ÚvodVýletyVýlety s příběhemVýlet za příběhem misionářů ze Soluně
Výlet za příběhem misionářů ze Soluně
"> "> "> "> ">

Výlet za příběhem misionářů ze Soluně

Velkomoravská říše je pevně spojená se jmény věrozvěstů Cyrila a Metoděje. Ač nás od doby, kdy žili, dělí jedenáct století, jejich příběh je dodnes živý. Svědčí o tom i fakt, že Cyril a Metoděj jsou hlavními patrony Moravy a v roce 1980 je papež Jan Pavel II. prohlásil za spolupatrony Evropy.
Velkomoravská říše představovala na přelomu 9. a 10. století evropskou velmoc, která oslnila tehdejší svět leskem bohatství, moci a pozoruhodného kulturního rozkvětu. Po necelé stovce let své existence sice nenávratně zhasla, ovšem zanechala českým zemím nedocenitelný odkaz: první křesťanské svatyně na našem území. A právě u jejich zrodu Cyril s Metodějem stáli.
 

Dvě poselství a dva bratři

Cyril a MetodějRoku 862 velkomoravský kníže Rostislav vyslal poselstvo k byzantskému císaři; ujistil jej, že jeho poddaný lid se zřekl pohanství a drží se křesťanských zákonů, a protože chtěl vymanit své země z německého područí, zároveň Michala III. požádal, aby na Velké Moravě zřídil biskupství. Moravané, kteří tehdy poprvé vystoupili na klikaté cesty nejvyšší evropské diplomacie, vypravili podobné poselstvo i k papežovi Mikulášovi, avšak ten nehodlal zasahovat do sféry franckého vlivu a žádost odmítl. Poselstvo do byzantské Konstantinopole ovšem uspělo.

Legenda praví, že přibližně o rok později se dva bratři Konstantin (který později přijal řeholní jméno Kyrillos – Cyril) a Metoděj, učenci a mniši původem z řecké Soluně, vydali na dalekou cestu na neznámý sever. Když dorazili na Moravu, byli sice příjemně překvapeni počtem kostelů a věřících, ale nevázaný život Slovanů a zdejší frivolní mravy je prý zaskočily. Podobně byl zaskočen i kníže Rostislav: čekal biskupa a dostavili se pouze kněží, kteří svou misi pojali spíš jako průzkumnou výpravu.


Z lužních lesů až na vrcholky Beskyd

VelehradMetoděj s Konstantinem se nicméně rychle pustili do práce. O víře kázali nikoli vznešenou a nesrozumitelnou latinou, ale laskavou a krásnou staroslověnštinou, které Slované rozuměli a která se o několik let později stala plnoprávnou bohoslužebnou řečí. Z řad místního obyvatelstva začali vychovávat své příští nástupce a vytvořili písmo pro slovanský jazyk, hlaholici, do něhož poté z řečtiny přeložili řadu liturgických knih včetně bible. Zásluhou věrozvěstů se v tehdejší Velkomoravské říši rozhořely plameny slovanského písemnictví, vzdělanosti a kultury a zdejší lidé měli vlastní písmo a knihy dřív než většina ostatních evropských národů.

RadhošťStopy jejich působení naleznete na řadě míst, a zdaleka nejde jen o známé poutní místo Velehrad, kde zřejmě měl první arcibiskup panonsko-moravské arcidiecéze sv. Metoděj své sídlo. Soluňští misionáři nepochybně také dobře znali hradiště na Sadské výšině u Starého Města či Valy u Mikulčic, nádherné opevněné hradiště s paláci a mohutnými hradbami v meandrech řeky Moravy, kde archeologické týmy během let odhalily základy dvanácti kostelů.

Pozoruhodným místem je také hora svatého Klimenta, pradávné poutní místo v pohoří Chřiby. Právě tady prý stával klášter, který kníže Rostislav věnoval věrozvěstům a jejich žákům k rozjímavému životu, modlitbám i práci. A konečně jednu z nejhezčích soch dvou bratrů naleznete na vrcholku bájné hory Radhošť, před kaplí sv. Cyrila a Metoděje. Podle legendy první kříž na Radhošti vztyčili právě soluňští bratři, když předtím pokáceli pohanské modly.

Mapa výletu

Export GPX