ÚvodVýletyCesty poznáníVýlet za nejkrásnějšími stavbami architekta Jana Kotěry
Výlet za nejkrásnějšími stavbami architekta Jana Kotěry
"> "> "> "> ">

Výlet za nejkrásnějšími stavbami architekta Jana Kotěry

Tvůrce rozkročený mezi dobovou secesí a moderním funkcionalismem zanechal nesmazatelnou stopu v Hradci Králové i na jiných místech. Kde? To vám prozradí portál Kudy z nudy.

Kotěrova kolonie aneb Zahradní město v Lounech

Kotěrova kolonieJan Kotěra nenavrhoval jen velké reprezentativní stavby, ale i dělnické a úřednické kolonie bytových domů. Najdete je v Praze-Záběhlicích, ve Zlíně, v Králově Dvoře u Berouna a také v Lounech, kde takzvaná Kotěrova kolonie měla poskytnout moderní bydlení rodinám zaměstnanců dráhy.

Pro domky na kopci nad hlavním vlakovým nádražím je typická kombinace červených pálených cihel a režného zdiva, doplněná lehkým ornamentálním zdobením.
 

Červený Hrádek u Sedlčan

Červený zámečekZámek, který podobně jako mnohem známější Hradec nad Moravicí vypadá jako vystřižený z pohádky, objevíte kousek od Sedlčan. Dnešní romantickou podobu získal v letech 1894–96 při přestavbě podle plánů pražského stavitele Josefa Freyny; jeho asistentem byl budoucí slavný architekt Jan Kotěra, tehdy ještě student.

Už od roku 1895 ale Kotěra pracoval na přestavbě samostatně, v interiérech hojně využil tehdy módní secesní motivy. Červený Hrádek je nepřístupný, projít se můžete jen po zámeckém parku.
 

Hotel & restaurant Chateau Kotěra

Chateau KotěraVe stejné době jako Baťova vila vznikal i zámeček v Ratboři, obci mezi Kolínem a Kutnou Horou. Jan Kotěra jej v letech 1911–1913 navrhl jako sídlo pro rodinu Mandelíků; ti vlastnili místní cukrovar, kolínskou elektrárnu a další nemovitosti a pozemky v okolí.

Rodina žila zajímavým kulturním a společenským životem, dle dochovaných záznamů Ratboř navštívil i prezident Masaryk. Po desetiletích nezájmu a chátrání byl zámeček vrácen zpět rodině a dnes slouží jako elegantní boutique hotel s vyhlášenou restaurací.
 

Muzeum východních Čech v Hradci Králové

Muzeum východních ČechMuzeum východních Čech patří k nejkrásnějším královéhradeckým budovám. Vyrostlo na nábřeží Labe v letech 1909–1912, na projektu ale Kotěra pracoval již v letech 1907 až 1908. Konečná verze představovala architekturu nejen slavnostně reprezentativní, ale také účelnou a vyhovující provozním potřebám muzea.

Pozornost přitahuje zejména plastická výzdoba fasády a dvě alegorické sochy sedících žen podle návrhu Stanislava Suchardy. Jedna symbolizuje Umění, ta druhá Průmysl. Autorem skleněných vitráží oken ve vestibulech a na schodišti byl František Kysela.
 

Národní dům v Prostějově

Národní dům ProstějovStavební rozmach na přelomu 19. a 20. století změnil tvář Prostějova ve stylu historismu a secese. Nejvýznamnějším stavebním počinem tohoto období byla stavba Národního domu, hlavního kulturního a společenského centra a zároveň vrcholného díla české secese.

Byl postaven v letech 1905–1907 podle návrhu Jana Kotěry, na vnitřní výzdobě se podíleli Stanislav Sucharda, Jan Preisler a další špičkoví umělci. Jen o několik let mladší je prostějovská Nová radniceorlojem a 66 metrů vysokou vyhlídkovou věží a nádherně vyzdobenými secesními interiéry; tu navrhl Karel Hugo Kepka.
 

Vila Tomáše Bati ve Zlíně

Baťova vilaJan Kotěra působil jako první architektonický poradce Tomáše Bati, byl autorem prvních regulačních plánů města Zlína a podle jeho návrhu si také slavný švec nechal postavit vlastní vilu. Kotěra nenavrhoval stavbu od samého začátku, k práci se dostal kolem roku 1911 a tehdy už dům zčásti stál.

První plány vypracoval vizovický stavitel Novák, ale Baťově manželce Marii prý nepřipadal dostatečně reprezentativní. Jan Kotěra změnil dispozici a vilu pojal jako dvoupodlažní, hlavní prostor tvořila centrální hala s dřevěným točitým schodištěm a ochozem. Vila dnes slouží jako sídlo Nadace Tomáše Bati.

Mapa výletu

Export GPX