ÚvodVýletyPěšky po ČeskuPo stopách šlechtických rodů: procházka barokním Mikulovem s rodem Ditrichštejnů
Po stopách šlechtických rodů: procházka barokním Mikulovem s rodem Ditrichštejnů
"> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> ">

Po stopách šlechtických rodů: procházka barokním Mikulovem s rodem Ditrichštejnů

Mikulov patří v posledních letech k vysloveně módním místům Česka. Stále více lidí objevuje jeho krásu, jedinečnou atmosféru, která je prodchnutá zvláštním klidem, ať je kolem vás kolik lidí chce. Uličky, náměstíčka, kavárny, vinárny, obchůdky… To všechno ovšem v silně historickém rámu, neboť Mikulov je město památkami doslova prošpikované. A i baroko v něm zanechalo velmi výrazné stopy. Nejviditelnější je samozřejmě mikulovský zámek. Právě barokní přestavba na počátku 18. století mu dala jeho dnešní podobu. Z té doby pochází například jízdárna nebo pozoruhodný čestný dvůr s nádhernou kovanou bránou a sochařskou výzdobou od Ignáce Lengelachera.
MikulovZámek byl odjakživa pevně propojen s městem, s náměstím, které se svažovalo směrem k baroknímu kostelu sv. Anny ukrývajícímu loretánskou Svatou chýši a černou Madonu mikulovskou. Kdoví proč, ale právě Mikulov býval obzvláště často postihován doslova likvidačními požáry. Ten v září roku 1784 zničil, kromě mnoha jiných budov, i svatoanenský kostel. Zbyl jen presbytář, poničené obvodové zdi a naštěstí i opravdu úchvatné dvojvěžové sochami zdobené průčelí vybudované počátkem 18. století v duchu římského baroka Johannem Bernhardem Fischerem z Erlachu. Mužem, jemuž vděčíme za záchranu téhle pozoruhodné památky, je Josef František (1798–1858), osmý kníže Dietrichstein.Ve stylu vrcholného klasicismu tu dostavbou barokních ruin vznikla slavná Dietrichsteinská hrobka, jeden z historických klenotů Mikulova.
 

Křížová cesta na Svatý kopeček

Mikulov Svatý KopečekTaké další dominanta Mikulova došla svého největšího rozvoje v baroku. Křížová cesta na Svatý kopeček je jednou z vůbec nejstarších křížových cest v Česku. Na holém vrchu začala první stavba budoucí křížové cesty vyrůstat už v roce 1623, pouhý rok poté, co Mikulov překonal strašlivou morovou ránu. Kaple sv. Šebestiána byla dokončena v roce 1630 a byla tedy budována ještě v ideálech renesančních, a měla být miniaturní ozvěnou svatopeterského chrámu v Římě. Brzy nato přibyla ještě zvonice a Boží hrob, stavět se začaly i kapličky jednotlivých zastavení křížové cesty. Už v roce 1644 tak mohli do nového poutního areálu směřovat první poutníci. Baroko ovšem význam místa ještě zmnohonásobilo. Byly provedeny úpravy, přístavby a především – k původním sedmi kapličkám přibylo dalších sedm, aby byl dovršen počet čtrnácti zastavení, který se ustálil právě v baroku.
 

Židovský Mikulov

Přestože baroko bylo především věcí křesťanské kultury, postupně se vytvářející stavební a dekorační styl zcela samozřejmě zdomácněl i u židovské komunity. Ta byla v baroku v Mikulově velmi početná a také významná. Sídlil tu dokonce moravský zemský rabín. Větší židovská komunita nikde jinde na Moravě nebyla. On je také mikulovský židovský hřbitov mimořádně cenným a rozsáhlým pohřebištěm – budete se tu procházet mezi čtyřmi tisíci macev, renesančních, klasicistních, ale také barokních náhrobních kamenů. Veskrze barokní je také dodnes zachovaná podoba nedávno rekonstruované mikulovské synagogy. Almemor, tedy řečniště, je zaklenut kupolí svedenou do čtyřsloupového pilíře. Jde o takzvaný polský nebo také lvovský typ synagogy, poslední dochovaný v celé zemi.
 

Tip na výlet

Pálava. Nádherné pohoří zdvíhající se od vod Novomlýnské nádrže, plné vinic, vesniček, vinných sklepů – i barokních! Další výletní cíl je ještě blíž – jeskyně Na Turoldu a Liščí díra se skoro tříkilometrovým labyrintem chodeb vzniklých v masivu jurského vápence. Zdejší smaragdové jezírko je úžasné.

Mapa výletu

Export GPX