Jejich společným dílem, které zná opravdu téměř každý Pražan, je panoramatický obraz v zrcadlovém bludišti na Petříně, na němž je zobrazen boj pražských studentů se Švédy na Karlově mostě roku 1648. Plátno má 80 metrů čtverečních a Adolf a Karel Liebscherovi.
Malíř pro Národní divadlo
Ačkoli mnohé encyklopedie českého výtvarného umění bratry Liebscherovy vůbec nezmiňují, přesto byste je měli znát. Rozsah jejich díla byl totiž nevídaný: vedle celé řady dalších knih společně ilustrovali například patnáctisvazkové Hrady, zámky a tvrze království Českého od Augusta Sedláčka a čtrnáctidílnou vlasteneckou edici nakladatele J. Otty, nazvanou Čechy. Jejich obrázky dodnes milují také sběratelé starých pohlednic a antikvariátů.
Adolf, o šest let starší než bratr Karel, se narodil v březnu 1857 v Praze do rodiny inženýra Josefa Liebschera. Studoval na Uměleckoprůmyslové škole ve Vídni a poté pracoval v ateliéru rakousko-německého malíře E. A. Donadiniho, odborníka na divadelní výzdobu. U něj Liebscher získal skvělou průpravu pro výzdobu pražského Národního divadla, kde byl po vyhodnocení soutěže pověřen výzdobou spojovací chodby k foyeru. Jeho lunety, představující jednotlivé druhy divadelního umění, nejenže získaly čestné uznání poroty, ale Liebscherovi vynesly další zakázky. Stal se velmi žádaným malířem; vedle velkých pláten vytvářel i drobné ilustrace, psal odborné články, vydával alba a začal vyučovat předmět "kreslení od ruky" na České vysoké škole technické, předchůdkyni dnešního ČVUT. V otcových šlépějích pokračoval i syn Adolf, který se později stal profesorem architektury na Vysokém učení technickém v Brně.
Kam za Liebscherovými obrazy?
Technická dokonalost, pečlivá propracovanost a detailní, precizní kresba – to byly hlavní atributy, které Adolfovi Liebscherovi vynesly jeho skvělou pověst. Proslavil se zejména jako malíř historických výjevů, ale mezi jeho díly najdeme i oltářní obrazy a v té době velmi populární studie lidových krojů. Pracoval také na výzdobě četných vil, radnic a reprezentativních městských budov. Vyzdobil například fasádu radnic v Kolíně a Kladně a budovu městské záložny v Písku, jeho scény ze života Panny Marie jsou k vidění v kapli porodnice na Novém Městě v Apolinářské ulici, vymaloval strop divadelního sálu dnešního Besedního domu ve Vyškově, navrhoval vitráže pro chrám sv. Ludmily na pražských Vinohradech a provedl také výzdobu pavilonu Klubu českých turistů na Jubilejní zemské výstavě roku 1891 – právě to je obraz, který dnes můžete vidět v petřínském bludišti.
Velkou inspirací pro Liebscherovu tvorbu bylo Valašsko; jeho obraz Valašská madona měl původně zdobit kapli sv. Cyrila a Metoděje na Radhošti. Dnes je ve svatyni k vidění pouze kopie, originál si můžete prohlédnout v kostele sv. Martina ve Frenštátě pod Radhoštěm.
Práce na Ottových encyklopediích zavedla Adolfa Liebschera do všech koutů české země, a tak víme, že si oblíbil zejména Vsetínsko a podhůří Orlických hor. V Potštejně, kam od roku 1893 jezdíval na letní pobyty, také 11. června 1919, právě před devadesáti pěti lety, zemřel.