Výlet do Plas za zázrakem stojícím na vodě

Zcela podle cisterciáckých zvyklostí je plaský klášter založen v údolní nivě řeky Sřely, která svým meandrem vymezuje hranici areálu na jižní a západní straně. Na řece mniši již ve středověku vybudovali umělý kanál vedoucí klášterním areálem, tzv. Královskou štolu, díky které naháněli vodu na mlýn a poháněli pilu.
 

Výjimečností plaského vodního systému je dokonalé řešení základů konventu, které bylo kvůli bažinaté půdě zpevněno 5 100 dubovými kůly zatlučenými do země. Přes ně byl položen trámový rošt a teprve na něj vystavěno zdivo budovy. Aby rošt nezačal hnít a budova se propadat, byla do základů přivedena voda z několika pramenů, která zamezila přístupu vzduchu ke dřevu, a to de facto zkamenělo. Varovný nápis "Aedificium hoc sine aquis ruet" je odkazem generacím. I proto se dnes čtyřikrát denně pečlivě kontroluje výška, teplota a kvalita vody v základech ve dvou barokních bazénech uvnitř budovy samotné.

Ačkoli dřevěné části základů trvale zaplavuje voda, stavba je dodnes, i po 400 letech, plně funkční a bez poruch. Kromě hlavní prohlídkové trasy můžete v klášteře v Plasích vidět také sýpku s hodinovou věží nebo galerii rodu Strettiů.
 

Královská štola – tedy páteřní kanál dlouhý asi 220 m odvádí přebytečnou vodu ze základů a střech konventní budovy. Jak již bylo řečeno, zároveň v minulosti naháněl vodu na mlýnské kolo a pilu, ale zejména proplachoval dřevěné prevéty (záchody), které jsou vysazeny na krakorcích nad touto štolou. Tyto záchody byly rozděleny na prevéty a pisoáry.

Zároveň byly opatřeny nikou na svíčku a odvodem pro zapáchající vzduch do komína. Dnes se jimi mohou návštěvníci alespoň na chvíli podívat do Královské štoly během prohlídky prvního patra konventu.
 

Mezi Plasy a Dolní Bělou objevíte naučnou stezku věnovanou mimo jiné významnému místnímu rodákovi Ludvíku Očenáškovi. Informační panely stezky jsou upraveny také pro nevidomé.

Naučná stezka nesoucí jméno konstruktéra a vědce Ludvíka Očenáška seznamuje nejen s jeho životem a vynálezy, ale také s florou, faunou, přírodními i geologickými zvláštnostmi okolí. Ludvík Očenášek žil v letech 1872–1949 a stal se významným konstruktérem, vědcem a průkopníkem raketové techniky. Od roku 1928 se systematicky věnoval výhradně raketovému výzkumu.

Již v roce 1930 vyzkoušel v Praze na Bílé hoře několik zkušebních letů prvních československých raket poháněných tuhými palivy, které dosáhly výšky až 1,5 km. Navrhl a zkonstruoval také letecký motor, letadlo-jednoplošník nebo člun na raketový pohon.