![](/getmedia/6ea539dd-2637-401c-ad83-be257fdc33ff/529-zamek-sloupno.jpg.aspx?width=300&height=225)
První zastávkou na dnešní procházce s osobností je
myslivna ve Skřivanech u
Nového Bydžova. Tam se
Václav Vojtěch v roce 1901 narodil v rodině místního lesníka Františka a jeho ženy Rosy. Nedaleko silnice kousek od hájovny roste více než 400 let starý
Vojtěchův dub. Strom, který se v roce 2006 umístil na třetím místě v
anketě Strom roku, má jméno právě podle budoucího polárníka, který v okolních lesích prožil část dětství.
Václav Vojtěch musel dobře znát i cestu, která z lesů vede ke
skřivanskému novogotickému zámku a pak pokračuje podél
Mlýnské Cidliny do
Sloupna. Tam si můžete prohlédnout barokní a v létě přístupný
zámek Sloupno a pokračovat do
Nového Bydžova.
Procházka Novým Bydžovem
![](/getmedia/4e5b9585-42cb-44bd-b820-332939eb1771/529-novy-bydzov-zidovsky-hrbitov.jpg.aspx?width=300&height=225)
Na okraji
Nového Bydžova mineme
Muzeum hraček Stuchlíkovi (které ve Vojtěchových časech samozřejmě neexistovalo, ovšem pro vás je to zajímavý tip k návštěvě), a pokračujeme kolem barokního
kostela sv. Trojice k
bývalé židovské čtvrti. Tu malý Václav poznal rovněž jako bývalou: právě v roce jeho narození zničil většinu domků a uliček velký požár. Roku 1947, kde se ze
synagogy po přestavbě stala modlitebna Československé církve evangelické, se ale už nedožil…
![](/getmedia/a1ce947d-201e-4137-9c6c-6bdee4b19129/529-novy-bydzov-radnice.jpg.aspx)
Pokračujme ve stopách mladého studenta na
Masarykovo náměstí, kde si prohlédneme krásnou
novogotickou radnici, a
Komenského ulicí projdeme kolem
kostela sv. Vavřince k místnímu
gymnáziu, kde Václav Vojtěch složil roku 1919 maturitu. Stojí za zmínku, že novobydžovské reálné gymnázium, založené ve školním roce 1873/1874, bylo jednou z první vzdělávacích institucí svého druhu v Českém království.
Kdo má chuť, ten se ještě může vypravit na prohlídku
starého židovského hřbitova, a poslední zastávkou naší cesty je
Městské muzeum. Exponáty připomínající
Václava Vojtěcha coby
prvního Čecha v Antarktidě jsou vystaveny v
expozici dějin 20. století.
První Čech v Antarktidě
![](/getmedia/13d93288-1dcc-43bc-af7e-ff5bce16c1cf/529-vaclav-vojtech.jpg.aspx?width=300&height=355)
Touhu po dobrodružství ve Vojtěchovi podnítil už při studiích na gymnáziu jeho profesor zeměpisu, nadšený turista a sportovec. Z
Nového Bydžova tak Vojtěch odešel do
Prahy, kde na
Karlově univerzitě studoval zeměpis a historii. Na studia si musel přivydělávat, a jedna ze služebních cest jej v jednadvaceti letech zavedla do Paříže. Později napsal, že tam poprvé
„…vdechl z plných plic vůni ciziny a nedalekého moře. Ten kdo chce, cítí slanou vodu na každém kroku podél Seiny. Stačí mít trochu fantazie a přečíst pár cestopisů, aby se touha po toulkách probudila plnou silou...“
Touhu v něm povzbudil také film o závodu o dobytí jižního pólu mezi Norem
Roaldem Amundsenem a Britem
Robertem Scottem. Než si ale splnil svůj sen o dobrodružství, obhájil v
Praze doktorát z historie, absolvoval vojenskou službu, oženil se a s manželkou Boženou se jim roku 1926 narodil syn. Své služby nabídl norskému průzkumníkovi
Fridtjofu Nansenovi, který jej odmítl, a nakonec se po sérii náhod připojil k
výpravě do Antarktidy, vedené americkým admirálem
Richardem Byrdem. Vojtěchovi bylo sedmadvacet, a přestože se expedice účastnil jen jako topič na zásobovací lodi a později číšník,
27. ledna 1929 se mu splnil jeho životní sen. Ten den vystoupil na pobřežní led ve Velrybím zálivu Rossova moře na pobřeží Antarktidy.
První přelet nad jižním pólem
![](/getmedia/fa693fa9-0fc0-4403-aa1d-6511cc23bc8d/529-byrdova-expedice-psi.jpg.aspx?width=300&height=199)
Bez pomoci jiných by Vojtěch zřejmě nedokázal nic: cestu mu kromě jeho zaměstnavatele pomáhali sponzorovat prezident republiky
T. G. Masaryk, podnikatel
Tomáš Baťa a také nakladatelství
Melantrich, kam Vojtěch na oplátku ze svých cest posílal články a reportáže. Číšníkem expedice ale nezůstal dlouho: začal trénovat psí spřežení ve výcvikovém táboře v novozélandských Alpách a jako první český musher se také nakonec vrátil do Antarktidy na Byrdovu základnu Malá Amerika. Stal se přímým svědkem startu letadla, které provedlo
historicky první přelet nad jižním pólem; k tomu došlo
29. listopadu 1929.
Václav Vojtěch se rovněž účastnil triumfálního návratu Byrdovy výpravy do Spojených států, kde členy expedice čekala jízda po newyorském bulváru Broadway, osobní audience u prezidenta Herberta Hoovera i vyznamenání
Zlatou medailí Kongresu Spojených států, nejvyšším americkým civilním vyznamenáním. Vojtěch se stal jejím první českým držitelem. Když se v červenci 1930 vrátil do Československa, provázela ho pověst uznávaného polárníka – a také
pes York, první musherský pes v Čechách a věrný Vojtěchův kamarád.
Smrt polárníka
![](/getmedia/b7e84422-9a54-424e-8a3b-f6825c5ab37e/529-vojtechuv-dub.jpg.aspx)
V dalších letech popsal Václav Vojtěch své zážitky nejenom v řadě článků, ale také v
knize Námořníkem, topičem a psovodem za jižním polárním kruhem. Samozřejmě se snažil, aby jeho další výprava do polárních krajů měla vědeckou náplň: společně s profesorem
Alešem Hrdličkou plánoval studovat polární klima a geologii na Aljašce. Už měl koupený lístek na loď, která měla odplout 5. srpna 1932, jenže vyplutí se o týden posunulo – a došlo k tragédii.
Během toho týdne pro něj přátelé a skauti ze
Sadské uspořádali táborák. Vojtěch ještě s jedním kamarádem nasedli do kanoe a vypluli na
Labe. Loď se převrátila a Václav Vojtěch už nevyplaval, našli ho až druhý den ráno. Muž, který procestoval celý svět a fascinovala ho slaná voda, nakonec utonul v obyčejné sladké vodě.
Při pohřbu v pražském krematoriu jeho rakev zakrývala modrá vlajka Byrdovy expedice se žlutým pásem a nápisem
Byrd Antartic Expedition.
![](/getmedia/e74cd050-96e2-418e-a85f-5fd83bbd27ea/529-novy-bydzov-gymnazium.jpg.aspx?width=300&height=220)
Kousky z Vojtěchovy polární výstroje, vlajka, portréty, dopisy a fotografie z jeho expedicí jsou k vidění v
Městském muzeu v
Novém Bydžově. Myslivna v rodných Skřivanech se opravuje, po dokončení rekonstrukce bude na budově umístěna
pamětní deska.
Památku prvního Čecha v Antarktidě připomíná také
Ledová jízda – memoriál Dr. Václava Vojtěcha, každoroční závod psích spřežení v
Krkonoších.