ÚvodVýletyVýlety s příběhemS osobností na procházku: Brnem s hercem Hugo Haasem
S osobností na procházku: Brnem s hercem Hugo Haasem
"> "> "> "> "> "> "> "> "> ">

S osobností na procházku: Brnem s hercem Hugo Haasem

Hugo Haas, vysoký a štíhlý herec s výraznýma tmavýma očima, patřil za první republiky k nejpopulárnějším českým hercům: jeho postavy svobodných mládenců a středoškolských profesorů lámajících dívčí srdce měly mimořádný úspěch. Šel z filmu do filmu, dokud jeho kariéru nepřetrhla vynucená emigrace. Neztratil se ale ani v Americe: vystupoval na Broadwayi, točil filmy i v Hollywoodu a například jeho režijní debut Pickup označil časopis Variety za nečekaný šlágr.
Procházka s Hugo Haasem začíná tam, kde se 19. února 1901 narodil: v Brně v Bezručově ulici, v rodině Zikmunda Haase, židovského majitele obchodu s obuví U Zajíce, a jeho manželky Elky rozené Epsteinové, která pocházela z Oděsy. Odtud zamíříme přes Denisovy sady do Biskupské ulice, kde jen pár kroků od katedrály sv. Petra a Pavla stojí secesní bytový dům. Byl postaven v letech 1907–1909 podle návrhu architekta Maxima Johanna Montera a rodina Haasových se sem nastěhovala krátce po jeho dokončení. Huga a jeho staršího bratra Pavla připomíná pamětní deska na fasádě.
 

Od divadla k divadlu

Další zastávkou je Památník Leoše Janáčka; na škole, kterou slavný skladatel vedl, Hugo spolu s bratrem studovali zpěv a fonetiku. I když nechtěl být hercem, herecké povolání si Haase našlo samo. Když při závěrečných zkouškách prvního ročníku skládal zkoušku z deklamace, přišel ho pochválit ředitel brněnského Národního divadla Václav Štech a nabídl mu menší roli. Mladý konzervatorista o činohru neměl zájem a nabídku odmítl, jenže zasáhl otec: Štech byl jeho významný zákazník, a tak poslal syna, aby se mu pěkně omluvil a roli přijal.

V devatenácti letech se tak Haas stal vlastně náhodou členem brněnského Národního divadla. Čekání na větší roli se ale protahovalo, a tak posléze vyměnil Brno za Ostravu a Olomouc. Ani na tamních divadelních prknech ho velké štěstí nečekalo, a tak mladý herec odjel do Prahy. Krátce hrál v divadle Komedie, do roku 1929 působil v Divadle na Vinohradech a následujících deset let pak v souboru činohry Národního divadla. Tady v roce 1937 vytvořil jednu ze svých největších rolí, doktora Galéna v Čapkově Bílé nemoci. Poslední rolí v Národním divadle byla role konzula Busmana v Čapkově dramatu R.U.R., poté byl kvůli židovskému původu přinucen podat výpověď.
 

Filmový lamač dívčích srdcí

Herec s tmavýma očima a hustými černými vlasy byl mužským ideálem tehdejší doby, a tak si ho záhy všimli filmaři. Hrál většinou milovníky, a u diváků – a zejména divaček – měly jeho postavy svobodných mládenců a středoškolských profesorů přitahujících dívčí srdce mimořádný úspěch.

Ve filmu, tehdy ještě němém, se poprvé objevil v roce 1923, od roku 1930 pak pravidelně natáčel několik filmů ročně. Během osmi let jich bylo přibližně třicet a nejednou v nich uplatnil komediální talent, ať už šlo o Muže v offsidu, Jedenácté přikázání či Mravnost nade vše. V roce 1936 poprvé režíroval spolu s Otakarem Vávrou film Velbloud uchem jehly, režíroval také snímky Kvočna (pro který složil hudbu bratr Pavel), Děvčata, nedejte se!, Bílá nemoc a Co se šeptá. Naposled hrál v komedii Andula vyhrála, natočené podle povídky Olgy Scheinpflugové a uvedené do kin v prosinci 1938.

V září 1938 se Haas v Praze oženil s Marií Magdalenou Bibikoffovou (1917–2009), v únoru 1939 se jim narodil syn Ivan a po nacistické okupaci Československa se jim na poslední chvíli podařilo uprchnout do Francie. Nerušili, že se jejich cesta protáhne na řadu let, a tak dvouměsíčního syna nechali v péči ošetřovatelky. Ujala se ho rodina Hugova bratra Pavla a s rodiči se setkal až po válce.
 

Z Evropy do Ameriky a zpátky

Po okupaci Francie se manželé Haasovi s pomocí příbuzných a přátel znovu vydali na cestu, tentokrát přes Španělsko a Portugalsko do USA. Přestože Haas anglicky neuměl, měl ve filmovém světě dobré jméno, a tak neměl problém sehnat práci. Jako divadelní herec se dostal až na Broadway, od roku 1943 se uplatnil v Hollywoodu jako filmový herec, později jako producent. Zahrál si v několika desítkách filmů od psychologických dramat přes komedie až po detektivky.

Na konci války Haase dostihla zpráva, že jeho otec a bratr zahynuli v koncentračním táboře. Podle dobových svědectví ho to navždy změnilo: kdysi žoviální komik si vyčítal, že měl zemřít společně se svými blízkými, začal trpět depresemi a astmatickými záchvaty; prý si představoval bratra dusícího se v plynové komoře.
Haasova žena Bibi později prozradila, že přes všechny své úspěchy Haas v Americe opravdu šťastný nikdy nebyl. Stále myslel na rodné Brno a na Národní divadlo, toužil se vrátit domů, ale bál se komunistů. V roce 1961 Haasovi Ameriku opustili, odstěhovali se do Říma a krátce poté do Vídně, kde se prý Haas chodíval na staré nádraží Franze Josefa dívat na vlaky odjíždějící směr Brno a Praha.

Naposled navštívil vlast v roce 1963, když dostal pozvánku na oslavy 80. výročí otevření Národního divadla v Praze. Už na nádraží na něj čekal zástup fanoušků, starých přátel a kolegů, což sám popsal takto: „Když jsem vystupoval v Praze z vlaku, nechtěl jsem tomu věřit. To byla záplava obličejů, drahých, že to nemůžu popsat. Já jsem se s nima jenom vobjímal a samozřejmě musel dávat pozor, abych se nedal do breku, poněvadž jsem starej sentimentální trouba.“

Po letech opět navštívil svou starou divadelní šatnu a vkročil na jeviště, kde před válkou sehrál desítky rolí, nabídnutou roli v Čapkově povídce Čintamani a ptáci ale nepřijal. Zemřel 1. prosince 1968 ve Vídni.
 

Židovský hřbitov a popel v krabici od sušenek

Do vlasti a rodného města se tak Haas vrátil až po smrti. Urna s jeho popelem je uložena na židovském hřbitově v Brně, což je také poslední zastávka naší procházky. Převoz jeho tělesných ostatků zpět do republiky ale měl nečekanou zápletku: Haasova žena Bibi nechala po Hugově smrti uspat milovaného psa Doda, to prý aby se v nebi s páníčkem potkali, a pak požádala o pomoc s převozem Haasových ostatků jeho někdejší milenku, herečku Jiřinu Štěpničkovou. Společně přesypaly popel z urny do plechové krabice od sušenek a ten herečka převezla přes hranice v nákupní tašce.
 

Která místa poznáte ve filmech s Hugo Haasem?

Mapa výletu

Export GPX