečného Československa, dodnes představuje zajímavou kolekci funkcionalistické architektury, která je postupně doplňovaná dalšími objekty a již více než osmdesát let slouží původnímu účelu.
Pozoruhodný a jedinečný po technické stránce je
zejména pavilon Z z roku 1959, kruhová stavba o průměru 122 metry s dvěma galeriemi a ocelovou kupolí 46 metrů vysokou.