Kotěrova kolonie aneb Zahradní město v Lounech
Jan Kotěra nenavrhoval jen velké reprezentativní stavby, ale i dělnické a úřednické kolonie bytových domů. Najdete je v
Praze-Záběhlicích, ve
Zlíně, v Králově Dvoře u
Berouna a také v
Lounech, kde takzvaná
Kotěrova kolonie měla poskytnout
moderní bydlení rodinám zaměstnanců dráhy.
Pro domky
na kopci nad hlavním vlakovým nádražím je typická kombinace červených pálených cihel a režného zdiva, doplněná lehkým ornamentálním zdobením.
Červený Hrádek u Sedlčan
Zámek, který podobně jako mnohem známější
Hradec nad Moravicí vypadá jako vystřižený z pohádky, objevíte
kousek od Sedlčan. Dnešní romantickou podobu získal v letech 1894–96 při přestavbě podle plánů pražského stavitele Josefa Freyny; jeho
asistentem byl budoucí slavný architekt Jan Kotěra, tehdy ještě student.
Už od roku
1895 ale Kotěra
pracoval na přestavbě samostatně, v interiérech hojně využil tehdy módní secesní motivy.
Červený Hrádek je nepřístupný, projít se můžete jen po zámeckém parku.
Hotel & restaurant Chateau Kotěra
Ve stejné době jako Baťova vila vznikal i zámeček v Ratboři, obci mezi
Kolínem a
Kutnou Horou. Jan
Kotěra jej
v letech 1911–1913 navrhl jako sídlo pro
rodinu Mandelíků; ti vlastnili místní cukrovar, kolínskou elektrárnu a další nemovitosti a pozemky v okolí.
Rodina žila zajímavým kulturním a společenským životem, dle dochovaných záznamů Ratboř navštívil i
prezident Masaryk. Po desetiletích nezájmu a chátrání byl zámeček vrácen zpět rodině a dnes slouží jako elegantní
boutique hotel s vyhlášenou restaurací.
Muzeum východních Čech v Hradci Králové
Muzeum východních Čech patří k nejkrásnějším
královéhradeckým budovám. Vyrostlo na nábřeží Labe v letech 1909–1912, na projektu ale Kotěra pracoval již v letech 1907 až 1908. Konečná verze představovala
architekturu nejen slavnostně reprezentativní, ale také účelnou a vyhovující provozním potřebám muzea.
Pozornost přitahuje zejména plastická výzdoba fasády a
dvě alegorické sochy sedících žen podle návrhu Stanislava Suchardy. Jedna symbolizuje Umění, ta druhá Průmysl. Autorem skleněných vitráží oken ve vestibulech a na schodišti byl
František Kysela.
Národní dům v Prostějově
Stavební rozmach na přelomu 19. a 20. století změnil tvář
Prostějova ve stylu historismu a secese. Nejvýznamnějším stavebním počinem tohoto období byla
stavba Národního domu, hlavního kulturního a společenského centra a zároveň vrcholného díla české secese.
Byl postaven v letech 1905–1907 podle návrhu
Jana Kotěry, na vnitřní výzdobě se podíleli
Stanislav Sucharda, Jan Preisler a další špičkoví umělci. Jen o několik let mladší je prostějovská
Nová radnice s
orlojem a
66 metrů vysokou vyhlídkovou věží a nádherně vyzdobenými secesními interiéry; tu navrhl
Karel Hugo Kepka.
Vila Tomáše Bati ve Zlíně
Jan Kotěra působil jako
první architektonický poradce Tomáše Bati, byl autorem prvních regulačních plánů města
Zlína a podle jeho návrhu si také slavný švec nechal postavit
vlastní vilu. Kotěra nenavrhoval stavbu od samého začátku, k práci se dostal kolem roku 1911 a tehdy už dům zčásti stál.
První plány vypracoval vizovický stavitel Novák, ale
Baťově manželce Marii prý nepřipadal dostatečně reprezentativní. Jan Kotěra změnil dispozici a vilu pojal jako dvoupodlažní, hlavní prostor tvořila centrální hala s dřevěným točitým schodištěm a ochozem. Vila dnes slouží jako
sídlo Nadace Tomáše Bati.