V severozápadním výběžku Panonské nížiny, v nejteplejší a téměř nejsušší oblasti České republiky, se nachází Pavlovské vrchy. Zdejší zem dodnes střeží dávná tajemství lovců mamutu, Keltů i zapomenuté osudy vojáků X. římské legie, kteří tu podle legendy začali s pěstováním vinné révy.
Pálava byla v roce 1976 vyhlášena chráněnou krajinnou oblastí a o deset let později
biosférickourezervací UNESCO. Nejvýznamnějšími výchozími body
pro turistiku je Mikulov a Pavlov. Oblast s mnoha jedinečnými druhy rostlin má také vynikající polohu pro pěstování vinné révy. Úrodný kraj kolem Pálavských vrchu však skrývá mnohem víc, než uvidíte ze sedla kola při cestách rozlehlými vinohrady.
O tom, že zdejší "zemi spálenou sluncem" milovali už pralidi, svědčí pozůstatky ohnišť, skladiště mamutích kostí a především světoznámá
Věstonická Venuše. Turisti na Pálavě obdivují také pestré květiny, jako třeba
kosatce na Děvíně či
Kočičí skále, písečnice velkokvěté, které u nás jinde než tady nenajdete, a dále pak šalvěj etiopská či
ovsíř stepní, který roste nedaleko
Mikulova od konce poslední doby ledové.
Navštívit můžete tak
zříceniny Sirotčí hrádek a Dívčí hrady. Různé druhy skalních suchých trávníků, lemových společenstev, suchomilných křovin a teplomilných doubrav
na svazích Děvína se označuje jako
krasová lesostep. Na západním břehu rybníka Nesytu u Sedlece dosud přežívají zbytky slanomilné vegetace, která byla v minulosti na zasolených pastvinách jižní Moravy téměř běžná. V oblasti bývají navštěvovány
zříceniny tří středověkých hradů a naučná stezka.
Do roku 2003 existovala biosférická rezervace
Pálava, která byla územně totožná s CHKO Pálava. Od roku 2003 se Pálava stala významnou součástí nově vzniklé
biosférické rezervace Dolní Morava. Část území CHKO Pálava je také součástí
Mokřadů Dolního Podyjí, vyhlášených v roce 1993 a chráněných Ramsarskou konvencí.