ÚvodVýletyVýlety pro dětiS osobností na procházku: do Bílovic nad Svitavou se spisovatelem Rudolfem Těsnohlídkem a liškou Bystrouškou
S osobností na procházku: do Bílovic nad Svitavou se spisovatelem Rudolfem Těsnohlídkem a liškou Bys
"> "> "> "> "> "> "> ">

S osobností na procházku: do Bílovic nad Svitavou se spisovatelem Rudolfem Těsnohlídkem a liškou Bystrouškou

V období před druhou světovou válkou byly Bílovice nad Svitavou oblíbeným letoviskem a výletním místem řady českých umělců. Jezdili sem básníci, malíři a spisovatelé, mezi nimi i spisovatel Rudolf Těsnohlídek (1882–1928). Právě tady společně s přáteli našel dva dny před Vánocemi roku 1919 v lese opuštěnou holčičku.
Letovisko obklopené lesy bývalo oblíbeným místem výletů obyvatel Brna již za první republiky. Do Bílovic nad Svitavou chodívali pěšky od konečné tramvají z Obřan podél řeky Svitavy, případně pokračovali dál, do lesů Drahanské vrchoviny a Moravského krasu. Novinář a spisovatel Rudolf Těsnohlídek, autor půvabných příběhů o lišce Bystroušce, sem nejenom rád jezdil, ale dokonce tu i řadu let žil. Záchrana malé Lidušky o Vánocích roku 1919 dala vzniknout tradici velkých vánočních stromů, které během adventu září na náměstích ve velkých městech a pod nimiž dodnes najdeme pokladničky na příspěvky pro opuštěné děti.
 
 

Bílovice nad Svitavou: Těsnohlídkovo náměstí a pamětní síň

Po novináři a spisovateli se jmenuje Těsnohlídkovo náměstí v centru Bílovic nad Svitavou. Lemují ho moderní budovy, ovšem ještě v 90. letech minulého století tu stával dům nazývaný U Tarzanů, kde Rudolf Těsnohlídek v letech 1914–22 bydlel. Jeho pobyt i některá díla připomíná pamětní deska na zdi Obecního úřadu a také pamětní síň v přízemí moderní Obecní knihovny. Je tu vystavený stůl, u kterého tvořil, a jeho portrét od malíře Františka Koudelky z roku 1922, kdy spisovateli bylo čtyřicet let. Atmosféru dokresluje dobový nábytek, několik fotografií, části rukopisu jeho prací a také několik jeho knih včetně nejstaršího vydání Lišky Bystroušky.
 

Do lesů za liškou Bystrouškou

Z náměstí dojdete Žižkovou ulicí k řece, přejdete most a na křižovatce s pomníkem Stanislava Kostky Neumanna odbočíte po Palackého ulici do kopce. Za nejbližší zatáčkou stojí Myslivna lišky Bystroušky, kam Těsnohlídek umístil děj své knížky o chytré lišce. Hudební skladatel Leoš Janáček příběh využil jako libreto k opeře Příhody lišky Bystroušky, s níž v roce 1965 slavnostně zahájilo svůj provoz Janáčkovo divadloBrně.

O pár desítek metrů dál už najdete na zeleně značené turistické stezce odbočku po žluté značce k Liduščinu památníku. Právě v těch místech našel Těsnohlídek společně s přáteli, malířem Františkem Koudelkou a úředníkem Josefem Tesařem, v zasněžených lesích malou opuštěnou holčičku.
Bylo to dva dny před Štědrým dnem v roce 1919. Už kousek za myslivnou zaslechli tři muži zvláštní kňourání, jako od zraněného zvířete. Když šli za zvukem, našli opuštěnou holčičku ležet schoulenou „na rozvinuté peřince, v odkopané košilce a tenkém kabátku, pěstičky přimknuty k očím,“ jak tehdy napsal pan redaktor Těsnohlídek. Tím výlet skončil: tři přátelé holčičku zabalili do všeho, co měli po ruce, a spěchali zpět do města.
 

Tradice vánočních stromů a sbírek na opuštěné děti

Možná právě proto, že v té době měl Těsnohlídek rozepsané povídání o lišce Bystroušce, vybral jí za domov zdejší myslivnu. Jako správný soudničkář ale také dál sledoval Liduščin příběh. O necelý rok později byl dokonce přímým účastníkem soudního přelíčení s šestadvacetiletou Marií Kosourovou z Prštic, služkou a Liduščinou matkou, která nemanželskou dceru odložila ze zoufalství kvůli existenční nouzi. Byla odsouzena k pěti měsícům těžkého žaláře. Holčičky se ujali bezdětní manželé Polákovi z Brna a dožila se 79 let.

Informační panel u lesního jezírka a památník v místě, kde rostl první velký vánoční strom, nás upozorní na zajímavou tradici, kterou Těsnohlídek založil. Říká se, že ho inspirovala návštěva dánské Kodaně, kde pod ozdobeným vánočním stromem na náměstí pořádali sbírku na chudé děti. Skandinávský zvyk se mu podařilo přenést do Československa, a tak se v roce 1924 v Brně na náměstí Svobody rozsvítil první vánoční Strom republiky. Přišla se na něj podívat i šestiletá Liduška s adoptivními rodiči. Ze sbírek na opuštěné děti se v Brně podařilo vybudovat Dětský domov Dagmar. Funguje dodnes a patří mezi nejstarší dětské domovy u nás.

První vánoční strom se v roce 1999 dočkal pamětní desky, ale hlavně založil tradici veřejných vánočních stromů. Na náměstí SvobodyBrně dodnes stává vánoční strom dovezený z bílovického polesí a pod ním bývá samozřejmě kasička Českého červeného kříže.
 

Těsnohlídkovo údolí a rozhledna U Lidušky

Z rozcestí Za Boudou se buď vydáte kratší trasou po žluté značce k rozhledně U Lidušky, anebo si vyberete delší trasu bez rozhledny. V takovém případě budete pokračovat po zelené značce dál do lesů. V okolí objevíte řadu studánek, pomníků a památníků významných lesníků a umělců. Místu se říká Lesnický Slavín, oficiálně ale jde o Školní lesní podnik Masarykův les, který patří Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně. Hezkých míst k zastavení tu najdete opravdu hodně: tři lesní arboreta, padesát studánek, šedesát okrasných palouků a devadesát památníků.

K nám patří i pomník Josefa Ressela (1793–1857), vynálezce lodního šroubu a lesníka, který se podílel na zalesňování jižních krasových území Rakouska-Uherska v dnešním Slovinsku a Chorvatsku.
Od pomníku se nebudete vracet na rozcestí Za Boudou, ale po žluté značce se vydáme podél potoka z kopce Těsnohlídkovým údolím. Pod kopcem se zbytky Obřanského hradu objevíte ještě malý pomník Rudolfa Těsnohlídka a záhy dojdete na začátek údolí u řeky Svitavy.

Do Bílovic se vrátíte buď po cyklostezce, anebo přejdete přes lávku a půjdete po druhém břehu, proti proudu řeky po červeně značené cestě až k bílovickému nádraží.
 

Cesta od rozhledny do Bílovic

Pokud zvolíte cestu k rozhledně, z rozcestí Za Boudou vás k ní dovede žlutě značená trasa. Pohodlně sem dojedete s kočárkem nebo na kole po zpevněné cestě, jen musíte počítat s tím, že je to do kopce. Rozhledna U Lidušky vznikla v roce 2021, měří 29 metrů, je otevřená celoročně a vstup na ni je bezplatný. Jména na některých schodech připomínají dárce, kteří na stavbu vyhlídkové věže přispěli. Z horní vyhlídkové plošiny se před vámi jako na dlani otevře výhled nejenom na Bílovice, ale i na Brno nebo na vysílač Hády.

Od rozhledny se dál můžete vydat buď po zelené značce strmě klesající pěšinkou do Těsnohlídkova údolí a napojit se na trasu u řeky Svitavy, anebo se nechat vést žlutou značkou po zpevněné cestě. Ta se mírnou smyčkou vrací do míst, kde to už znáte: k jezírku u Liduščina památníku. Od něj se pak kolem Myslivny lišky Bystroušky vrátíte zpět do Bílovic nad Svitavou.

Mapa výletu

Export GPX