Národní park Podyjí tak společně se svým rakouským protějškem,
národním parkem Thayatal chrání alespoň východní část hlubokého romantického údolí s nesčetnými meandry, řadou nádherných luk a skal.
Výhledy na meandrující Dyji navíc patří k nejhezčím v Česku a právě vyhlídky jsou skutečným pokladem národního parku; téměř ke každé se vztahuje nějaký
zajímavý příběh nebo pověst a jsou oblíbenými cíli rodinných výletů. Objevíte tu ale i pár zajímavých drobných památníků a staveb, vyhlídkové altány a malebná přírodní zákoutí. Takže kam byste se v Podyjí mohli podívat?
Králův stolec, Sealsfieldův kámen a Hardeggská vyhlídka
Nejblíže ke
Znojmu, přímo nad hladinou Znojemské přehrady, leží
vyhlídka Králův stolec. Pověst tvrdí, že právě odtud v roce 1683 polský král Jan III. Sobieski sledoval přechod svých vojsk přes
Dyji, když táhl na pomoc Turky obležené Vídni. Ze Znojma sem vede zelená turistická značka, která vás dovede až do Mašovic, pro cestu na kole doporučujeme
cyklotrasu Euro Velo 13 (značeno jako EV 13). Z opačného břehu nabízí romantický pohled do údolí
vyhlídka Sealsfieldův kámen. Bývalo to prý oblíbené místo spisovatele
Karla Antona Postla, který se později proslavil pod pseudonymem Charles Sealsfield.
Trasa pak pokračuje do
Podmolí a
Lukova. U Návštěvnického střediska národního parku Podyjí v Čížově uvidíte
část železné opony, a to její autentickou podobu z konce 80. let. Jsou tu ploty z ostnatého drátu, pás rozorané země, přes který nikdo neprošel, aniž by po sobě nezanechal stopy, strážní věž nebo ježkové a jehlanové zátarasy. Trasa nás dále zavede
Zámek Vranov a krátká cesta za hranice
Na území národního parku Podyjí leží také
zámek Vranov nad Dyjí, tyčící se na vysoké skále nad
stejnojmenným městečkem. Kromě prohlídky historických interiérů si dopřejte také jedinečný výhled do okolí a zkuste se projít i postupně
obnovovanými zahradami a lesoparkem s několika vyhlídkami a romantickými stavbami.
Zatímco až do
Vranova jsme jeli po české straně hranice, nyní nás cyklostezka
Trasa šestiměst s mezinárodním označení
E8 zavede do Rakouska. Prvním městečkem bude
Felling, poté malebný
Hardegg, který je prý nejmenším městem našich jižních sousedů. V Hardeggu se protáhneme kolem bývalé celnice (kde je dnes muzeum) zase zpět na naše území. Využijeme stezku EV 13, která nás dovede k odbočce na
Hardeggskou vyhlídku, která nabízí skvělý pohled do
údolí Dyje. Tu by bylo škoda minout – dopoučujeme se k ní vydat pěšky. Z Čížova nás trasa zavede opět do Lukova a
Podmolí, kde ale uhneme k rozcestí Nivky, směrem na
Šobes. Právě tudy vedla kdysi železná opona. Ta protínala kolmo protínala prudký svah nad
Dyjí – vojáci Pohraniční stráže tudy chodívali po
železných schodech; ty byly v roce 1996 odstraněny. Podobně jako po devíti mlýnech po nich v údolí
Dyje zbylo jen jméno. Až tudy budete projíždět, zastavte se na křižovatce
Železné schody – je tu odbočka k vyhlídce, kde v minulosti stávaly ony "bájné" schody.
Hnanice, vyhlídka Devět mlýnů a vinice Šobes
Trasa pěkně značená jako Znojemská,
GW Praha-Vídeň nebo Národním parkem (č. 48 a 5000) vede pohodlně až k slavné vinici. Pod ní překračuje
řeku a GW do Vídně se oddělí od
trasy č. 5000, kterou se nyní necháme vést. Popřípadě můžeme zajet do obce
Hranice a přes havranická vřesoviště se poté vrátit směrem na
Popice. Severně od Hnanic kdysi stávala pohraniční rota Devět mlýnů, dnes tu objevíte
vinařský areál Vinice Hnanice. Tady stojí za to odbočit na zelenou značku, která vás přivede na okraj
vinice U kapličky na
vyhlídku Devět mlýnů, odkud se otvírá pohled na meandry
řeky Dyje a
vinici Šobes.
V
Popicích si zase můžete udělat výhledovou zajížďku k vyhlídce
Sealsfieldův kámen. Spisovatel, který se zde roku 1793 narodil, se občanským jménem jmenoval
Karel Anton Postl. Později se proslavil pod pseudonymem
Charles Sealsfield. V jeho rodné obci můžete navštívit malé muzeum. Zpět do
Znojma je to odtud, co by kamenem dohodil... Stačí pokračovat na
Konice, Kraví horu a cyklotrasa vás přivede k
mostu přes Dyji u Karolininých sadů.