Na místě dnešního
zámku Lemberk původně stával gotický hrad; ve 13. století ho postavil
Havel z Lemberka, manžel
svaté Zdislavy. Majetkem
šlechtického rodu Clam-Gallasů a jejich potomků byl Lemberk od roku 1726 až do roku 1945. Hlavní prohlídka vede přes kapli a rytířský sál s barokní štukovou výzdobou až do Clam-Gallasovského apartmá. Uvidíte také nejhezčí zámecký interiér, krásný sál s renesančním kazetovým stropem. Říká se mu
bajkový sál, protože strop zdobí malby inspirované bajkami.
Procházka kolem Lemberku a za svatou Zdislavou
Clam-Gallasové
zámek Lemberk využívali jako venkovské sídlo. Nevracejte se proto nejkratší cestou na parkoviště, ale vydejte se podobně jako panstvo na krátkou procházku po okolí. Zastavte se u
kamenného kruhu z čedičových sloupů, který jeho autor, akademický sochař
Jiří Beránek, nazval Bezčasí. Na místo ale nevedou žádné značené trasy, nejblíž se dostanete po žlutě značené cestě, vedoucí od Lemberku kolem
Hejtmanské kapličky do
Janovic v Podještědí.
Pak se vrátíme k Lemberku a vydáme se k
Bredovskému letohrádku se zahradou, který nechal v 70. letech 17. století postavit tehdejší majitel hradu hrabě
Kryštof Rudolf Breda. Od něj půjdeme dál alejí ke
Zdislavině studánce. Z rozcestí Markvartický rybník se můžeme vrátit zpět k parkovišti, anebo se po zelené značce vypravit kolem
Markvartického rybníka do
Jablonného v Podještědí. K
bazilice sv. Vavřince a sv. Zdislavy a místu posledního odpočinku oblíbené patronky rodin a ochránkyně nemocných
svaté Zdislavy to od zámku jsou necelé tři kilometry.
Hrad Grabštejn, hraběcí pevnost v krajině Trojmezí
Další zastávkou je
hrad Grabštejn kousek od
Hrádku nad Nisou. Gallasové a Clam-Gallasové vlastnili renesančně upravené sídlo od počátku 18. století. Proměnili ho ale ve správní centrum svých panství, a tak na hradě místo panstva žili hlavně úředníci. Prohlídky proto nezapomínají na spousty personálu, bez něhož by se chod hradu a panství neobešel.
Samozřejmě se ale dozvíte leccos i o Clam-Gallasech, ostatně poslední majitelkou Grabštejna byla
Marie, jedna ze sedmi dcer
Františka Clam-Gallase (1854–1930). Společně se svým manželem,
Karlem Podstatzkým z Lichtensteina, na Grabštejně za první republiky vybudovala malé rodové muzeum a od roku 1934 hrad zpřístupnila turistům.
Hrad a zámek Frýdlant: nejstarší hradní muzeum ve střední Evropě
Terra felix aneb
Šťastná země: tak se říkalo
Frýdlantsku mezi lety 1622–1634, kdy byl jeho majitelem
Albrecht z Valdštejna. Po jeho zavraždění v roce 1634 získali od císaře
hrad a zámek Frýdlant právě Gallasové.
V roce 1801 zpřístupnili pro veřejnost část hradu s instalovanými sbírkami umění, nábytku, zbraní, obrazů a uměleckých předmětů.
Nejstarší hradní muzeum ve střední Evropě si prohlédnete na trase nazvané
Frýdlantský hrad, další prohlídkový okruh nazvaný
Frýdlantský zámek pak mapuje historií posledních majitelů Clam-Gallasů. Z přízemní zámecké kuchyně půjdete přes reprezentativní a soukromé pokoje pánského a dámského patra až do podkroví, které bylo vyhrazeno dětem a služebnictvu. Prohlídku uzavírá návštěva unikátní zámecké kaple, vy ale návštěvu
Frýdlantu můžete zakončit ve
Frýdlantském zámeckém pivovaru. Pivo se tu vařilo nejenom za
Albrechta z Valdštejna, ale už stovky let předtím.