Zámek byl odjakživa pevně propojen s
městem, s náměstím, které se svažovalo směrem k
baroknímu kostelu sv. Anny ukrývajícímu loretánskou
Svatou chýši a černou Madonu mikulovskou. Kdoví proč, ale právě Mikulov býval obzvláště často postihován doslova likvidačními požáry. Ten
v září roku 1784 zničil, kromě mnoha jiných budov, i svatoanenský kostel. Zbyl jen presbytář, poničené obvodové zdi a naštěstí i opravdu úchvatné dvojvěžové sochami zdobené průčelí vybudované počátkem 18. století v duchu římského baroka Johannem Bernhardem Fischerem z Erlachu.
Mužem, jemuž vděčíme za záchranu téhle pozoruhodné památky, je Josef František (1798–1858), osmý
kníže Dietrichstein.Ve stylu vrcholného klasicismu tu
dostavbou barokních ruin vznikla slavná Dietrichsteinská hrobka, jeden z historických klenotů
Mikulova.
Křížová cesta na Svatý kopeček
Také další dominanta
Mikulova došla svého největšího rozvoje v baroku.
Křížová cesta na Svatý kopeček je jednou z vůbec nejstarších křížových cest v Česku. Na holém vrchu začala první stavba budoucí křížové cesty vyrůstat už v roce 1623, pouhý rok poté, co Mikulov překonal strašlivou morovou ránu.
Kaple sv. Šebestiána byla dokončena v roce 1630 a byla tedy budována ještě v ideálech renesančních, a měla být
miniaturní ozvěnou svatopeterského chrámu v Římě. Brzy nato přibyla ještě zvonice a Boží hrob, stavět se začaly i kapličky jednotlivých zastavení křížové cesty. Už v roce
1644 tak mohli do nového poutního areálu směřovat
první poutníci. Baroko ovšem význam místa ještě zmnohonásobilo. Byly provedeny úpravy, přístavby a především –
k původním sedmi kapličkám přibylo dalších sedm, aby byl dovršen počet čtrnácti zastavení, který se ustálil právě v baroku.
Židovský Mikulov
Přestože baroko bylo především věcí křesťanské kultury, postupně se vytvářející stavební a dekorační styl zcela samozřejmě
zdomácněl i u židovské komunity. Ta byla v baroku v
Mikulově velmi početná a také významná. Sídlil tu dokonce moravský zemský rabín. Větší židovská komunita nikde jinde na Moravě nebyla. On je také
mikulovský židovský hřbitov mimořádně
cenným a rozsáhlým pohřebištěm – budete se tu procházet mezi čtyřmi tisíci macev, renesančních, klasicistních, ale také barokních náhrobních kamenů. Veskrze barokní je také dodnes zachovaná podoba nedávno rekonstruované
mikulovské synagogy. Almemor, tedy řečniště, je zaklenut kupolí svedenou do čtyřsloupového pilíře. Jde o takzvaný polský nebo také
lvovský typ synagogy, poslední dochovaný v celé zemi.
Tip na výlet
Pálava. Nádherné pohoří zdvíhající se od vod
Novomlýnské nádrže, plné
vinic, vesniček, vinných sklepů – i barokních! Další výletní cíl je ještě blíž –
jeskyně Na Turoldu a Liščí díra se skoro tříkilometrovým labyrintem chodeb vzniklých
v masivu jurského vápence. Zdejší smaragdové jezírko je úžasné.