Baťové proměnili
Zlín ve město postavené podle amerického vzoru s ojedinělým
souborem funkcionalistické architektury. Objevíte zde
mrakodrap s kanceláří ve výtahu,
muzeum bot a botiček všech typů a navíc ještě
báječné hřiště, kde si vaše děti mohou hrát celý den bez ohledu na rozmary počasí.
Pátrání po nejstarším ševci
Příjmení Baťa je v dějinách Zlína
doloženo již v roce 1644. Prvním známým ševcem tohoto jména byl kolem roku 1670
Lukáš Baťa a ševcovské řemeslo se v rodině dědilo i v následujících stoletích. V otcově dílně se mu vyučili také
bratři Antonín a Tomáš Baťové, kteří společně se sestrou Annou v roce 1894 v rodném Zlíně založili známou obuvnickou firmu – a právě tehdy odstartoval rozvoj vcelku bezvýznamného provinčního města, které se během následujících desetiletí změnilo k nepoznání.
Firma vybudovala ve Zlíně
obchodní domy, hotel, kino i velkou nemocnici, školy, vědecké ústavy i filmové ateliéry. Charakteristickými prvky zdejších staveb jsou
neomítnuté červené cihly, železobetonové skelety, rovné střechy a ocelová okna. Ve městě vyrostly tisíce nových bytů a
celé čtvrti úhledných
Baťových rodinných domků se zahrádkami i
kolonie bytových domů.
Slavný mrakodrap a kancelář ve výtahu
K největšímu rozmachu Baťova průmyslového impéria došlo ve dvacátých a třicátých letech 20. století. Inspirací pro tovární, oddechové i obytné čtvrtě se stala soudobá výstavba v USA.
Dominantou Zlína a zároveň typickou stavbou zmíněného období je
Jednadvacítka, tedy 21. správní budova Baťových závodů,
dokončená v roce 1938 podle projektu architekta Vladimíra Karfíka jako jedna z prvních výškových staveb v Evropě.
Ačkoli v Jednadvacítce sídlí krajský úřad a finanční úřad, jste srdečně zváni na prohlídku – a věřte, že se bude na co dívat!
Sedmnáctipodlažní, 77,5 metru vysoká budova je totiž malým technickým zázrakem. Každé podlaží bylo "openspacem" – velkoprostorovou
kanceláří pro 200 lidí a již v době výstavby tu byla samozřejmostí potrubní pošta, paternoster či podlahové zásuvky elektrického proudu či telefonu. Raritou, kterou jinde v Česku nespatříte, je
výtah a zároveň kancelář šéfů firmy Baťa s rozměry 6 x 6 metrů. Nesloužila jedinému člověku, ale používali ji různí lidé z vedení firmy, kteří jezdili do jednotlivých pater a šetřili tak čas svých podřízených. Management navíc nesídlil v nejvyšších patrech, jak je to obvyklé dnes, ale ve středu budovy, aby k němu měli všichni zaměstnanci stejně daleko – anebo blízko?
Výhled na Zlín
Pokud vám bude přát počasí, určitě se nechte vyvézt na volně přístupnou
střešní terasu s kavárnou a venkovním posezením, odkud se otvírá báječný výhled na „baťovské“ centrum města, pozoruhodný komplex industriální architektury,
obytné čtvrtě starých Baťovských domků i
kongresové centrum od architektky Evy Jiřičné, které představuje úplně jiný druh architektury než baťovský funkcionalismus. Výhled na Zlín není odnikud krásnější než právě odtud!
Pár tipů na výlety ve Zlíně i okolí
Ze střechy zlínského mrakodrapu uvidíte jako na dlani
budovu 14|15 Baťova institutu, která láká k prohlídce
expozice Muzea jihovýchodní Moravy Princip Baťa – Dnes fantazie, zítra skutečnost. Na webových stránkách města
Zlína můžete v nabídce turistických cílů vyhledat
nabídku označenou Architektura, v níž najdete
seznam všech baťovských vil, bytových i rodinných domů a veřejných staveb, které si můžete prohlédnout alespoň z exteriéru, a také kontakt na
Baťovský infopoint, sídlící v jednom z původních baťovských domků.
Určitě vám udělá radost i
procházka upravenými parky s několika prameny kolem
Jezírka lásky a také přehlídka půvabných
lázeňských domů architekta Dušana Jurkoviče lákají blízké
lázně Luhačovice.