Dětství a mládí prožil na
jižní Moravě: narodil se
7. března 1850 v
Hodoníně, kde jeho rodiče pracovali na panském statku. Kvůli otcovu povolání se Masarykovi občas museli stěhovat. Nejvíc malý Tomáš přilnul k
Čejkovicím, v letech 1861–1863 navštěvoval reálku v
Hustopečích a nakonec gymnázium v
Brně. Studia dokončil ve Vídni, absolvoval filozofickou fakultu na vídeňské univerzitě a po roce stráveném na cestách v Itálii a Německu strávil rok na univerzitě v Lipsku. Tam se seznámil s Američankou
Charlottou Garrigue (1850–1923), dcerou newyorského podnikatele, a v roce 1878 se vzali. Zpočátku žili ve Vídni, když ale v roce 1882 Masaryk získal
místo mimořádného profesora na pražské univerzitě, rodina se přestěhovala do
Prahy. Masarykovi měli pět dětí:
Alici (1879–1966),
Herberta (1880–1915),
Jana (1886–1948),
Eleanor (1890–1890) a
Olgu (1891–1978).
Roku 1891 vstoupil Masaryk do
říšské rady s mandátem za mladočechy, po dvou letech ale z rodinných důvodů odešel a znovu se vrátil v letech 1907–1914. Byl jmenován profesorem
Karlovy univerzity, zapojil se do takzvané
Hilsneriády, stál u zrodu české strany lidové, ale ačkoli byl kritikem poměrů v Rakousku-Uhersku, o státní samostatnost českých zemí začal usilovat až za první světové války. Během ní působil ve Švýcarsku a později ve Francii, Anglii a Rusku, kde dal rozhodující podnět k sestavení
dalších samostatných československých legií z českých a slovenských přeběhlíků, zajatců i Čechoslováků žijících na Rusi. Při pobytu v USA získal
podporu amerického prezidenta Woodrowa Wilsona pro přeměnu rakouské monarchie do národnostně svobodného svazku autonomních států.
Dne 21. prosince 1918 se Masaryk vrátil triumfálně do
Prahy a příští den pronesl na
Pražském hradě své první poselství k Národnímu shromáždění. Zahájil je slavným citátem z Komenského Kšaftu umírající matky Jednoty bratrské, že
„vláda věci Tvých k Tobě zase se obrátí, ó lide český“. Masaryk představoval mimořádnou autoritu; prezidentem byl zvolen v roce 1918 po prvním dvouletém funkčním období znovu v letech 1920, 1927 a 1934. V roce 1935 abdikoval, nadále ale žil na
zámku Lány. Tady také 14. září 1937
zemřel; dnes jej v
Lánech připomíná
muzeum a
jezdecká socha. Částečně přístupná je
zámecká zahrada se skleníkem i
obora, kam TGM jezdil na svém oblíbeném koni Hektorovi. Na
místním hřbitově se pak můžete zastavit u
Masarykova hrobu.
Desetkrát o TGM
- Rodný dům TGM v Hodoníně už neexistuje, zato v barokním zámečku sídlí Masarykovo muzeum, kde je našemu prvnímu prezidentovi věnovaná speciální expozice.
- Masaryk nechoval ke svému rodišti sentimentální vztah, Masarykův domek se ovšem dochoval tam, kde to měl zřejmě nejraději: v Čejkovicích.
- Pohřeb TGM 21. září 1937 se stal velkou manifestací zármutku, ale také víry v demokracii všech demokraticky cítících občanů státu bez ohledu na národnost. Básník Jaroslav Seifert v den jeho smrti napsal báseň „To kalné ráno, to si pamatuj, mé dítě…“.
- Řada předků a příbuzných TGM včetně jeho rodičů odpočívá na hřbitově v Hustopečích. Z jejich hrobu byla po Masarykově smrti vyzvednuta symbolická hrst hlíny a uložena do prezidentova hrobu v Lánech.
- Místa spojená s životem rodiny Masarykových a studenta místní reálky mapuje naučná stezka Masaryk a Hustopeče.
- Prvním letním sídlem prezidenta T. G. Masaryka po vzniku Československé republiky byl zámek Hluboš, kde prezident s rodinou pobýval v letech 1920 až 1921.
- Na Šerlichu v Orlických horách připomíná prezidenta Masarykova chata, postavena podle projektu architekta Bohuslava Fuchse a slavnostně otevřená v roce 1925.
- Nejkurióznější socha TGM stávala u Jeskyně blanických rytířů v Rudce u Kunštátu: pomocí hasičské sekerky a zahradnických nůžek ji vytesal samouk Stanislav Rolínek z nedalekého Bořitova. Byla zničená za druhé světové války a dochovaly se z ní jen obří pískovcové boty.
- Celkem sedmnáctkrát byl Masaryk navržen na Nobelovu cenu míru.
- Po Masarykovi je pojmenován řád Tomáše Garrigua Masaryka, jedno ze státních vyznamenání České republiky a bývalého Československa.